Myšlenka z posynodální apoštolské exhortace o lásce v rodině - AMORIS LAETITIA - Radost z lásky
JE TŘEBA ODLOŽIT ILUZE A PŘIJMOUT JEJ TAKOVÉHO, JAKÝ JE: NEDOKONČENÝ, POVOLANÝ K RŮSTU, NA CESTĚ. HLEDÍ-LI NA SEBE MANŽELÉ NEUSTÁLE KRITICKY, ZNAMENÁ TO, ŽE MANŽELSTVÍ NEBYLO PŘIJATO JAKO PLÁN, KTERÝ JE TŘEBA USKUTEČŇOVAT SPOLEČNĚ, TRPĚLIVĚ, CHÁPAVĚ, TOLERANTNĚ A VELKODUŠNĚ. VEDE TO POTOM K TOMU, ŽE LÁSKA JE POSTUPNĚ NAHRAZOVÁNA INKVIZITORSKÝM A NEÚPROSNÝM POHLEDEM, KONTROLOVÁNÍM ZÁSLUH A PRÁV KAŽDÉHO, STÍŽNOSTMI, SOUPEŘENÍM A SEBEOBRANOU. STANOU SE TAK NESCHOPNÍ VZÁJEMNĚ SE PODPOROVAT VE SPOLEČNÉM ZRÁNÍ A RŮSTU V JEDNOTĚ.
