Necítíte Boží přítomnost? Měli byste Boha prosit o mimořádné znamení v krizi víry? Ztrácíte víru, když vidíte hříchy jiných věřících?
Když se setkáváme s obtížemi v duchovním životě, nejhorší řešení je, říkat si "jsem k ničemu, Bůh a víra vůbec nejsou pro mě." Stojí za to vědět, jaký druh léčebného řešení krize víry navrhují mistři spirituality z křesťanského Východu z hory Athos.
(Hora Athos v severním Řecku patří mezi nejposvátnější místa na světě. Nedějí se tam žádné zázraky, ale v odloučenosti od světa tam v desítkách klášterů žijí pravoslavní mniši, modlí se a restaurují umělecká díla. Kromě běžných technických vymožeností však mniši ze svého světa vyloučili i ženy, které na horu Athos nemají již po staletí přístup.)
Krize víry jako symptom nemoci
Řecké slovo κρισις (vyslovené Kris), přizpůsobené většině ostatních jazyků, zůstává nejednoznačné. Může být vysvětleno jako okamžik, ve kterém nastávají problémy a potíže, ale i čas prolomení nebo "úsudku" nad realitou, když bychom se měli rozhodnout, jak postupovat.
Církevní otcové a svatí opakovaně učili, že dobrým příkladem ilustrujícím fenomén krize víry je fungování lidského těla. Pokud nedošlo k žádným přelomům ve formě příznaků onemocnění nebo pokud by výzkum nezjistil vývoj nemocí, lékaři by nebyli schopni provést příslušnou léčbu a vyléčit pacienta. Nemoc, i když přináší špatné účinky na tělo, není sama o sobě špatná. Přichází s ní šance na oživení a dokonce i posílení v budoucnu.
Špatný nápad je pouze nedostatek léčby nebo úplné přehlédnutí příznaků. Zde je 5 nejjednodušších léků, které bychom měli brát během krize naší víry.
1. Necítíš Boží přítomnost?
Dokonce i osoba, která se pravidelně modlí, žije svátosti a nenechá si ujít mši, může tento první bod zažít. Ostatní mohou obdivovat naši vnější horlivost, ale my sami jsme přesvědčeni, že "něco není v pořádku" a Bůh z našeho obzoru mizí.
Je tu pokušení opustit modlitbu a svátosti, dokonce "ovšem jen na chvíli". Toto je nesprávná cesta. Nevzdávejte se žádnými výmluvami! Držte se několika zažitých, jednoduchých a pravidelných modliteb, které znáte roky. Bůh uvidí Vaši vůli a ve svém čase Vás znovu naplní pokojem.
Otec Józef Watopedski povzbuzuje k upřímným rozhovorům s našim duchovním otcem (nebo zpovědníkem) a důvěryhodnými bratry a sestrami ve víře. Několik pozitivních slov, které vysloví třeba Váš soused, může způsobit obrovskou změnu srdce!
2. Měl bys Boha žádat o mimořádné znamení v krizi víry?
"Bože, pokud jsi, dej mi nějaké znamení, odpověz na moje utrpení" - po staletí stále volá lidstvo a dokonce se tato inspirace objevuje v Bibli. "
Hledejte Hospodina, dokud je možné ho najít, volejte ho, dokud je nablízku!". To nám říká kniha Izaiáš.
Když se nám zdá, že Bůh mlčí a nereaguje na naše modlitby, místo toho, abychom prosili o mimořádný zásah, přijměme jako "znamení" tajemné ticho z Jeho strany. Co když nám takto jemně a tichounce Pán chce něco ukázat?
Nebo možná očekávané "znamení" je náš soused, kterého jsem potkal na své každodenní cestě, který neočekává, že budeme dělat skvělé díla, ale dáme ze sebe pouze obyčejnou laskavost, úsměv, milý pozdrav? Otcové připomínají, že tyto věci mohou někdy dokonce zachránit něčí život, dočasný nebo věčný.
3. Tvá víra slábne a nejsi si jistý pomocí Boží?
Paisius Atoska často říká: jednej jako malé dítě, které vidí nebezpečí před sebou. Chytí otcovu košili nebo máminy šaty a se vší silou se jich drží, nechce se pustit, objímá a skrývá si hlavu na jejich srdci.
Kdybychom to udělali s Bohem, když přijdou duchovní problémy, nebo ztratíme naději v Boží pomoc - určitě by měla naše víra pevnější základ!
My jsme Boží děti, a proto se nestyďme za to, že jsme Pánu ukázali jednoduchou důvěru, zejména ve chvílích zkoušek.
4. Myslíš si, že Bůh ti nedal milost víry?
Archimandrite Sofronius poukázal na to, že je to časté ospravedlnění mnohých, kteří prožívají potíže ve víře. Stojí za to pamatovat na evangelijní podobenství o talentech. Bůh samozřejmě dává každému dary jinak, ale nedosáhne nic bez naší nejmenší pomoci a ochoty. "
Hle, stojím u dveří a tluču: pokud někdo slyší můj hlas a otevře dveře, přijdu k němu a budu s ním" - čteme v apokalypse svatého Jana.
Nejdůležitější věc je poslouchat toto zaklepání a vždy otevřít své srdce v momentech největších pochybností, řka:
Pane, jsem slabý a bezmocný, ale přijď a zůstaň se mnou, protože se schyluje k večeru!
5. Ztrácíš svou víru, když vidíš hříchy druhých?
V té době Silasus Atoski doporučil modlitbu se dvěma úmysly. Zaprvé, pro nás: za osvobození úsudku a proměnu z hrdosti na pokoru a potom pro jinou lidskou bytost.
Pokud někdo řekl: Ztratil jsem víru, neboť nějaký kněz nebo mnich, nebo někdo jiný se mnou špatně zacházel, špatně poradil, modli se těmito slovy: "
Pane, pokud se tak stalo, dej mi ducha pokání za hříchy a pomoz mi, abych ti sloužil srdcem a duší a nikoho nepohoršil", pak zažijeme skutečné odpuštění a milost, abychom posílili naši víru, díky níž budou i ostatní mít šanci a milost konvertovat.
Převzato z
http://modlitba.sk/,
článek z 28. 6. 2018 naleznete
zde.
