Sestra Lucie, vizionářka z Fatimy, přistoupila k prvnímu svatému přijímání o rok dříve než většina dětí v její době, už jako šestiletá. Ve svých vzpomínkách píše, že radostí nemohla celou noc spát. "
Čím více se blížil okamžik, kdy měl velký Bůh sestoupit z nebe, aby se sjednotil s mou ubohou duší, tím rychleji mi bilo srdce. (...) Pak jsem mu svěřila mé prosby: Pane, udělej mě svatou, uchovej mé srdce čisté jen pro tebe samého."(Manuel Fernando Silva:
Pasáčci z Fatimy, s. 81)
První svaté přijímání by mělo být jedním z nejkrásnějších dnů v životě. Ne ozdobami, šaty, v dnešní době bohužel už i make-upem a manikúrou, ale pochopením podstaty, zatáhnutím na hlubinu. Malá duše může proto přijímat Ježíšovo Tělo, protože je schopná rozumem pochopit, že ve svatém přijímání přichází k nehodnému člověku skutečný Bůh. Pomozme dětem prožít toto velké Tajemství jako dotek Boží lásky, jako významný okamžik v životě, jako den s velkým "D".
Nezaměřujme se příliš na vnější záležitosti. Tak, jak to často bývá i při křtu či svátosti manželství, potřebné je zajistit nespočet věcí - od oblečení přes pohoštění, dort ... Všechno toto však ztrácí svůj význam, pokud se nezaměřujeme na podstatu události. Ta se nejvíce zaleskne, pokud kolem ní není příliš mnoho "světského" pozlátka ...
Vzbuzujme u dětí touhu. Mluvme o Eucharistii jako o velkém, nedocenitelná daru. Snažme se, aby dítě co nejvíce pochopilo a přijalo toto Tajemství, aby vidělo Boží velikost a svou nehodnost.
Učme děti i doma, nenechávejme to jen na hodiny náboženství ve škole. Můžeme si s prvopřijímajícím přečíst části Písma svatého o ustanovení Eucharistie, o Poslední večeři nebo Ježíšovu řeč o eucharistickém chlebu v 6. kapitole Janova evangelia.
Upoutejme příkladem. Jako u všech věcí týkajících se výchovy, největší váhu má to, co dítě vidí na nás. Usilujme tedy o autentický eucharistický život:
* Přijímejme Eucharistii často s velkou vděčností a pokorou.
* Adorujme Eucharistii - Boží Duch nás uvede do tohoto Tajemství.
* Přečtěme si v Katechismu části, kde se píše o Eucharistii, rovněž náš vztah může prohloubit encyklika Jana Pavla II.
Ecclesia de Eucharistia (Církev žije z Eucharistie).
Svatá Terezka z Lisieux řekla o Eucharistii: "
Kdyby lidé znali význam Eucharistie, pořádková služba by musela řídit zástupy u vchodů do kostela."
Sama vzpomíná na den prvního svatého přijímání takto:
"
Nejkrásnější ze všech dní nakonec přišel! ... Byl to polibek lásky. Cítila jsem se milovaná a říkala jsem: Miluji tě, dávám se ti navždy. Nebylo zde otázek, nebylo bojů, nebylo obětí; už dávno se Ježíš a ubohá Terezka dívali na sebe a rozuměli si ... Tento den však už nebyl pohledem, ale splynutím, už nebyli dva. Terezie zmizela jako kapka vody, která se ztrácí v oceánu ... V ten den naplňovala mé srdce jediná radost: spojovala jsem se s tou, která se neodvolatelně dávala Tomu, co se dával s takovou láskou mně! ... " (Sv. Terezie z Lisieux: Příběh mé duše, s 128-129)
Krásným, názorným a vtipným vysvětlením podstaty Eucharistie je mluvení bratra Františka na známém DVD pro děti
Brat František.
Převzato z
http://zastolom.sk/,
článek z 15. 5. 2018 naleznete
zde.
