Je duchovní vedení určeno pouze malé elitní skupině složené z duchovenstva, řeholních sester a hrstky laiků se speciálním povoláním? Kdepak. Vedení je všeobecně pro křesťany, kteří to myslí vážně - ať už pro kleriky, řeholníky nebo laiky. Ale vzhledem k tomu, že se o tom v dnešní době jen zřídka mluví, je třeba to vysvětlit. Tak pojďme na to.
Duchovní vedení se dá popsat mnoha způsoby, ale nejlepší je
zdůraznit jeho roli v pomoci lidem vidět, přijmout a žít Boží vůli ve svém životě. Hovoříc konkrétně o laicích, svatý Jan Pavel II. říká, že základním cílem jejich formace je "
stále jasnější objevování jejich povolání a stále větší ochota ho žít, naplňujíc tak své poslání." Duchovní vedení je v tom velkou pomocí.
Jak objasňuje výše zmíněný citát (z důležitého dokumentu sv. Jana Pavla o laicích
Christifideles Laici),
každý má své osobní povolání. Je to jeho či její jedinečná
úloha při uskutečňování Božího spásonosného plánu skrze život "dobrých skutků", které, jak říká list Efesanům, "
připravil Bůh, abychom je konali" (Ef 2,10).
Duchovní vedení vám nedá osobní povolání. Povolání už máte. Ale
vedení pomáhá lidem při rozlišování toho, jak povolání vykonávat.
To je, samozřejmě, úkol na celý život. Lidé mají tendenci si představovat, že povolání přijde v celistvosti v nějakém náhlém záblesku a to je všechno. Ale
odhalování svého povolání je celoživotním procesem a jeho rozlišování je každodenním úkolem. Jak říká Kardinál Newman, Boží volání je "
něčím, co se odehrává nyní" a "
nepředvídané věci a události v životě" jsou významnými způsoby, jakými "
k nám toto volání, o kterém mluvím, přichází."
Očividným závěrem je, že na duchovním vedení není nic esoterické nebo mystické. Není to čtení čajových lístků ani hledění do křišťálové koule. Představte si to jako rozhovor mezi přáteli. Možná se však ptáte - ale rozhovor o čem?
Existuje mnoho možností, ale témata, které obvykle vyvstanou, zahrnují vytváření životního plánu a jeho zachovávání - program duchovních praktik, které jsou užitečné pro každodenní boj, vytrhávání nepoddajných chyb, duchovní čtení, zlepšování vztahů a služba druhým. A to je jen začátek.
Někdo, kdo si už přečetl něco, co jsem předtím na toto téma napsal, poznamenal, že pokud jste vzali vážně to, co jsem řekl, znamenalo by to, že dokonce i plánování rodinné dovolené by potenciálně mohlo být materiálem na duchovní doprovázení.
Můj kritik zjevně považoval už myšlenku na něco takového za absurdní. Já ne. Ačkoliv plánování rodinné dovolené obvykle nebude vyžadovat mnoho hlubokého zamyšlení se, může se stát, že rozhovor s duchovním průvodcem bude opravdu užitečným při rozhodování o tom, co bude nejlepší pro ostatní.
Musím však poznamenat, že
duchovní vedení není o tom, aby se lidem říkalo, co mají dělat. Spíše jim pomáhá zvažovat jejich možnosti v jasném světle jejich osobního povolání. Pak je na nich, aby se svobodně rozhodli sami za sebe.
Duchovní doprovod
není ani formou zpovědi. Pokud je průvodcem kněz, může to zahrnovat i svátostnou zpověď. Ale duchovní vedení a svátostná zpověď jsou dvě různé věci.
Najít duchovního průvodce není vždy snadné. Rozvážnost a vnímavost, dostupnost a osobnostní kompatibilita - toto vše a ještě více je k tomu potřeba. Ale stojí to za tu námahu. Protože, jak říká sv. Jan Pavel II., "
Osobní povolání a poslání definují důstojnost a odpovědnost každého věřícího laika" - a duchovní vedení nám může velmi pomoci vidět, jak vypadá "osobní povolání a poslání" pro nás.
Zdroj:
https://aleteia.org/2015/06/26/why-spiritual-direction-is-good-for-anyone-who-takes-faith-seriously/
Převzato z
http://zastolom.sk/,
článek z 13. 6. 2018 naleznete
zde.
