Z duchovních deníků Alice Lenczewské
Jsem skrytý v Hostii
Pokračujeme ve zveřejňování výběru z textů polské mystičky obdařené mystickým
darem rozmluv s Pánem Ježíšem. Na doporučení arcibiskupa Andrzeje Dzięgy
texty prozkoumala teologická komise a uznala, že se shodují s naukou církve.
Bůh prostřednictvím A. Lenczewské vybízí každého z nás, aby se s naprostou důvěrou svěřil jeho vedení.
Čím je Eucharistie?
† Eucharistie je vzorem postoje vůči druhému člověku. A zároveň je to dar Lásky, na který je možné odpovědět jenom vděčností a láskou.
Čím je Hostie?
† Lidem, kteří ve Mne věří, jsem dal znamení, abych jim usnadnil setkání se Mnou. V tom znamení jsem Já, přicházím, když volají. Musí věřit, i když nevidí. I když se ukrývám v podobě chleba a vína.
Proč?
† Zkouška života se opírá o víru. Je třeba věřit mému Slovu, ačkoliv oko nevidí a ucho neslyší. Víra musí být větší než možnosti těla a smyslů. Musí je překračovat, tehdy je skutečně vírou. Na takové se dá stavět.
Kromě toho je třeba přijmout lidskou malost, nedokonalost, neschopnost. Tělo omezuje – nedovoluje vnímání a poznávání Pravdy. Pravdu mohu vyjevit pouze Já prostřednictvím své milosti. Čím víc důvěry – tím větší milosti. Pravda se dá najít rozumem, ale ještě více srdcem. Když budeš toužit a důvěřovat, přijdu a otevřu oči tvé duše. Tehdy dojdeš poznání a tvé srdce bude uchváceno.
Co se děje při proměňování?
† Přicházím obklopen anděly, ve chvále svého Otce, a svoje Tělo pokládám na obětní oltář. Tak, jak jsem předpověděl během poslední večeře a jak jsem učinil na Golgotě. Pokládám je v blízkosti lidí a toužím, aby společně s Mojí obětí položili na oltář svá srdce - svůj osud.
Toužím, abych tam nebyl sám, jako na Golgotě. Tak často stojí a dívají se. Tak často kněz trhá moje Tělo s lhostejností Římana, který Mne přibíjel na kříž. Pověz jim, aby Mi nepůsobili bolest svou lhostejností. Aby se Mne dotýkali svým zrakem a svýma rukama s větší jemností a porozuměním. Já se pro ně stále dávám na oltář Golgoty. Všechno to vidím a všechno cítím.
Čím je svaté přijímání?
† Uctíváním, které Otci obětuji ve tvém srdci, ve tvé duši. Musíš se tohoto uctívání účastnit s plným vědomím, máš se připojit se svou obětí k mé. S celou svou mocí a ze všech sil. Takto přijatá Nejsvětější svátost je společenství se Mnou v Oběti a uctívání Boha Otce – proměňuje duši a dává Moji sílu.
S jakým postojem přijímat v čase Nejsvětější svátost?
† Poznávat Mne a dotýkat se Mne je možné srdcem milujícím a důvěřujícím – srdcem dítěte. (...)
Ať tě nezajímá kněz, který koná moji Oběť. Nepozoruj ho, nehodnoť. Nevybírej si Oběť, kterou koná tvůj oblíbený kněz. Nechoď tam kvůli němu. Přicházej jenom kvůli Mně – kvůli uskutečnění svého daru na oltáři a kvůli přijetí mého Daru v přijímání.
Setrvávej ve Mně a buď něžná. Vynahrazuj Mi vyprahlost mých vyvolených. O nedělích zažívám mnoho pokoření, když se Mne moji vyvolení dotýkají se zatvrzelým srdcem a tak konají Oběť mše svaté. Vynahrazuj Mi jejich chlad a vnitřní prázdnotu, s jakou ke Mně přistupují. Podávej Mi sladký nápoj své lásky, abych necítil ocet smíchaný se žlučí, který Mi hodně z nich podává k pití.
Žízním po lásce svých dětí a stále volám z obětního stolu: Žízním. Toužím po vašich srdcích, abych je naplnil svou Láskou. Toužím po čistých srdcích, aby v nich byla jenom moje Láska.
Vyšlo v časopise Světlo 23. ČÍSLO / XXV. ROČNÍK
