Zamyšlení nad evangeliem 10. neděle v mezidobí - cyklus B
Ježíš vešel do jednoho domu a znovu se shromáždil zástup lidu, takže se nemohli ani najíst. Jakmile o tom uslyšeli jeho příbuzní, vypravili se, aby se ho zmocnili; říkalo se totiž, že se pomátl na rozumu. Učitelé Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma, tvrdili o Ježíšovi: „Je posedlý Belzebubem. Vyhání zlé duchy s pomocí vládce zlých duchů.“ Zavolal si je a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vyhánět satana? Je-li království v sobě rozdvojeno, takové království nemůže obstát. Je-li dům v sobě rozdvojen, takový dům nebude moci obstát. Jestliže satan vystoupil proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, ale je s ním konec. Nikdo přece nemůže vniknout do domu siláka a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka napřed nespoutá. Teprve potom mu dům může vyloupit. Amen, pravím vám: Všechno bude lidem odpuštěno, hříchy i rouhání, kterých se dopustili. Kdo by se však rouhal Duchu svatému, nedojde odpuštění navěky, ale bude vinen věčným hříchem.“ To řekl proto, že tvrdili: „Je posedlý nečistým duchem.“ Přišla jeho matka a jeho příbuzní. Zůstali stát venku a dali si ho zavolat. Kolem sedělo plno lidí. Řekli mu: "Tvoje matka a tvoji příbuzní se venku po tobě ptají!" Odpověděl jim: "Kdo je má matka a moji příbuzní?" A rozhlédl se po těch, kteří seděli dokola kolem něho, a řekl: "To je má matka a to jsou moji příbuzní! Každý, kdo plní vůli Boží, to je můj bratr i sestra i matka."(Mk 3,20-35)
„Půjdu si poslechnout, jak kážou evangeličtí bratři“ – řekl akatolický kněz, kterého uříznutý žlučník přivedl do Karlových Varů.
„Náš bratr kazatel tu dnes není, zastoupí ho kazatel z té a té náboženské společnosti“ - slyšel na začátku bohoslužby. Zástupce si vybral právě to evangelium, které jsme si četli dnes. A vyčetl z něho, že Pán Ježíš opovrhoval svou matkou, opovrhoval svými bratry, zřekl se své rodiny. Zle se poslouchalo, jak přes půl hodiny hřímal v tomto smyslu a zlobně prskal hlavně na nás katolíky, kteří provozujeme mariánskou úctu.
Tady je vidět, že číst bibli samo o sobě nestačí. Kdo má sklon ke zlému, ten i ze svatého Písma si vybere podnět ke zlému. S kolika svévolnými výklady Písma se setkáváme!
Ale kdo si při otevírání evangelia připomene, že Pán Ježíš je učitel a hlasatel Boží lásky ke všem, i k nepřátelům, ten tam ty zlé výklady nenajde.
Že maminka Maria měla o svého syna starost, že se o něj bála, když jí ze všech stran lidé říkali, jak kritizuje i pány nahoře, kteří si to jistě nenechají líbit, to je snad pochopitelné. Že i jeho příbuzní, jeho rodina, měli o něj starost, a chtěli ho vzít domů a ochránit o před hrozícím nebezpečím, to je výraz spíše pěkného vztahu v rodině. Svědčí, že rodina měla o Pána starost.
Místo o vzájemném rozkolu v rodině mluví z tohoto evangelia toto:
- Pán Ježíš říká, že jsou i jiné vztahy mezi lidmi než rodinné.
- Říká, že ty jiné vztahy mohou být tak cenné a krásné jako rodinné.
- Ale rodinné vztahy tu Pán Ježíš dává za vzor.
Péče o rodinu není jediným posláním člověka, jediným smyslem života. Jsou tu i služby Božímu království, služba lidské společnosti. Ale zanedbávat kvůli tomu rodiče, rodinu, pohrdnout jí, to by člověku při službě dobru spíše vadilo. Něco takového – pohrdnout rodiči a rodinou – Pán ježíš nehlásal.
Takové sekty, taková pseudokřesťanská společenství, která odvádějí mládež z domova, znemožňují a zakazují styk s rodiči, s rodinou, v takových sektách není duch Kristův, to není opravdové křesťanství.
A ještě jednu radostnou věc nám říká dnešní evangelium: že i my, že i my všichni, patříme k Ježíšově rodině, když přijmeme jeho učení, jeho ideály za vlastní, když se jako on snažíme plnit vůli Otcovu.
Shromážděme se tedy teď kolem rodinného stolu Páně. Pojďme za to s radostí poděkovat.
