"
Sluneční dny by nebyly tak krásné, kdybychom neměli i ty oblačné," říkávala moje máma. Je to pravda. Když musíme zatínat zuby, abychom se probojovali přes studený vítr, až tehdy umíme opravdu ocenit teplý den.
Něco podobného můžeme aplikovat i na náš vztah s Marií. Abychom si lépe uvědomili hodnotu jejího "
ano", zamysleme se nad její "
ne".
Zde je 10 příkladů:
1. Řekla ne každé výmluvě nebo podmínce, kterou mohla předložit před Boha a Jeho vůli. Jako Boží Matka však nepožadovala nic, ani se nevymlouvala. Jednoduše souhlasila.
2.Řekla ne marnosti. Pro mnohé ženy v jejich časech by příležitost být matkou Mesiáše bylo splněným snem. Po tom, co byla vyvolena Maria, neztratila hlavu a nezačala se povyšovat nad ostatní. Považovala se za obyčejnou služebnici Pána.
3. Řekla ne pomluvám. Nikdy nevychrlila do světa zprávy o svém poslání a poslání svého dítěte. Dokonce to neřekla ani Josefovi ... ani když šlo o její ochranu.
4. Řekla ne svému egocentrismu. Když od ní odešel Gabriel, nezačala se hýčkat a odpočívat. Naopak, když jí anděl řekl o Alžbětě, okamžitě se dala do pohybu, přemýšlejíc o druhých navzdory svému vlastnímu stavu.
5. Řekla ne speciálnímu zacházení. Když slyšela o sčítání lidu, mohla požádat Boha o nějaký andělský zásah. A pak znovu, když museli uprchnout do Egypta. A opět tehdy, když se Ježíš ztratil v chrámu. Ale ona nikdy neočekávala od Boha, že jí pošle na pomoc anděly nebo nějaké speciální milosti.
6. Řekla ne lpění na "co když". Když měla porodit v situaci velmi odlišné od té, jak si ji s Josefem představovali, neztrácela svůj čas přemýšlením o tom, "co by bylo kdyby". Přizpůsobila se tomu, co jí Bůh dal, a prožila to nejlépe, jak uměla.
7.Řekla ne životu v bublině. Mohla se uzavřít do svého malého světa s Josefem a Božím Synem a vychutnávat si radosti života v jejich společnosti. Namísto toho dala od počátku své Dítě druhým - pastýřům, mudrcům z východu a později celému světu.
8. Řekla ne pokušení odmítnout Boží plán. Maria zjevila sv. Terezii, že když jí Simon řekl o meči, který pronikne její srdce, měla vizi Kristova umučení. Viděla kříž, který čekal na Ježíše. Mohla tehdy začít prosit Boha, aby změnil svůj plán, ale místo toho ho přijala. Přijala ho do takové míry, že se v Káně stala iniciátorkou Ježíšovy veřejné služby.
9. Řekla ne odmítnutí, které musela pocítit, když jsme jí byli daní do péče jako děti. Její Syn ji z kříže svěřil svému milovanému učedníkovi, a tím ji udělal matkou nás všech. Jak těžké muselo být přijmout toto mateřství - stát se matkou všech nás, jejichž hříchy způsobily smrt jejího Milovaného. Ale ona opět řekla ano, bez váhání nebo náznaku odporu.
10. Řekla - a stále říká - ne jakémukoliv úpadku její lásky vůči nám a její přímluvě za nás. Maria neuchovávala nevoli vůči učedníkům, kteří opustili Ježíše na kříži. Po Nanebevstoupení se horlivě věnovala modlitbě s nimi jako i za ně. Musela být velmi radostná, když je viděla plné Ducha Svatého, odcházeje do světa kázat, jak jim to přikázal Ježíš. Když byla vzata do nebe, pokračovala ve své roli matky. Zajímají ji naše potřeby a potíže a svůj čas ve věčnosti věnuje modlitbě za nás. Přebývá v království nebeském, vnímavá vůči tomu pozemskému, na věky věků, ta nejlepší Matka.
Prosme ji, aby nám pomáhala napodobovat ji v těchto případech, když řekla "ne" a přidejme k tomu
tři "nikdy": Předsevzeme si
nikdy na ni nezapomínat,
nikdy ji nepřestat milovat
a nikdy se k ní nepřestat utíkat s našimi potřebami.
Pamatuj, ó nejlaskavější Panno Maria, že nikdo, kdo se kdy utíkal pod tvou ochranu, prosil o tvou pomoc, nebo potřeboval tvoji přímluvu, nezůstal bez pomoci.
Zdroj:
https://aleteia.org/2017/01/12/10-things-the-virgin-mary-said-no-to/
Převzato z
http://zastolom.sk/,
článek z 22. 5. 2018 naleznete
zde.
