40 dní po vzkříšení Pána se v Církvi slaví jeho vystoupení do nebe. Evangelijní úryvek této slavnosti nabízí poslední verše Markova evangelia (Mk 16,15-20). Pán Ježíš v něm posílá učedníky hlásat evangelium a slibuje znamení, která budou doprovázet ty, kteří uvěří.
Poselství pro celý svět
Úryvek je součástí tzv. delšího závěru 16. kapitoly Markova evangelia, které tvoří verše 9 až 20. Dnes je všeobecná shoda odborníků, že tento závěr není dílem téhož autora, který sestavil Markovo evangelium. Text vznikl jako shrnutí z ostatních evangelií, které se pravděpodobně používalo v katechezích prvotní Církve a k Markovu evangeliu bylo přidáno někdy v polovině 2. století po Kr. Verše 9 až 14 zmiňují zjevení vzkříšeného Pána, které uvádějí jiná evangelia: Marii Magdaléně (verše 9-11); učedníkům jdoucím do Emauz (verše 12-13) a samotným apoštolům (verš 14).
Úryvek slavnosti Nanebevstoupení Páně začíná Ježíšovým vysláním apoštolů hlásat evangelium (verše 15-18) a Ježíšovým nanebevstoupením (verše 19-20). Právě závěrečná řeč zmrtvýchvstalého Pána o nezbytnosti křtu a o znameních, které budou doprovázet ty, kteří uvěří, představuje jedinečný materiál, který ostatní evangelia neobsahují. Evangelista Marek zdůrazňuje, že
příkaz nanebevstoupeného Pána "hlásat evangelium" se vztahuje na celý svět a celé stvoření, tzn. každý člověk má právo slyšet radostné poselství o Ježíši Kristu. Pamatujme na to, že jde o poslání, které zavazuje i nás přinášet evangelium do prostředí, ve kterém žijeme. Ať jsou pro nás povzbuzením slova apoštola Pavla: "
Neboť já se za evangelium nestydím; vždyť ono je Boží mocí na spásu každému, kdo věří." (Ř 1,16)
Právo slyšet radostnou zvěst
Pán připravuje své učedníky na skutečnost, že ne všichni příjmou slova evangelia. Vystihují to slova: "
kdo uvěří a dá se pokřtít ..."; "
a ty, co uvěří, budou provázet tato znemania ..."
Ježíšovi učedníci musí počítat s tím, že se setkají i s odmítnutím. Důležité je propojení víry a křtu, které přinášejí člověku spásu: "
Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen." (Mk 16,16)
Katolická církev s odvoláním právě na tato Ježíšova slova potvrzuje, že "křest je nezbytně nutný pro spásu těm, kterým se ohlašovalo evangelium a měli možnost požádat o tuto svátost. Církev nezná žádný jiný prostředek na zajištění vstupu do věčné blaženosti, pouze křest."(Srov. KKC, bod 1257)
Zároveň platí princip, že
Bůh chce spasit všechny lidi a Bůh neomezuje svou moc pouze na svátosti. Druhý vatikánský koncil v dokumentu
Gaudium et spes zdůrazňuje: "
musíme být přesvědčeni, že Duch Svatý všem poskytuje možnost - způsobem známým jedině Bohu - mít podíl na tomto velikonočním tajemství." (Bod 22)
Hlásání evangelia a svědectví o Kristu nepoškozují svobodu člověka odmítnout Boha.
Církev předkládá, ale nenutí, avšak nemůže zamlčovat Kristovu pravdu nabídnutou lidstvu, kterou každý člověk má právo poznat. Jsme svědky tendencí oddělit obrácení se ke Kristu od křtu a označit Církev a křest za nepotřebné. Svatý Jan Pavel II. upozorňuje, že
Selháním nás, věřících, je skutečnost, že ne vždy uprostřed tohoto světa dosvědčujeme věrohodně Krista svým novým životem (srov. Encyklika Redeptoris missio, bod 47).
Znamení jsou viditelná i dnes
Hlásání evangelia není samostatnou činností učedníků, ale ani Kristus to nedělá bez nich. Vystihuje to sloveso "synergéo" - "spolupracovat, spolupůsobit", které je v slovenském textu přeloženo slovem "pomáhat" (srov Mk 16,20). Misijní příkaz je tedy spoluprací učedníků a oslaveného Pána.
Možná nás napadne otázka, jak je to se znameními, která Pán Ježíš slibuje těm, kteří uvěří. Asi jsme neviděli nikoho, kdo by vypil smrtící jed a nic by se mu nestalo. A přece jsme v průběhu dějin a i v současnosti svědky mnoha znamení víry kolem nás: obrácení těch, kteří propadli alkoholu; nečekané obrácení tvrdých odpůrců víry; lidsky nevysvětlitelná uzdravení z chorob; objetí dlouhé roky pohněvaných lidí; zanechání dlouholetých hříchů; uzdravení zranění z dětství; obnovení ztroskotané lásky manželů; návrat zbloudilých; nakonec každá svatá zpověď je viditelným znamením Boží blízkosti ... Pán chce spolupracovat i s námi, aby i v dnešní době potvrzoval uzdravující sílu evangelia svými znameními.
P. František Trstenský
Převzato z www.postoj.sk,
článek z 9. 5. 2018 naleznete
zde.
