Evangelijní úryvek Druhé velikonoční neděle (Jan 20,19-31) nám přibližuje nejen zjevení zmrtvýchvstalého Pána učedníkům a Tomášovo vyznání, ale uvádí i důvod sepsání čtvrtého evangelia.
Neexistuje neřešitelná situace
Zamčené dveře v první řadě vyjadřují rozpoložení učedníků. Zatčení jejich Mistra, odsouzení a krutá smrt vyvolaly v nich strach z toho, jaký dopad bude mít Ježíšův násilný konec na jejich vlastní životy. Čeká je totéž? Budou i je všechny spojovat s Nazaretským, jak se to již stalo v případě apoštola Petra při Ježíšově výslechu v domě velekněze Kaifáše? Do této bezvýchodné situace strachu, přichází vzkříšený Pán se svým pozdravem "
Pokoj vám" .Upokojuje rozbouřené a zmatené srdce a mysl svých učedníků. Ukazuje jim probodnuté ruce a bok. Není ani přízrakem, ale ani někým jiným. Tato jasná identifikace způsobuje změnu chování: "
Učedníci se zaradovali, když viděli Pána." Evangelista používá titul "Pán." Už ne "Ježíš","Kristus","Syn člověka","Rabbuni". Zamčené dveře totiž odrážejí i stav Ježíšovy nové existence, pro kterou žádná okolnost není překážkou. Je Pánem, který zvítězil nad smrtí a otevřel brány podsvětí, proto před ním neexistuje neřešitelná situace. "
Byl jsem mrtvý, a hle, žiji navěky a mám klíče od smrti a podsvětí." (Zj 1,18)
Vzkříšený Pán má klíče i od zamčených dveří mého života. I od mých zdánlivě, ale i lidsky skutečně neřešitelných situací.
Nové stvoření
Tou největší překážkou je hřích, který zotročuje a svazuje člověka. Proto
darem Vzkříšeného pro učedníky je dar odpuštění hříchů a dar Ducha Svatého, protože, kde je Pánův Duch, tam je svoboda. Evangelista uvádí, že Ježíš "dechl" na učedníky. Při stvoření člověka Bůh vdechl do něho dech života (srov. Gn 2,7). Prorok Ezechiel hovoří o suchých kostech, které ožijí, když do nich Bůh vloží ducha (srov. Ez 37,5). Vzkříšený Pán přináší velikonoční dar, Ducha Svatého, který přetváří učedníky na nové stvoření. Je to téma, které apoštol Pavel často připomíná věřícím, když mluví o Kristově smrti a zmrtvýchvstání: "
Křtem jsme tedy s ním pohřbeni ve smrt, abychom tak, jak byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my žili novým životem." (Ř 6,4)
Vyznání víry
Evangelista se nyní zmiňuje o jednom z apoštolů. Kdo upřímně touží znát pravdu, nebude opomenut. Pán Ježíš jde této touze vstříc a sám se jako první obrací na Tomáše. Tomášova odpověď "
Pán můj a Bůh můj!" není zvoláním údivu. Je to jedno z nejhlubších vyznání víry, které nacházíme v evangeliích. V závěrečných verších se pozornost přesouvá z Tomáše na čtenáře Janova evangelia: "
Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili." Ježíš pamatuje i na ty (na nás), kteří uvěřili na základě svědectví jeho učedníků.
Poslední verš úryvku odhaluje celkový důvod sepsání čtvrtého evangelia: "abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste vírou měli život v jeho jménu." Všimněme si, že
evangelista oslovuje s nabídkou konkrétní lidi, na které se obrací v 2. osobě množného čísla. Evangelium je vždy adresní.
Dnes těmi oslovenými jsme my.
Nový způsob existence
Příběh o Tomášovi jakož i další zjevení vzkříšeného Krista zdůrazňují, že nešlo o nějaký vnitřní pocit, mystický zážitek, nebo dokonce autosugesce. Ježíš se zjevil jednotlivcům i skupinám osob, mužům i ženám. Nejde o nějaké jejich extatické stavy, ale o situace v běžném životě.
Marie Magdaléna a další ženy, emauzští učedníci, apoštolové za zamčenými dveřmi, Tomáš, ti jednoznačně vydávají stejné svědectví, že šlo o skutečné setkání s živým Kristem. Jde však o nový způsob jeho existence, který dosud neexistoval a ve vzkříšeném Pánu začíná poprvé. Ježíš se nevrátil do biologického života a jeho zákonitostí, ale to neznamená, že stojí mimo naše dějiny.
Ježíšova lidská přirozenost dosáhla vzkříšením účast na božské nesmrtelnosti, čímž vstoupila do nové dimenze vztahu s Bohem. To je perspektiva, která se nabízí každému člověku a jsem přesvědčen, že každý z nás po tomto společenství s Bohem na Ježíšův "způsob" touží. Pouze Boží Syn je jediný schopen tuto touhu přeměnit na skutečnost.
Potřebné je pouze jedno: společenství s ním.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 6. 4. 2018 naleznete
zde.
