Každý rok se na Velký pátek čtou pašije, tzn. popis Pánova umučení vždy z Janova evangelia. Evangelista Jan vidí v kříži naplnění hodiny, pro kterou přišel Boží Syn na svět.
Když žalobce se stává obžalovaným
Ježíšova smrt je oslavením, je naplněním Ježíšovy hodiny, kterou evangelista ohlásil při prvním znamení - zázraku v Káně Galilejské, kde Ježíš ohlásil: "
ještě nepřišla má hodina." Kristus nepřišel na svět, aby konal zázraky, byl léčitelem a divotvůrcem.
Když je před umučením s apoštoly ve večeřadle, evangelista řekne: "
Ježíš věděl, že nadešla jeho hodina ..." Proto poslední Ježíšova slova na kříži v Janově evangeliu zní: "
Je dokonáno." Hodina, pro kterou přišel na svět, se naplnila.
Jan se od začátku svého evangelia soustředí na utrpení a smrt. Ježíš vystupuje jako král, je oslaven, jeho království není z tohoto světa. Jan zaměňuje úlohy hlavních postav. Ježíš, který stojí před Pilátem jako obžalovaný, stává se žalobcem. Pilát se může domnívat, že má moc soudit Ježíše, ale Ježíš mu odpovídá klidně, že nemá nad ním žádnou moc a Pilát má z něj strach. Proto
otázka není to, co se stane s Ježíšem, neboť ten má svůj život pevně v rukou, ale zda Pilát zradí sám sebe tím, že podlehne výkřikům lidu venku.
Důvěryhodné svědectví milovaného učedníka
Jan vykresluje Ježíšovo umučení jako hodinu oslavení. V umučení se dostává tak Synu i Otci největší slávy. Od začátku se vše děje se souhlasem Ježíše. Nepřátelé, kteří chtějí zajmout Ježíše, padnou před ním na zem. Ježíš propustí své učedníky, neutíkají, jako v jiných evangeliích. Sám vykročí k Jidášovi, kterého očekává a jde mu vstříc. Nepotřebuje, aby mu někdo nesl kříž, ale sám si ho nese.
Vše, co se děje s Ježíšem během pašijí, není výsledkem náhody, ale koná se s Ježíšovým svobodným souhlasem jako naplnění Božího plánu záchrany lidstva. V Janových pašiích je důležitou postavou milovaný učedník, který je přítomen v rozhodujících scénách - při procesu před veleradou, při ukřižování, při prázdném hrobě, při zjevení se zmrtvýchvstalého Ježíše. Právě
osoba milovaného učedníka se stává důvěryhodnou a výjimečnou autoritou, od které pochází spolehlivé svědectví pro všechno, co uvádí čtvrté evangelium.
Pravý velikonoční Beránek
Už na začátku evangelia zaznívá svědectví Jana Křtitele o Ježíši: "
Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa." Tento starozákonní obraz dosahuje svého vrcholu naplnění v popisu Pánova umučení. Tento Beránek zemře v době, kdy v jeruzalémském chrámu zabíjeli beránky na židovskou velikonoční večeři. Yzopová tyč, na kterou nabodli houbu s octem, kterou dávají pít Ježíšovi, se zmiňuje v starozákonní knize Exodus 12,22, když za její pomoci pomazali Izraelité na svých dveřích krev beránka. Dodatek, že Ježíšovi na kříži nepolámaly žádnou kost, je odkazem na beránka v Ex 12,46 před odchodem Izraele z egyptského otroctví: "
Musí se sníst v jednom a témže domě a nic z masa nesmíš vynést ven z domu, ani mu nesmíte polámat žádnou kost." Ježíš Kristus je tedy skutečným velikonočním beránkem, jehož krev zachraňuje lidstvo.
Klaníme se ti, Krista, a dobrořečíme ti, neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět!
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 30. 3. 2018 naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 30. 3. 2018; 2. 4. 2021 - 2765 přečtení)