Milí chlapci, dám vám prostředek jak dobře posvětit tyto dny: zpověď a časté sv. přijímání, abyste mohli od Boha obsáhnout pomoc, kterou potřebujete. Tyto dny jsou zvláštní v celém roce. Nemyslím však, že byste měli dělat nějaké přísně skutky pokání nebo dlouhé půsty. Chcete vědět způsob jak dělat pokání přiměřené vašemu věku a vašim podmínkám?
Pořadím vám. Spočívá v půstu, který všichni můžete udělat. Spočívá v tom, že si budete hlídat srdce a smysly. Nechte ďábla ať se postí, tím, že neuděláte žádný hřích. Dávejte si pozor na vaše smysly.
Ať se postí oči. Oči se nazývají okny duše. Přes ně se ďábel dostává do naší duše. A co uděláme, aby se tam nedostal? Zavřít je, když je třeba zavřít. Nedovolte, aby se vaše oči obrátily ke shlédnutí věcí, obrazů či fotografií, které jsou proti skromnosti. Odvraťte zrak, když potkáte nebezpečné obrazy. Jiné umrtvení zraku spočívá v tom, že krotí naši zvědavost. Nikdy nečíst zakázané knihy proti náboženství nebo nemorální knihy. Zahoďte takové knihy, spalte je, neponechávejte je potají, zbavte se této morové nákazy.
Pak je tu
půst uší. Nezůstat poslouchat řeči proti čistotě nebo reptání na kamarády nebo na představené. Postit se má i
jazyk. Zakažte mu každé slovo, které by pohoršovalo, nedovolte mu urážet spolužáky a kamarády, ať nemluví špatně o nikom, ať by to byl kdokoliv. Tedy neříkejte nikdy to, co byste se neodvážili říci před svým představeným.
Umrtvujte se i
v jídle a to tím, že nebudete vyhledávat to, co vám je nejlahodnější, ale přijměte to, co se vám nabízí. Nepatřete mezi ty, kteří se stále usilují najít nějaký způsob, jak se dostat k speciálnějším jídlům a k poháru vína.
Umrtvování a půst můžete dělat i tím, že budete
trpělivě snášet protivenství, jednou je to velké teplo, jindy zimu a budete to snášet bez lamentování. Ne jako někteří, kteří hned píší domů: pošlete mi toto a tamto. Pokud se nejedná skutečně o něco vážného, tak mějte trpělivost, počkejte, zůstaňte klidní, klidně dělejte. Ne zamračená tvář a nechuť. Umrtvujte se tím, že snášíte s láskou a klidem i nějaký malý nedostatek vašich spolužáků a kamarádů, nějaké nepohodlí, ať na pokoji nebo ve škole.
Tedy, abych to shrnul:
postěte se tím, že si zakážete poslouchat, mluvit, dělat věci, které by vám zabránily dát dobrý příklad. Když toto budete dělat, i když jsou to maličké, téměř bezvýznamné věci, poslouží vám jako přiměřený půst, neublíží vám, dosáhnete nimi to, co je cílem postního období, pomohou vám přemoci vaše špatné sklony, získáte si jimi velké zásluhy pro duši.
Dodržujte dobře předepsaný pořádek, namísto velkých půstů, poslouchejte. Vstávejte ráno včas a hned, jděte včas spát, přicházejte přesně do školy, do kostela a buďte důslední v každé vaší povinnosti.
/ Don Bosco, Večerní slůvko v březnu 1880 /
Zdroj:
https://pavolsdb.webnode.sk/news/ako-si-don-bosco-predstavoval-post/
Převzato z
http://modlitba.sk/,
článek z 12. 2. 2016 naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 27. 3. 2018)
