Měli by křesťané reagovat na neetické využívání biotechnologie zoufalstvím a rezignací, nebo nadějí a odhodláním?
V posledních deseti letech jsem psala a přednášela o katolickém pohledu na pozoruhodný a děsivý svět biotechnologie. Mnohokrát jsem se cítila jako Frodo Pytlík před branami Mordoru, v zoufalství
a hrůze hledící na Horu osudu. Nikdy jsem to nepociťovala intenzivněji než v uplynulých několika měsících. Řada novinových titulků v poslední době ve mně znovu vzbudila pocit beznaděje tváří v tvář nekončícímu útoku moderních biotechnologií na důstojnost lidského života.
Pokusy s lidskými embryi
Pochmurná nálada se dostavila, když bylo oznámeno, že švédský vědec upravuje DNA zdravých lidských embryí. Fredrik Lanner, vývojový biolog, používá novou technologii úpravy genů zvanou
CRISPR k
zablokování některých genů u zdravých lidských embryí, aby zjistil, jak tyto geny ovlivňují vývoj. Se svým týmem záměrně upravuje jinak zdravá IVF embrya, takže se nemohou správně
vyvíjet.
Když reportér pozoroval genetické manipulace s pěti darovanými IVF embryi, jedno nepřežilo proces rozmrazování a jedno zahynulo poté, co do něj byla injekcí vpravena látka pro experimentální
úpravu genů. Jedno ze tří embryí, která přežila, se nadále dělilo, ale ne dlouho. Všechna embrya měla být podle švédských zákonů
zničena dříve, než dosáhnou stáří 15 dnů. Lanner trvá na tom, že jeho výzkum je velmi důležitý pro pochopení vývoje člověka, což následně objasní problémy s neplodností a onemocněními.
Lannerova práce silně znervózňuje mnoho etiků a vědců. Jennifer Doudnaová, jež se podílela na vytvoření metody CRISPR, spolu s dalšími ráznými vědci vyzvala k dobrovolnému moratoriu na jakékoli úpravy lidských embryí z obavy, že to
povede ke vzniku geneticky modifikovaných dětí. Marcy Darnovská z levicově orientovaného Centra pro genetiku a společnost vysvětluje, proč se ona a její organizace tak hlasitě zasazuje proti modifikaci lidských embryí. V rozhovoru
pro NPR řekla:
„
Vytváření geneticky modifikovaných lidských embryí je ve skutečnosti velmi nebezpečné. … Když
upravujete geny lidských embryí, znamená to, že změníte geny každé buňky v těle každého potomka, každé budoucí generace této lidské bytosti. Jedná se tedy o trvalé a zřejmě nevratné změny, o nichž
zatím prostě nevíme, co by znamenaly.“
Rizika metody MR
Pak bylo zveřejněno, že americký lékař odcestoval do Mexika, aby vytvořil první dítě záměrně upravené tak, aby mělo
tři genetické rodiče. Tato technika, chybně označovaná „náhrada mitochondriální DNA“ neboli MR, má eliminovat přenos genetického onemocnění prostřednictvím mitochondrií. Mitochondrie jsou malé, ale početné organely nacházející se
mimo jádro v cytoplazmě našich buněk, kde tvoří energii. Mají vlastní DNA, zvanou mtDNA. MtDNA dědíme výhradně po matce. Žena, která nese škodlivou mutaci ve své mtDNA, ji přenese na své potomky.
Existují různé techniky MR, které v procesu IVF „nahrazují“ mitochondrii ženy s mitochondriálním onemocněním mitochondriemi pocházejícími od dárkyně. MR v podstatě
vytváří geneticky upravené embryo s genetickým materiálem tří lidí, jednoho muže a dvou žen. V případě MR byly provedeny jen omezené studie na primátech, než byla
tato technika ve Velké Británii schválena pro použití na klinikách asistované reprodukce. Není toho mnoho známo o složité komunikaci mezi DNA v buněčném jádře a DNA v mitochondriích,
a tak je k dispozici jen málo údajů o důsledcích nesouladu mezi jadernou DNA a mtDNA.
Také při všech technikách MR se přesouvá z buňky do buňky jádro, nikoliv mitochondrie – a z toho důvodu je „náhrada mitochondriální DNA“ chybným pojmenováním.
MR je tím pádem technikou příbuznou klonování, při kterém je také přeneseno jádro z jedné buňky do druhé, aby se vytvořil nový organismus. MR s sebou nese podobná rizika. Vědci se obávají o zdraví takto vytvořených dětí.
Dr. Paul Knoepfler, význačný badatel zkoumající kmenové buňky, v otevřeném dopise britskému parlamentu varoval:
„
I kdyby nám tato technologie hypoteticky mohla pomoci předejít tomu, aby se u některých lidí objevilo mitochondriální onemocnění (a důraz kladu na slovo kdyby), rozhodujícím faktorem je, že pravděpodobně existuje stejně taková nebo ještě větší pravděpodobnost, že se tak budou tragicky vytvářet velmi nemocné nebo mrtvé děti.“
MR je také
zárodečnou genetickou modifikací, což znamená, že každé děvče, které se díky této technice narodí, předá svou genetickou modifikaci svým dětem.
Nedávný výzkum popsaný v časopise
Nature ukazuje, že MR po sobě zanechává malé procento zmutovaných mitochondrií, a tyto zmutované mitochondrie se někdy rychle dělí a předstihnou zdravé mitochondrie. Shoukhrat Mitalipov, vedoucí Centra pro embryonální buňky
a genovou terapii při Oregonské univerzitě zdraví a vědy, ohlásil 15% neúspěšnost, kdy se mitochondriální poruchy vrátily. Mitalipov řekl v rozhovoru pro NPR, že „
ta původní, mateřská mitochondriální DNA převládla, a bylo to dost drastické. Po náhradě dárcovskou DNA a před oplodněním bylo původní mateřské mitochondriální DNA přítomno méně než 1 %, a přesto později ovládla celou buňku“. Patrick O’Farrell z Kalifornské univerzity v San Franciscu se domnívá, že zmutované mitochondrie se mohou znovu vzkřísit kdykoli během vývoje dítěte se třemi rodiči, nebo se dokonce znovu objevit v budoucích generacích.
Nebezpečné experimentování
Vzhledem ke všem těmto důvodům nebyla MR dosud schválena Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv ve Spojených státech a možná ani nikdy nebude. Proto když jordánská žena s mitochondriálním onemocněním chtěla počít dítě za pomoci MR, John Zhang z kliniky reprodukční medicíny New Hope v New Yorku musel tuto proceduru provést v Mexiku. Vytvořil
pět embryí, ale podle
NewScientist.com se jenom jedno vyvíjelo normálně. Dítěti je teď devět měsíců.
Zhang kvůli tomu cestoval do Mexika, protože, jak řekl, „
tam neexistují žádná pravidla“. Přesto trvá na tom, že postupoval bezpečně a eticky, ale bez jakéhokoli lékařského nebo etického dohledu. Ironií je, že rodiče jsou muslimové a rozhodli se pro tuto techniku MR, aby nebyla zničena existující embrya. Ale bylo jasné, že pro těhotenství budou
použita jen chlapecká embrya, protože chlapci nemohou dále přenést genetické modifikace. Co se však stalo s ostatními čtyřmi embryi? Byla zničena, zahozena nebo zmrazena? Kdyby byla ženského pohlaví, byla by v každém případě zničena, aby se zajistilo, že nebudou moci
přenést žádné škodlivé účinky?
Darnovsky to nazval „
nebezpečným experimentováním“ a dodal, že „
žádný
badatel nebo lékař nemá právo porušovat dohodnutá pravidla a vytvářet si svá vlastní.
Je to nezodpovědné a neetické jednání“.
Knoepfler reagoval na tuto zprávu připomínkou, že „
se jedná o experiment na živé lidské bytosti, jehož důsledky se budou projevovat v průběhu let a desetiletí. Stojí rovněž za zmínku, že toto dítě je vlivem této techniky geneticky modifikovanou lidskou bytostí.“
Pro dobro lidstva?
Toto jsou nepochybně zoufalé skutky – nejen vzhledem k naprostému pohrdání posvátností lidského života, ale vzhledem k závratné rychlosti, s jakou jsou vědci schopni odkopávat etickou složku své práce dál a dál z cesty jako starou plechovku. A celou dobu tvrdí, že je to pro
dobro lidstva. A tak se táži:
Jak můžeme zacházet s jednotlivými členy lidského druhu tak bezcitně a současně tvrdit, že je to pro dobro celého lidstva?
Obávám se, že neexistuje žádná hranice, kterou nebudeme schopni překročit, žádné etické hradby, které bychom se zdráhali strhnout ve jménu vědy.
Místo etiky bezohlednost
Denně jsem obklopena vědou a vědci. Často v reakci na toto šílenství odpovídají, že by k tomu stejně tak či onak došlo a že neexistuje žádný způsob, jak to zastavit, což znamená, že se s tím musíme smířit – vše ve jménu pokroku.
Jsem-li Frodo, pak oni a zbytek společnosti jsou Saruman – podvolují se zoufalství a uzavírají dohodu se Sauronem. Ve filmové verzi Pána prstenů říká Saruman Gandalfovi: „
Proti moci Mordoru se nedá zvítězit. Musíme se s ním spojit, Gandalfe. Musíme se spojit se Sauronem.
Bylo by to moudré, příteli.“
Gandalf odpověděl: „
Pověz mi, ,příteli‘, kdy Saruman Moudrý vyměnil rozum za šílenství?“
Vskutku. Kdy věda vyměnila rozum za šílenství, etiku za bezohlednost?
Co s tím tedy budeme dělat?
Pokud propadneme zoufalství, budeme jako Saruman.
Vždy se můžeme obrátit k modlitbě. Je na čase přidat výzkum lidských embryí a genetické inženýrství lidských zárodků na náš seznam nejzávažnějších problémů, za které se modlíme. Nezáleží na tom, zda rozumíme podrobnostem tohoto vědeckého odvětví, či nikoliv. Modlit
se za ukončení potratů a asistované sebevraždy už nestačí.
Kromě modlitby existují i další věci, které můžeme udělat. První z nich je
volit pro-life zástupce na všech úrovních vlády, od obecního zastupitelstva až po poslance parlamentu. Být pro-life se však netýká jen potratů. Jde o ochranu nedotknutelnosti života od začátku do konce.
Pro-life zákonodárci, i v případě, že se nezvrátí rozsudek
Roe v. Wade, mohou
ovlivňovat místní a státní zákony a zabránit financování neetického výzkumu.
Za druhé musíme
bojovat za právo na výhradu svědomí pro pracovníky ve
zdravotnictví. Představuji si svět
v ne příliš vzdálené budoucnosti, kde lékaři budou nuceni vytvářet geneticky modifikovaná embrya a nechat tyto děti narodit se jednoduše proto, že rodiče tvrdí, že je jejich „reprodukčním právem“ mít takové děti, jaké si usmyslí. Bez práva na výhradu svědomí budou neetické experimenty na příští generaci na denním pořádku
a budou probíhat bez jakékoli kontroly.
Vždy si však musíme uchovávat naději. Když hledím na kolos, kterým je moderní biotechnologie, vždy si vzpomenu na Froda Pytlíka. Když byl postaven před zdánlivě nemožný úkol přinést Prsten do Mordoru, místo aby se zdráhal, že je to příliš těžké, odvětil: „
Odnesu tam Prsten, ačkoli neznám cestu."
Rebecca Taylorová
http://www.ncregister.com
Přeložil Pavel Štička
Převzato z
MONITOR č. 5 (11. 3. 2018), str. 8 - 10
