Papež František přijal v úterý kardinála Angela Amata, prefekta Kongregace pro svatořečení, a schválil dekret o mučednictví Boží služebnice Anny Kolesárové.
Mladou dívku na konci druhé světové války zastřelil ruský voják, protože bránilo svou nevinnost.
"
Svatý otec 6. března 2018 přijal na audienci kardinála Angela Amata, prefekta Kongregace pro svatořečení. Během audience Svatý otec schválil, aby Kongregace vydala dekret o mučednictví Boží služebnice Anny Kolesárové, narozené ve Vysoké nad Uhom na Slovensku 14. července 1928 a zavražděné z nenávisti k víře 22. listopadu 1944,"
informovalo 7. března Tiskové středisko Svatého stolce.
Košický
arcibiskup Bernard Bober přijal papežovo rozhodnutí s hrdostí. "
Očekávali jsme tuto zprávu. Připravovali jsme nejdříve proces v diecézi a pak, od roku 2011, jsme ho posunuli do Říma. A sledovali jsme každý krok. A dnes - že toto úsilí, dalo by se lidsky říci, nebylo marné - těšíme se z toho, protože máme jeden krásný vzor a kromě toho velkou pomocnici v nebi,"
řekl Bober pro tiskovou kancelář KBS.
Podle košického arcibiskupa slavnost blahořečení proběhne ještě v tomto roce.
"
Zemřela jako mladá pro hodnoty, které se mezi mladými dnes zneužívají. Její oběť života, která se může zdát bláznovstvím, šokuje dnešní mladé a provokuje je k zamýšlení nad smyslem života," řekl ještě v roce 2014 rektor Domu Anky Kolesárová ve Vysoké nad Uhom
Pavol Hudák. "
Proces blahořečení Anky Kolesárové by pomohl mladým a rodinám na Slovensku. Anka by se mohla stát patronkou čisté lásky pro všechny, kteří ji přijmou."
Chronologie procesu blahořečení
7. 3. 2018 - papež František schválil dekret o blahořečení Anny Kolesárové
14. 2. 2012 - ukončení diecézní fáze, doručení dokumentace na Kongregaci pro svatořečení
3. 7. 2004 - otevření diecézní fáze procesu, přiznání titulu Boží služebnice
Zdroj:
TK KBS
Kdo je Anna Kolesárová
Narodila se 14. července 1928 ve Vysoké nad Uhom jako dcera Jana Kolesára, přezdívaného po mámě Hruška, a Anny, rozené Kušnírová. Pokřtěna byla hned druhý den 15. července.
O deset let později ztratila matku, která zemřela na zápal plic. Anka jako jediná žena v domácnosti měla jen staršího bratra, musela převzít odpovědnost za domácnost a nahradit mu matku. Měla hodně kamarádek, ale kvůli povinnostem je už nestačila navštěvovat. Proto se rozhodli, že se budou scházet u Kolesárových. Spolu pak chodili na mše, růženec či litanie do blízkého kostela.
Žila velmi skromně a jednoduše. Dbala o svou pověst a čistotu. Pravidelně přistupovala ke svátosti smíření a eucharistii. Každou sobotu se chodili modlit růženec k sousedům Podhorínovým.
Přišla však druhá světová válka a na jejím konci v roce 1944 procházela přes Vysokou nad Uhom i fronta. Boje trvaly několik týdnů a vystrašení vesničané se skrývali ve sklepích. Ján Kolesár-Hruška, Anka a Miško se spolu se sousedy ukrývali ve sklepě pod kuchyní.
Při prohlídce domu jeden opilý ruský voják našel sklep a lidi, kteří se v něm skrývali. "
Haňka, dej mu něco sníst, jistě je hladový," řekl Ján Kolesár své šestnáctileté dceři. Anka poslechla a šla do kuchyně připravit něco vojákovi pod zub. Po chvíli si však všiml, že pod šaty dospělé ženy se skrývá mladá dívka a začal na ni naléhat, aby se mu oddala. Odmítla i přes hrozby, že ji zabije.
Vytrhla se mu z rukou a běžela k otci a bratrovi do sklepa. Rozzlobený voják ji následoval, namířil na ni automat a zakřičel: "
rozluč se s otcem!" Anka vykřikla: "
Apočko, sbohem! Ježíš, Maria, Josef ... " v polovině modlitby voják vystřelil dvě rány, do hrudi a do obličeje.
Boje neutíchaly, a tak s jejím mrtvým tělem strávili celou noc ve sklepě. Druhý den pozdě večer ji potají a bez kněze narychlo pohřbili. Udělali jednoduchou rakev z desek ze stodoly a vykopali mělký hrob vedle její nebohé mamky.
Pohřební obřady vykonal farář Anton Lukáč 29. listopadu 1944. Hned po pohřbu do matriky zapsal
Hostia sanctae castitatis, tedy
oběť svaté čistoty. Rovněž připsal, že krátce před smrtí přistoupila ke svátosti smíření a svatému přijímání.
Její hrob každoročně navštíví stovky mladých.
Další probíhající
procesy blahořečení na Slovensku
Ivan Mastiliak (1911 - 1989), řeckokatolický redemptorista, oběť komunistického režimu - začátek procesu blahořečení v roce 2015
Ján Havlík (1928 - 1965), lazarista, oběť komunistického režimu - 2013
Více v článku
Diecézny spis vincentína Jána Havlíka odovzdali Kongregácii pre kauzy svätých (27.2.2018)
František a Tomáš Munkovi (1895/1924 - 1945), židovští konvertité zabiti během druhé světové války - 2011
Michal Buzalka (1885 - 1961), trnavský pomocný biskup, oběť komunistického režimu - 2000
Andrej Chmel (1913 - 1939), augustiniáni - 1997
Ján Vojtaššák (1877 - 1965), spišský biskup, oběť komunistického režimu - 1996
Kromě zmíněných případů blahořečení probíhá i proces svatořečení řeholní sestry
Zdenky Cecílie Schelingové (1916 - 1955), kterou v roce 2003 blahořečil papež Jan Pavel II.
Převzato z
www.postoj.sk,
článek ze 7. 3. 2018 naleznete
zde.
Dále si můžete přečíst:
Raději smrt, než hřích - mučednice čistoty Anka Kolesárová
www.fatym.com, 7. 9. 2017
Svědectví -Raději smrt
než hřích
Radost pramení v srdci
Na její přímluvu
časopis MILUJTE SE! 24/2013
Cirkev dekrétom uznala mučeníctvo Božej služobníčky laičky Anny Kolesárovej
sk.radiovaticana.va/, 7. 3. 2018
Reakcia na blahorečenie v Domčeku
http://annakolesarova.sk/,