V posledních dnech kardinál Robert Sarah, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, byl v Belgii na prezentaci své knihy "
Bůh nebo nic". Kardinál odpověděl na určité tendence modifikovat katolickou morálku, zejména pokud jde o manželství a rodinu, jakož i učení o životě.
Mohou se některá jeho slova považovat za jeho
odpověď na nedávné vyjádření německého kardinála Reinharda Marxe, místopředsedy německé biskupské konference Franze Josefa Bodeho a vídeňského kardinála Christopha Schönborna?
Zdá se, že odpověď je ano. Řka k plnému kostelu, včetně přítomných apoštolského nuncia kardinála De Kesey, starosty Woluwé-Saint-Pierre a opata Philippe Maweta, který byl zodpovědný za francouzsky mluvící pastorační duchovenstvo, které několik dní předtím kritizovalo Sarahovu knihu v článku levicového deníku
Libre Belgique, kardinál přivolal ideologie a nátlakové skupiny, které "
se silnými finančními prostředky a vazbami na média atakují přirozený účel manželství a zavazují se ke zničení rodinné buňky".
Ale kardinál z Guineje, který hovořil v jedné z nejvíce devastovaných místních církví v celé Evropě (autor má na mysli Belgii jako takovou - editor), se nebál zahrnout do svého projevu i
tvrdá slova nasměrováná na bratry v episkopátu:
"
Někteří vysoce postavení preláti, především ti, kteří přicházejí z bohatých národů, pracují na tom, aby způsobili modifikaci křesťanské morálky s ohledem na absolutní respektování života od početí až po přirozenou smrt, pracují na otázce rozvedených a civilně znovu sezdaných a jiných problematických rodinných situacích. Tito "strážci víry" by však neměli přestat brát ohled na skutečnost, že problém, který představuje fragmentace manželství, je problémem přirozené morálky".
Ale tam kardinál neskončil. S klidem pokračoval:
"
Když někteří preláti nebo katoličtí intelektuálové dali zelenou potratům, zelenou eutanazii, tyto velké odchylky byly očividné. Nyní od chvíle, kdy katolíci opustí učení Ježíše a církevního magisteria, přispívají tak ke zničení přirozené instituce manželství, jakož i rodiny a nyní je to celá lidská rodina, která se rozpadá díky těmto novým zradám ze strany kněží."
V tomto roce, ve kterém se oslavuje 50. výročí encykliky
Humanae Vitae, aniž by se snažil skrýt nebo otupit svá slova, kardinál mluvil dost přesvědčivě:
"
Církev se musí obrátit na encykliku Humanae Vitae od papeže Pavla VI., jakož i na učení Jana Pavla II. a Benedikta XVI. o těchto životně důležitých otázkách pro lidské pokolení."
Sám papež František zůstává ve stejné linii se svými předchůdci, když zdůrazňuje spojení mezi evangeliem lásky a evangeliem pokoje.
Církev musí se silou a bez nejednoznačnosti tvrdit, že magisteriální váha všeho tohoto učení jasně zobrazuje svou kontinuitu (s tradicí) a chrání tento poklad před predátory tohoto světa bez Boha (ve kterém žijeme).
V rozhovoru pro
Cathobel kardinál Sarah řekl, že Církev dnes musí čelit velkým otázkám a především její "
věrnosti Ježíšovi, jeho evangeliu, učení, které vždy dostávala od prvních papežů, od koncilů ... a to není zjevné, protože Církev si přeje přizpůsobit se kulturnímu kontextu, moderní kultuře."
A pak reagoval na téma víry:
"Víra je nedostačující nejen na úrovni Božího lidu, ale i mezi těmi, kteří jsou zodpovědní za Církev. Někdy se můžeme ptát, zda máme opravdu víru."
Kardinál Sarah zmínil jednu událost (kněze Freda Olivera) který vynechal Krédo při mši a shrnul: "
Myslím, že dnes může být velká krize víry a také velká krize našeho osobního vztahu s Bohem."
A co se týče Evropy?
"Západ nejen že ztrácí svou duši, ale páchá sebevraždu, protože strom bez kořenů je odsouzen k smrti. Myslím si, že Západ se nemůže vzdát svých kořenů, které vytvořily kulturu a její hodnoty."
Kardinál pokračoval:
"Na Západě se dějí hrozné věci. Myslím si, že parlament, který schvaluje smrt nevinného dítěte bez obhajoby, se dopouští závažného aktu násilí proti lidské osobě. Vnucování potratu, zejména národům v rozvojovém světě, řka, že pokud to nepřijmou, už nebudou dostávat (
rozvojovou - editor)
pomoc, je násilný čin. A to není žádné překvapení. Když je Bůh opuštěný, člověk je také opuštěný; již není jasný obraz toho, kdo je člověkem. Jde o velkou antropologickou krizi na Západě. A vede to k tomu, že se s lidmi zachází jako s předměty."
Zdroj:
https://onepeterfive.com, 27. 2. 2018
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 10. 3. 2018)
