Maďarský kardinál řekl, že svobodné společnosti musí záviset na moudrosti náboženství, aby adresovaly morální a sociální problémy moderního světa.
Kardinál Péter Erdő, arcibiskup z Esztergom-Budapest, přednesl svou
řeč na Kolumbijské univerzitě v pondělí, 29. ledna.
Zaměřujíc se na studenty a fakultu kolumbijské univerzity, Erdö varoval před nebezpečím morálního relativismu a diskutoval o nezbytnosti Církve v sekulárním státě.
Kardinál řekl, že
relativismus - neschopnost prohlásit něco za objektivně správné nebo objektivně nesprávné - je "vážnou krizí" moderních sekulárních států. Argumentoval, že
bez základů v přirozeném právu se společnosti stávají nestabilními a morální zlo je přípustné.
Erdö řekl, že: "
Je těžké, aby stát bez jakéhokoliv základu přirozeného práva a náboženského pohledu na svět rozhodl, co je dobré pro člověka." Když chybí přirozené právo a je "
oslabená víra v racionalitu světa", společnosti ztratí důvěru v demokratické instituce.
"
Dokonce i většina může skončit s nesprávnými nebo škodlivými rozhodnutími, zejména pokud se koncept společného dobra stane nejistým, protože neexistuje konsensus ani na antropologických základech práva," vysvětlil kardinál.
Erdö řekl, že až do filozofického osvícení byly společnosti efektivně řízeny porozuměním, že morální zákon je založen na transcendentní realitě.
"
Zákon, morálka a náboženství dokazují, že tvoří organický celek, který je charakteristický pro západní společnost až do doby osvícenství," řekl Erdö.
Ale
v moderní době relativismus oddělil právní normy od přirozeného zákona, řekl. "
Myšlenka relativity a nepoznatelnost přirozeného zákona nebo pravidla čestného lidského chování, založené na jeho spojení s přírodou nabývá základ, stejně jako oddělení práva od tzv. přirozené morálky."
Z důvodu vzestupu relativismu se
vztah mezi náboženstvím, státem a světonázorem člověka stal "problémovým".
Rozdělení morálky od zákona vedlo k vytvoření nemorálních zákonů, jako jsou ty, které existovaly v nacistickém Německu, řekl kardinál Erdö.
"
Norimberský soud ukázal, kam může rozdělení práva a morálky vést. Nebylo snadné odsoudit lidi, jejichž činy byly založeny na stávajících, ale nemorálních zákonech."
Kardinál řekl, že v době Sovětského svazu bylo náboženství a morálka teoreticky nahrazeno marxisticko-leninovskou ideologií. Když ideologie ustoupila, vzniklo "morální vakuum". V této souvislosti se vedoucí představitelé bývalých komunistických zemí začali snažit o obnovení náboženského a morálního rámce pro společnost a neobtěžovali se s "relativistickýmmi ideologiemi".
Zmínil, že mnohé bývalé země komunistického bloku konkrétně zmínily význam náboženství ve svých nových ústavách. Například Erdova rodná země Maďarsko výslovně uznává "
že církve, denominace a náboženské komunity [...] jsou subjekty předního významu, schopné vytvářet hodnoty a komunity."
Kardinál poznamenal, že
na Západě je lidstvo svědkem "oklepávání antropologických základů demokracie".
"
Západní demokracie předpokládají, že politici a politické strany prezentují a obhajují své politické programy na racionálním základě a že dospělí a zodpovědní občané si vybírají a volí lidi pomocí racionálních argumentů," řekl.
"
Dnes to zní jako utopie ... obraz reality se stal velmi komplikovaným."
"Musí existovat mnoho důvěry, aby někdo mohl uvěřit základním premisám politického programu, aby volený orgán, založený na demokratické většině, mohl počítat s důvěrou této společnosti. Zdá se, že je to bludný kruh. Musíme někomu důvěřovat v naději, abychom umožnili takové rozhodnutí, kterým můžeme důvěřovat," dodal.
Erdö vyjádřil znepokojení nad účinkem vědeckého pokroku na lidská práva bez náboženského morálního rámce, který by reguloval společnost. Řekl, že technologické pokroky se pohybují rychleji, než právní morálka může držet krok a že je to nová výzva, které bude lidstvo čelit.
"
Ale objevy otevírají nové úrovně reality, takže popis skutečností potřebných na morální hodnocení a právní zacházení zaostává," řekl.
I přesto se Erdö domnívá, že
lidi "nemůže omrzet" dodržování "základních morálních hodnot" a že je třeba je aplikovat i na nové situace.
Erdö uvedl, že
západní židovsko-křesťanské dědictví se soustřeďuje na víru v laskavého Boha a na naději, že Stvořitel se snaží komunikovat s lidstvem. Tato komunikace přináší důvěru.
"
A to, kromě poskytování základního morálního pohledu, dává něco extra, co je ještě důležitější. Vytváří důvěru v jednotlivce i ve společnosti,," řekl kardinál.
"
Vytváří to důvěru, že ačkoli naše kognitivní schopnosti nemohou držet krok s plností reality, můžeme vždy dosáhnout nezbytné znalosti a poznatky ... slabost našeho rozpoznání není důvodem vzdát se našeho hledání pravdy."
Zdroj:
www.catholicnewsagency.com/, 30. 1. 2018
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
