Hlavní povinností rodičů vůči dětem je připravit jim cestu ke spáse jejich nesmrtelných duší. Ježíš na to poukázal velmi jasně: "
Vždyť co prospěje člověku, kdyby i celý svět získal, ale své duši by uškodil?! Nebo jakou náhradu dá člověk za svou duši?!" Tato biblická pasáž napomohla obrácení velkého misionáře sv. Františka Xaverského.
V tomto krátkém zamyšlení bychom chtěli vyzvednout pět konkrétních rozhodnutí a návyků, kterými rodiče mohou svým dětem připravit cestu do nebe.
Rodiče, nikdy nezapomeňte: vaší hlavní povinností je přivést každého člena vaší rodiny do nebe, aby byli s Bohem, blahoslavenou Pannou Marií, anděly a svatými po celou věčnost.
1. Dejte je pokřtít brzy. Co nejdříve se postarejte o křest svého dítěte. V průběhu těhotenství mohou dobří rodiče udělat všechny předchozí přípravy tak, aby mohli dát dítě pokřtít rychle. Příprava na křest, papíry, kmotři, atd. - to vše se dá připravit ještě předtím, než se dítě narodí. Pamatujte na slova Ježíše o malém dítěti: "
Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně, neboť takovým patří království nebeské."
2. Okamžitě se začněte modlit! Dítě můžeme přirovnat k houbě. Houba přirozeně absorbuje (obzvláště) kapaliny a obvykle vodu. Pokud však do houbičky dáváme špinavou vodu, tak špinavou i vyždímáme, pokud čistou, tak vyždímáme čistou.
Tříleté dítě může sledovat televizi a opakovat hloupé, urážlivé a vulgární slova nebo písničky. Když je to tak, proč by neměli rodiče vyplnit mysl, srdce i rty dítěte modlitbami k andělům, Panně Marii, Nejsvětější Trojici a k Nebeskému Otci? Proč dovolit, aby bylo dítě naplněné odpadem, a ne raději krásnými modlitbami?
3. Obětujte to. Rodiče, zveme vás naučit vaše děti krátké, ale tak důležité slovní spojení: "
Obětuj to!" Znamená to vlastně využít každodenní kříže a utrpení, které Bůh sesílá na dospělé stejně jako na děti. Mnohé utrpení je zbytečné, protože není obětované Bohu. Proč neučit děti, i když jsou malé, obětovat bolest hlavy, zubů, horké či chladné počasí, pády, modřiny či říznutí se tak, aby toto utrpení mělo nekonečnou hodnotu? Mámo a táto, vy jste prvními učiteli, zejména v oblasti víry. Buďte věrní svému manželskému povolání!
4. "Milujte se navzájem jako jsem já miloval vás." Poslední a největší přikázání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista bylo přikázání lásky - milovat všechny tak, jak On miloval nás. Rodiče, kteří jsou požehnaní Bohem tak, že mají více než jedno dítě, by měli vyvinout společné úsilí milovat všechny své děti a jejich nesmrtelné duše. Ďábel se však vždy snaží zasít mezi nás semeno sváru, zmatek, žárlivost, rivalitu, porovnávání a podezření. Rodiče se musí celou svou vůlí snažit podporovat vzájemný respekt, pokoru, lásku a harmonii mezi svými dětmi.
Za každou cenu se musí rodiče vyhnout "kainovskému komplexu". Znamená to rozeštvávat jednoho sourozence proti druhému. Výsledkem toho je ošklivé ovoce srovnávání, rivality a žárlivosti často vedoucí k závisti, hádkám, nenávisti a zabíjení (není fyzickému tak alespoň v srdci).
Jak se "kainovskému komplexu" vyhnout? Jednoduchým prostředkem: vše to souvisí se spojením se s Bohem v modlitbě a jejími třemi rozměry v rodině.
Rodiče by se měli modlit za své děti;
rodiče by měli učit své děti modlit se;
a nakonec, rodiče by se měli modlit se svými dětmi.
Pokud se toto dělá, bude to jedním z nejúčinnějších prostředků, aby se zabránilo nepěknému, ale tak častému "kainovskému komplexu".
5. Učte je o Ježíšově skutečné přítomnosti. Dobří katoličtí rodiče, vřele vás zveme, abyste své děti učili tak brzy, jak se jen dá, o tom, co znamená "skutečná přítomnost" Ježíše ve mši svaté, konsekraci a sv. přijímání. Kromě toho, rodiče by měli své děti, i ty nejmenší, učit, kde je Ježíš v Církvi opravdu přítomen.
Jak to mohou rodiče úspěšně zvládnout? Nabízím vám různé návrhy:
a)
Rodiče,
pracujte na růstu své vlastní víry v Ježíše v Eucharistii - nikdo nemůže dát to, co sám osobně nemá.
b) Vysvětlete svým dětem, že nejdůležitější událostí týdne je účastnit se Nejsvětější oběti
mše sv.v neděli, ale také se jí plně, vědomě a aktivně účastnit.
c) Úcta. Moderní svět už dnes ztratil smysl pro posvátno v kostelích. Rodiče musí své děti učit, že kostel je Božím domem a posvátným místem. Proto v přítomnosti Ježíše v Nejsvětější svátosti by se mělo usilovat o ticho, které podporuje modlitbu a úctu.
d) Pokleknutí. Rodiče by si měli kleknout pořádně, pravým kolenem na zem s rukama složenýma přes srdce, a měli by vysvětlit, proč se to dělá. Je to z úcty k Pánu pánů a Králi králů, který přebývá ve svém malém paláci v Nejsvětější svátosti oltářní. Králové se dítěti Ježíšovi klaněli v Betlémě, my se mu klaníme uctivým pokleknutím tady a teď. Pamatujte, že Ježíš, nyní přítomen v Nejsvětější svátosti, je stále Pán pánů a Král králů a stále je hoden chvály a uctívání. Toto se vyjadřuje pokleknutím.
e) Klanění Nejsvětější svátosti. Jedna z prvních básniček, které si pamatuji, že jsem se jako dítě naučil, souvisela s eucharistickou poklonou:
"Kdykoliv kostel zahlédnu, zastavím se navštívit ho,
tak když jednoho dne zemřu, Pán neřekne, "kdo je to?"'
Rodiče by si měli vytvořit návyk občas se zastavit navštívit Ježíše, který je skutečně přítomen v Nejsvětější svátosti ve svatostánku. I když taková návštěva může trvat pět minut, Ježíše to velmi těší - jeho svaté srdce se raduje vždy, když ho navštívíme a vzpomeneme si na něj.
Na závěr, pokud chtějí rodiče brát svou povinnost být sv. Janem Křtitelem vážně a ukazovat cestu k Ježíši a vést děti po dálnici do nebe, pak se budou snažit zavést těchto pět praktických rad:
1) milost brzkého křtu;
2) modlitbu, která je klíčem do nebe;
3) hodnoty oběti a utrpení na úmysl;
4) lásku, žití lásky v rodině;
5) poklonu eucharistických Pánu, Králi králů a Pánu pánů,
růst ve víře, poznání a lásce k Ježíšovu chlebu života.
Otec Ed Broom
je oblátem Panny Marie. Pravidelně bloguje na Blogu O. Brooma.
Tento článek byl původně zveřejněn na CatholicExchange.com.
Převzato z
http://zastolom.sk/,
článek z 31. 1. 2018 naleznete
zde.
