Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Mk 1,29-39) je plynulým pokračováním textu z minulé neděle. Je to Ježíšovo pozvání ke službě, která nehledá vlastní prospěch, ale dobro bližního, přičemž je třeba čerpat sílu v každodenní modlitbě.
Plnost života
Samotné uzdravení Petrovy tchýně je velmi krátkým textem. Má pouze tři verše, ale ty jsou plné dynamiky, kterou dávají slovesa, jejichž protagonistou je Kristus: vyšel, vešel, přistoupil, chytil, zvedl. Navzdory tichu existuje mezi Ježíšem a uzdravenou ženou vztah a to za pomoci gesta. Marek říká, že Ježíš se dotkl její ruky. Účinek nastává okamžitě. Uzdravení přinavrátilo ženu k plnému životu a Marek tím vyzdvihuje Ježíšovu zázračnou moc. Uzdravená žena je obsluhovala. Dosud byla odkázána na pomoc druhých. Řecké sloveso "
diakoneo" znamená sloužit. Jde o víc, než jen práci v domácnosti. Ježíš sám o sobě říká, že nepřišel nechat se obsluhovat, ale sloužit (Mk 10,45) a dává sebe sama za vzor apoštolům. Služba je charakteristikou Ježíšovy osoby.
Žena uzdravená z horečky, se stává učednicí Ježíše a následuje jeho příklad. I naše uzdravení v sobě obsahuje dva pohyby. Prvním je osvobození "od, z", tzn. od zla, hříchu. Druhým je osvobození "pro", tzn. pro službu druhým. Pouze tehdy je naše víra úplná.
Pokušení popularity
Text pokračuje sumáží o uzdraveních, jimiž evangelista zdůrazňuje, že
neexistuje žádná forma zla, která by obstála před Ježíšovou mocí. Zázraky uzdravení jsou spojeny s ohlašováním Božího království. Můžeme říci, že jsou konkrétním účinkem přítomnosti Božího království. Evangelista Marek se zmiňuje o tom, že Ježíš nedovolil zlým duchům mluvit, protože ho znali.
Zázraky (uzdravení, vzkříšení atd.) dokázali konat už i osoby ve Starém zákoně.
Kristus je víc, než jen dávný prorok, léčitel a divotvorce. Jeho pravá identita se neodhaluje v zázracích, ale na kříži!
Jak rádi se i dnes honíme za senzacemi a málo žijeme podle Božího slova.
Kristus odmítá jakékoli propojení svého poslání se získáním vlastní slávy. Utíká se do samoty. Netouží po lidské pozornosti.
Popularita zůstává pokušením i v dnešní době a neobchází ani zasvěcené osoby. Pokud jí podlehneme, hrozí, že do středu našeho života nepostavíme Boha, ale vlastní "já".
Začínat a končit modltibou
Evangelista ukazuje na Ježíšův intenzivní vztah s Otcem: "
Odebral se na pusté místo a tam se modlil." (Mk 1,35) Ježíš je pro nás vzorem modlitby. Svou činnost začíná a končí modlitbou. I my jsme pozváni, abychom harmonogram každodenního dne províjeli modlitbou. Prosme v ní i o to, abychom naplňovali své konkrétní poslání ve světě vždy ve shodě s Boží vůlí.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 1. 2. 2018 naleznete
zde.
