Známý kanadský obhájce svobody slova, doktor Jordan Peterson, v nedávném videu odhalil, jak a proč extrémní levicový liberalismus zachází s konceptem objektivity, logiky a dokazování.
Dvojhodinový rozhovor s názvom
„Dekonštrukce: Aféra Lindsay Shepherdové“
sestává z diskuse mezi Petersonem a dvěma akademiky vyučujícími na Univerzitě Sira Wilfrid Laurier, profesorem Davidem Haskell a profesorem Williamem McNally.
Studentka zmíněné univerzity, Lindsay Shepherdová, se dostala na
titulky časopisů po celém světě poté, co byla podrobena disciplinárnímu výslechu, který vedli dva další profesoři. Důvodem bylo, že tato studentka se údajně dopustila vážného přestupku tím, že během hodiny použila video záznam z relace veřejnoprávní televize, v níž Peterson diskutuje s transgenderovými aktivisty. Peterson, který je mimo jiné profesorem psychologie na Univerzitě v Torontu, se výrazně dostal do povědomí veřejnosti zejména svou otevřenou kritikou
legislativních změn, které by Kanaďany doslova nutily používat vykonstruovaná zájmena pro transsexuály.
V
jedné části rozhovoru doktor Haskell přiznává, že byl ohromen principy, které našel v široce používané učebnici
Rasa, třída a rod: antologie. "Objektivita založená na rozumovém uvažování je západní a maskulinní koncept, který se budeme snažit v této knize překonat."
"
To je smutné, že jste tím šokován," řekl Peterson. "
Někteří tvrdí přesně totéž už od sedmdesátých let minulého století. Ať vás to nemýlí ... není to nic, čím by se dnes vyznačovali. Je to už zastaralý výrok."
Peterson vysvětluje, že smysl pro logiku, souvislosti a také empirická fakta jsou zpochybňovány postmoderními intelektuály. A právě ti jsou již pevně zahnízdění na dnešních univerzitách.
"
[Řekli si,] pojďme zkusit zpochybnit to, co je nazvané důkazem," říká Peterson ve videu. "
Protože základní myšlenka, o kterou se zde jedná je, všechny hierarchie jsou postaveny na moci."
Z tohoto úhlu pohledu neexistuje žádná objektivita, žádná láska k pravdě, jedině touha po moci.
Posedlost postmodernismu mocí a hierarchií
"
Důvod, proč uvádím něco jako důkaz [podle postmodernismu] není to, že je to důkazem," vysvětluje Peterson. "
Je to prý pro to, že se cítím být mocným. A tedy pokud se někdo definuje být postmodernistem a říká, že jde zpochybnit moje důkazy, myslím tím to, že jde zpochybnit mou svévolnou moc."
Postmodernisté nevěří, že existují jiné důkazy než to, že existuje svévolná moc. Peterson dodává: "
postmodernisté šířili tuto myšlenku již v sedmdesátých letech. Je to DerridovoDerridovo dílo. Je to přesně to, co tvrdil."
Tato levicová obsese mocí
zasahuje dokonce i do přírodních věd. Postmodernističtí aktivisté vidí struktury moci i v takových oblastech jako biologie a chemie, vysvětluje Peterson.
"
Když říkají 'Chceme zpochybnit definici důkazu, protože tato definice dnes podporuje vědeckou strukturu moci v chemii. Právě to je příčinou toho, proč v ní dominují, řekněme bílí muži. Proto můžeme zpochybnit definici důkazů jako takovou. A to je také způsob, jakým dosáhneme zhroucení celé struktury moci.'"
"
Tak se stane to, že další skupina lidí, kterou budou mít na mušce, budou biologové," pokračuje Peterson. "
Mimochodem, ti jsou už dávno pod palbou horlivých bojovníků za 'lidská práva.'"
"
Nedávno jsem četl odborný článek, který tvrdil, že matematika je bělošská," říká Haskell. "
Nevěděl jsem, že matematika může mít svou rasu."
"
Ano, ale problémem zůstává to, že nepřipadá nic nelogického na těchto výrocích tomu, kdo už jednou přijal za své hlavní axiom," odpovídá Peterson. "
Axiomy jsou přímé. Svět je [podle postmodernistů] bojiště hierarchií moci. To je přesně to, co tu máme. O nic víc tu nejde."
Pokus odrazit zpět útok narativu
Podle postmodernistů jsou
pravda jen jakési příběhy, jiným slovem narativy, které udržují při životě hierarchie moci.
"
[Věří tomu, že] každá hierarchie moci vytváří svůj vlastní příběh včetně pravidel, které produkují důkazy na podporu a stabilitu dané hierarchie," říká Peterson. "
A protože hierarchie mezi sebou vylučují, je v nejlepším zájmu lidí, kteří jsou již vyloučeni, tuto hierarchii převrátit. Samozřejmě, [postmodernisté] to považují za spravedlivé i přesto, že si jejich argument ve své podstatě protiřečí."
Profesor podnikání McNally zpozoroval, že každý rozměr skandálu kolem Lindsay Shepherdové byl právě v souvislosti s mocí. To zahrnovalo i myšlenku, že vystavovat lidí idejím může být násilnické a narušit "posvátný kruh kolem jisté skupiny obětí."
Peterson s jistým nadšením přiznal, že celá kauza spojená s pokusy postmodernistů udělat ze Shepherdové zločince byla velmi zajímavá. Zdůraznil "
neuvěřitelně strategické pokusy transformovat Shepherdovou na pachatele a [profesory] Rambukkana a Pimlotta na oběti, hlavně vzhledem k tomu, že profesor Rambukkan má jinou barvu pleti."
Prezidentka a místopředsedkyně Univerzity Sira Wilfrid Laurier, doktorka Deborah McLatchey, nakonec
vydala prohlášení o zbavení jakékoli viny L. Shepherdové, ale ještě předtím stihli někteří zastánci profesora Rambukkana studentku
veřejně hanobit a zesměšňovat.
"
Převrácený narativ byl, že Lindsay Shepherdová použila něco jako její bílé privilegium," vysvětluje Peterson, "
a její bílé slzy ... na obtěžování chudáka profesora jiné barvy pleti. Tento příběh chtěli oponenti L. Shepherdové prosadit za každou cenu."
Video "
Dekonstrukce: Aféra Lindsay Shepherdové" bylo natočeno 19. prosince 2017 a zavěšena na Facebook 26. prosince.
[autor:
Dorothy
Cummings McLean]
Zdroj:
www.catholicworldreport.com, 3. 1. 2018
Převzato z
www.lifenews.sk
článek z 20. 1. 2018 naleznete
zde.
