Další kulturní ikona skonala. Specialisty ze
Silicon Valley si většinou představujeme jako nedostižné mágy, sklánějících se nad svými počítači a vymýšlející nové důmyslné přístroje.
Vydání magazínu
Vanity Fair z minulého týdne však
zveřejnilo ukázky z knihy
Emily Changové, ve které prozrazuje, že Silicon Valley je stejně sexuálně pusté a zkažené jako Hollywood, politika a média. Titáni technologického světa - podnikatelé, výrobci, investoři, zakladatelé společností - všichni se pravidelně účastní večírků, kde o drogy a sex není vůbec nouze.
Ženy v technologickém průmyslu mají často pocit, že v je
"v zájmu kariérního postupu"
nutí na tyto večírky chodit.
Realita je však taková,
že pokud se začnete večírků účastnit,
vaši kariéru to právě naopak zabrzdí,
protože vás automaticky zredukují
na object sexuálního vyžití,
a nerespektují vás jako celého člověka.
Pokrok ?! Více než úpadek!
Kniha E. Changové přilévá olej do ohně postWeinsteinovské vlny zneucťování a potupování (Weinstein - hollywoodský producent, obviněn ze sexuálních skandálů). "
Pouze obyčejné odhalování skandálů nezpůsobí revoluci, nevyrovná účty, ani dramatickým způsobem nezmění postoj těchto lidí", varuje
Jim Glassman, novinář a bývalý státní podtajemník pro diplomacii a veřejné záležitosti, v
dalším vydání Vanity Fair.
Pokud chceme něco reálně reformovat, musíme kopat mnohem hlouběji. Hedonistickou (rozkošnickou) etikou jsou prošpikované všechny veřejné instituce. Univerzity pořádají
'týždny sexu', které moderují pornohvězdy a společnosti vyrábějící sexuální hračky, vystavují své zboží. Studenti se účastní workshopů s názvy "
Jak to úspěšně zvládnout v trojce" a "
Kolik líznutí to chce?" (O orálním sexu). Odkaz toho všeho je jasný: Nebuď nudný. Buď jako pornohvězda!
Není divu, že
'hookup' kultura (propagující příležitostný sex, většinou na jednu noc), ve velkém metastazuje v kampusech vysokých škol. Pravidla hry jsou:
žádný vztah, žádná emocionální návaznost, žádné závazky. Automaticky se od vás očekává, že po takové hookup párty odejdete a budete se tvářit, jakoby se nikdy neodehrála.
Před přijetím do kampusu musí studenti projít vzdělávacím kurzem pro 'sex na vysokých školách', zaměřený výhradně na fyzickou oblast: na sexuální praktiky a na to, jak se vyhnout nemocem a těhotenství. Tyto kurzy redukují smysl sexu na manuální příručku 'Jak na to'. Mnoho studentů tvrdí, že takové programy v nich vyvolávají pocit nucení do sexu. Z
jedné studie dokonce vyplývá, jak se vyjádřili studenti, že je na těchto kurzech nutí k sexu mnohem více, než jejich přítelkyně, či přátelé.
Dalším segmentem "kultury dospělých" je jejich
spoluvina na sexualizaci dětí nižších věkových skupin. Panenky pro malé holčičky se vyrábějí tak, že vypadají jako "štětky", oblečené do síťových punčoch a do smyslného spodního prádla. Společnosti produkují módu ve stylu "poběhlice" dokonce i pro miminka, které nosí ještě pleny, a jejichž oblečení jednoznačně vyjadřuje: "Jsem velmi sexy pro mého přebalovače."
Reklamy používají sex, aby prodávaly, filmaři aby navnadili diváky, hudebníci natáčejí nezbedná a lechtivá videa, aby je lidé sledovali a kupovali.
Ve své reportáži Emily Changová referuje o tom, že titáni Silicon Valley gratulují sami sobě k tomu, jak experiment se sexem dobře zvládli a pyšní se svou smělostí a nekonvenčním přístupem. Ve skutečnosti se však chovají přesně podle scénáře, který jim někdo podstrčil. Jsou stejným kusem zboží vržený na pult jako všichni ostatní.
Pohled společnosti na sex jen odráží její hlubší návaznosti a vazby - převládající etos, či světonázor. Etika sexuální svobody vyvěrá z názoru, neustále prebublávajúceho pod povrchem, že svět vznikl jako produkt slepých, materiálních sil. V nedávném
článku v New Yorker se píše, že "
přísaha loajality moderní době" znamená, že "
příroda existuje bez nějakého vědomého uspořádání ... a že homo sapiens se objevil bez nějakého specifického záměru".
Jestliže se tedy říká, že lidské tělo nemá smysl, nemá ho ani sex. Na jedné straně to znamená, že si můžeme svobodně tvořit vlastní pravidla; na druhé straně to však znamená i to, že pod vším tím zveličováním o smělosti a experimentech se nachází obyčejné zoufalství, a sice přesvědčení, že sex je bezvýznamný a nedůležitý, a to doslova: neznamená nic.
I jistý bubeník z Austinu v Texasu se vyjádřil pro magazín
Rolling Stone, že sex je "
jen dotýkáním se částí jednoho těla části druhého těla; zkrátka existenčně bezvýznamné".
Takový názor je hluboce odlidšťující.
Není divu, že lidé baží
po stále výstřednějších sexuálních zážitcích,
jen aby nakonec zjistili,
že je ve skutečnosti vůbec nenaplňují.
A nedivme se ani tomu,
že mocní tohoto světa
si jakoby osobují nárok
na zneužívání druhých lidí
pro své vlastní uspokojení.
Je vysoce nepravděpodobné, že sexuální zneužívání by skončilo pozastavením drogově-sexuálních večírků v Silicon Valley - pokud nebudeme připraveni přehodnotit základní jistoty a přesvědčení. Ve své knize
Love Thy Body
(Miluj své tělo) uvádím, že
kořenem morálních problémů je otázka: V jakém světě to žijeme? Jsme produktem slepé materiální síly? Nebo právě naopak; odráží přirozený svět nějaký druh účelu, smyslu, za kterým je Osoba, která nás miluje a má pro náš život plán?
Zdroj:
www.lifesitenews.com, 10. 1. 2018
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 15. 1. 2018 naleznete
zde.
