Kdo je Duch Svatý, co dělá, jak nám pomáhá?
Duch Svatý je asi nejvíce nepochopený a tak trochu "zanedbávaný" v Nejsvětější Trojici. Poznejme ho lépe, dopřejme si každý den inspiraci v Jeho přítomnosti a naučme se o něm zPísma svatého více.
Katechismus katolické církve o Duchu Svatém
článek 152:
Nelze věřit v Ježíše Krista, jestliže člověk nemá podíl na jeho Duchu. Právě Duch Svatý zjevuje lidem, kdo je Ježíš. Vždyť „
jenom pod vlivem Ducha Svatého může někdo říci: ‘Ježíš je Pán’“ (1 Kor 12,3). „
Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží. ...Tak ani Boží nitro nezná nikdo, jen Duch Boží“ (1 Kor 2,10.11). Jen Bůh úplně poznává Boha. Věříme v Ducha Svatého, protože je Bůh. Církev nepřestává vyznávat svou víru v jediného Boha: Otce, Syna a Ducha Svatého.
1.den: Genesis 1, 1-2
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Zem však byla pustá a prázdná, tma byla nad propastí a Duch Boží se vznášel nad vodami.
2.den: Exodus 35, 30-33
Mojžíš řekl Izraelcům: „Hleďte, Hospodin povolal jménem Besaleela, syna Urího, vnuka Chúrova, z pokolení Judova. Naplnil ho Božím duchem, aby měl moudrost, důvtip a znalost pro každé dílo a uměl dovedně pracovat se zlatem, stříbrem a mědí, opracovávat kameny pro vsazování a obrábět dřevo, aby dovedl udělat každé navržené dílo.
3.den: Job 33, 3-4
Má řeč tryská z upřímného srdce, mé rty mluví o poznání vytříbeném.
Boží duch mě učinil, dech Všemocného mě oživil.
4.den: Ž 139, 7-10
Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří?
Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.
I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři,
tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí.
5.den: Iz 44, 2-3
Toto praví Hospodin, který tě učinil, který tě vytvořil v životě matky a pomáhá ti: Neboj se, Jákobe, můj služebníku, Ješurúne, jehož jsem vyvolil.
Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou.
6.den: Ez 36, 26-27
A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa.
Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich.
7.den: Mt 28, 19-20
Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého
a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku. “
8.den: Mk 13, 9-11
Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti v synagógách, budete stát před vládci a králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví.
Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům.
Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.
9.den: Lk 1, 34-35
Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“
Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.
10.den: Lk 4, 17-20
Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno:
‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu,
abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.‘
Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
11.den: Lk 11, 11-13
Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu?
Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?
Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“
12.den: Jn 3, 5-8
Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.
Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.
Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.
Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“
13.den: Jan 14, 15-17
Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání;
a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky –
Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude.
14.den: Jan 14, 25-26
Toto vám pravím, dokud jsem s vámi.
Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.
15.den: Jan 16, 7-11
Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.
On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud:
hřích v tom, že ve mne nevěří;
spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte;
soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen.
16.den: Jan 16, 12-15
Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli.
Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.
On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.
Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.
17.den: Sk 2, 1-4
Když nastal den Letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě.
Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden;
všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
18.den: Sk 8, 38-40
Petr jim odpověděl: „Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.
Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh.“
A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“
19.den: Sk 16, 6-8
Poněvadž jim Duch svatý zabránil zvěstovat Slovo v provincii Asii, procházeli Frygií a krajinou galatskou.
Když přišli až k Mysii, pokoušeli se dostat do Bithynie, ale Duch Ježíšův jim to nedovolil.
Prošli tedy Mysií a přišli k moři do Troady.
20.den: Řím 8, 26-27
Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním.
Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle.
21.den: 1 Kor 2, 9-11
Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.‘
Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží.
Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží.
22.den: 1 Kor 2, 12-14
My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha,
abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vykládáme slovy Ducha.
Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.
23.den: 1 Kor 12, 4-7
Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch;
rozdílné služby, ale tentýž Pán;
a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech.
Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.
24.den: 1 Kor 12, 8-11
Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha,
někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu,
někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená.
To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.
25.den: 2 Kor 3, 17-18
Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.
Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně.
26.den: Ef 1, 13-14
V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého
jako závdavek našeho dědictví na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.
27.den: Ef 4, 30-32
A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.
Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost;
buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.
28.den: Ef 6, 16-18
nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé.
Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.
A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost,
29.deň: 2 Tim 3, 16-17
Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti,
aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.
30.den: Tit 3, 4-7
Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha:
On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého.
Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele,
abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje.
31.den: 2Pt 1, 19-21
Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.
Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti.
Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.
Převzato z
http://modlitba.sk/,
článek z 13. 1. 2018 naleznete
zde.
