Slovem roku 2017 prý bylo slovo "
feminismus". A slovem roku 2018 bude prý slovo "
žena". Ať tomu tak je! Mně to nevadí. Ženy jsou přece skvělé! Mám však pochybnosti, zda je zrovna nejšťastnější zdůrazňovat ženy a muže odděleně, nezřídka i jako nepřátelské protiklady.
Já osobně budu raději usilovat o to, aby slovem roku 2018 bylo slovo "
rodina". Rodina založená na tom nejsilnějším přátelském vztahu muže a ženy, tedy na manželství. Rodina, kde jsou muž a žena spolu, nejen jako jedinci mužského a ženského pohlaví, ale jako manžel a manželka, jako otec a matka. Rodina, kde se "rodí", tedy rodina složená z otce, matky a dětí.
Ano, uvědomuji si, že dnes velké množství lidí žije mimo konceptu manželství a úplné rodiny. Mnozí zůstávají single nebo žijí ve společné domácnosti bez uzavření manželského svazku. Stále více dětí se rodí mimo manželství a také mnohé z těch, které se narodily sezdaným rodičům, zůstávají po rozvodu nakonec jen s jedním z rodičů. A samozřejmě máme i stále více bezdětných manželských párů. Ale o to víc je pro dobro všech nás třeba
připomínat manželství a rodinu jako přirozené celoživotní povolání člověka. Jako nenahraditelnou normu.
Všichni lidé jsou si rovni, mají stejnou důstojnost, všichni si zaslouží pomoc a ochranu společnosti, když ji potřebují. Bez ohledu na to, v jaké formě soužití žijí. Dítě, které se narodilo nesezdaným rodičům, nebo jehož rodiče jsou rozvedení, není o nic horší, než to, které žije v úplné rodině.
Ale to neznamená, že všechny formy soužití jsou pro společnost stejně žádoucí a má je stejně podporovat.
Liberální tvrzení, že základem společnosti je jednotlivec (muž, žena, případně "to" či "ono"), a společnost má nejen tolerovat, ale i podporovat cokoliv, co mu podle jeho vlastního uvážení přináší momentální pocit štěstí, je mylné a destruktivní.
Látky, které drží pohromadě, se neskládají z osamocených atomů, které se každou chvíli přeskupují, ale ze stabilních molekul s pevnými vazbami. I základem pevné společnosti jsou - vždy byly a vždy budou - ty nejstabilnější svazky, tedy celoživotní manželství a rodiny. Pokud má být společnost stabilní a soudržná, musí kromě standardní pomoci a ochraně všech jednotlivců ze všech sil podporovat manželství a rodiny.
Je pravdou, že všichni jednotlivci jsou si navzájem rovni. Ale není pravda, že všechny formy soužití jsou si navzájem rovné.
Manželství muže a ženy a rodina "otec, matka, děti" nemají žádnou rovnocennou alternativu. Jestliže bojuji za manželství a rodinu, nebojuji proti jedincům, kteří žijí mimo ně. Ale odmítám jako lež škodící společnosti, že je úplně jedno jaké svazky lidé vytvářejí a že jedinou normou je, aby jim to momentálně vyhovovalo.
Manželství je totiž víc než muž a žena. Je to velké tajemství, kde 1 + 1 se nerovná 2, ale 1 + 1 se rovná 1. Bible to vyjadřuje slovy s hlubokým smyslem: "
A tak již nejsou dva, ale jeden."
Nebudu proto bojovat za muže nebo za ženy, ale za manželství. Nebudu podporovat sobectví mužů a žen, ale opravdovou lásku, která spočívá v tom, že se dávám celý a na celý život. Neboť to je to nejlepší nejen pro ženy, také pro muže a pro děti.
Je to moje silné přesvědčení, kterého se budu držet a které budu znovu a znovu vyznávat. Možná je to pro vás samozřejmé, ale
v dnešní době, která přeje všem a všemu, jenom ne manželství a rodině, to považuji za vhodné a nezbytné v úvodu roku zopakovat.
Přeji nám všem, aby slovy roku 2018 byly "
manželství" a "
rodina" - zdravé, šťastné a spokojené!
Richard Vašečka
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 7. 1. 2018 naleznete
zde.