Soudy se prý stále po Vánocích připravují na nával žádostí o rozvod, které právě v tomto období dosahují každoročně svůj nejvyšší rekord. Nějak se nám to příčí: nejšťastnější a nejromantičtější svátky v roce a hrozný zánik rodiny - a přece to asi nějak souvisí ...
VELKÁ OČEKÁVÁNÍ ... VELKÁ ZKLAMÁNÍ
Od dětství máme od kouzelného Štědrého večera a dní kolem něj velká očekávání. Představujeme si teplo domova, příjemnou atmosféru, romantické světlo, dokonalé porozumění a laskavost. Ale v realitě - když se necháme strhnout duchem doby a konzumismu, mnoho rodin doma nachází kopec hádek, neporozumění pro malichernosti, únavy, nervozity, vyčerpávající boj s udržováním domácnosti a správou peněz a k tomu: příliš dlouho červeně blikající kontrolku náklonnosti, která toho druhého přesvědčí, že je doma milovaný a vysoce ceněný. A tak po velkém zklamání z nepěkně prožitého svátečního času a vyčerpávajícího života před ním, se s hořkostí vyplňuje žádost ...
KDYBY BYL POSLEDNÍ JAKO PRVNÍ
Mnohdy mě napadne, že by bylo nádherné, kdybychom si zachovali zvyk z prvního dne našeho manželství - kdyby každý z našich manželských dní vypadal jako ten svatební: do každého bychom vstupovali společně s Bohem a Jeho požehnáním, rodina a přátelé by se těšili s námi a pomáhali nám, důkladně bychom si dávali pozor na to, abychom se zvenku i zevnitř líbili tomu druhému, společně bychom stolovali a tančili. Pravdou je, že se někdy a někdy až příliš na dlouho zapomeneme o náš vztah celkem starat ... Chce to pevnou vizi našeho manželského života, aby se z nás nestali otroci práce, domácnosti a výchovy. Doma se přece žena potřebuje cítit jako princezna a muž jako respekt požívající rytíř.
RUTINA A RÁJ
Samozřejmě, naše dny nejsou jen o zábavě a volném čase. Je tu práce, odpovědnost, výchova a účty, které je třeba platit. Ale já vříím - a věru často zažívám, že v té rutině se dá vypěstovat rajská zahrádka. Musíme pracovat, ale nikdo nám nezakazuje mít každý den příjemné posezení u kávy či čajíku, kdy je zakázáno vytahovat jakékoliv problémy a jen tak čerpat z klidu a odpočinku. Musíme se starat o domácnost, ale při tom se dá poslouchat dobrá hudba a na pár minut ukrást manžela či manželku a samozřejmě ratolesti jakéhokoliv věku na pár tanečních figur. Můžeme být zaneprázdněni a vyčerpaní, a o to víc potřebujeme usednout k dobrému jídlu, posílit se a během toho se navzájem povzbudit, že zase zítra bude lépe. A každý večer jsme určitě unavení, ale to neznamená, že už nedokážeme poprosit Ducha Svatého, aby do nás vlil Jeho lásku (která je trpělivá, dobrotivá ...), Jeho pokoj (který převyšuje každou chápavost) a Jeho radost (která je naší silou). A pak si udělat domácí kino a vypnout ho, kdy chceme. A tak se stane, že nejen ten vánoční, ale téměř každý den v manželství se nám bude líbit. A i když se něco pokazí - a možná právě na Vánoce - řekneme si: ať už je to jak stále.
Takže: všem, kterých by se to mohlo týkat, místo hledání žádosti o rozvod, hledejte dobrý film v kině a namísto oslovení právníka, využijte služby Ducha Svatého.
Napsala Anna Lojeková
Převzato z
www.mojakomunita.sk,
článek z 2. 1. 2018 naleznete
zde.
