Několik zajímavostí o kostele sv. Jakuba....
Barokní jednolodní budova kostela z let 1771 – 1773 vyrostla na místě mnohem staršího kostela, zřejmě z počátku 12. století (v průběhu stavebních prací nalezen stavební kámen s letopočtem 1115, první písemná zmínka až 1251).
Farnost patřila od svého založení až do roku 1945 pod správu premonstrátského kláštera v nedalekém Gerasu, na rakouské straně hranic. Nyní je ve správě FATYMu Vranov nad Dyjí.
Kostel zdobí oltářní obrazy a fresky význačného vídeňského malíře Franze Zollera. Hlavní oltářní obraz zobrazuje svatého Jakuba, patrona chrámu, jako poustevníka s holí, postranní oltáře ztvárňují svatou Annu učící Marii číst (vlevo) a oplakávání Krista (vpravo). Mezi další Zollerovy malby patří - freska „Čtyři evangelisté” v centrální kopuli, horní obraz „Nanebevzetí” nad hlavním oltářem a „Křest Krista” vedle křtitelnice. Zoller použil ve Vratěníně stejné barevné ladění jako ve farním kostele ve Vídni (Lichtentaler Pfarrkirche). Freskové vybavení farního kostela ve Vratěníně s oltářními deskami patří k pozdním dílům Franze Zollera. I když je známo pouze datum zadání z roku 1772, přesto se dá usuzovat na období vzniku v průběhu pěti let, než převzal svoji poslední zakázku ve farním kostele v Blumau v roce 1777.
Od května 2013 proběhla rozsáhlá oprava freskové výmalby kostela, jejíž náklady dosáhly celkové výše 4,9 milionu korun. Financování oprav umožnily dotace z evropských fondů, menší finanční částkou přispěla nejen obec, ale i farnost a drobní dárci. Restaurátorské práce skončily na podzim 2014.
Kostel svatého Jakuba Většího (Staršího) jako celek byl vyhlášen národní kulturní památkou.
Varhany, také zapsané na seznamu movitých kulturních památek, jsou pravděpodobně dílem varhanářů Floriána Ignáce Casparidese a hlavně známého znojemského mistra Josefa Silberbauera z roku 1773. Jedná se o dvoumanuálové varhany s mechanickou trakturou. Zásuvková vzdušnice je typická pro období baroka a má čtrnáct rejstříků.
Podle nápisu ve skříni hlavního stroje Josef Silberbauer také nástroj v roce 1777 opravoval. V průběhu staletí proběhlo několik dalších oprav, kdy ne všechny byly ku prospěchu. Po připojení obce k Třetí říši v roce 1941 farnost zakoupila pro varhany nový motor od firmy Gregor Hradetzky z Kremže. Zejména další opravy po druhé světové válce opravy nástroji spíše uškodily. Nekvalifikovaní varhanáři poškodili píšťaly pedálu (zakrytí plotem z kulatých latěk) a ventilové komory positivu (víka zalepená lakem). V současné době se varhany používají pro bohoslužby, nicméně jejich stav vyžaduje generální opravu.
