NEW YORK CITY - Magazín New York Times v neděli vydal
příběh
s nejasným titulem "
Co se děje s ženami, kterým byl odepřen potrat?". Článek napsal Joshua Lang, student UC Berkeley-UCSF Joint Medical Program, a příběh se pokouší odpovědět na otázku používaje "zvratovou studii". Šlo o studii asi 200 žen, které požadovaly potrat, ale ten jim byl zamítnut a to většinou z důvodu toho, že byly v příliš vysokém stádiu na to, aby mohl být potrat legální proveden.
Studie byla provedena skupinou pro-potratových výzkumníků hledající negativní dopady porodů neplánovaných dětí. Místo toho však zjistili, že drtivá většina žen, které kdysi požadovaly potrat, ale ten jim nebyl poskytnut, jsou šťastné s tím jak se to v konečném důsledku vyvinulo.
Toto je odpověď na titulní otázku z úst jedné z autorek této studie, Diany Greene Fosterové: "
Okolo 5 procent žen poté, co porodily dítě, požaduje, aby se tak nestalo. Zbytek žen se přizpůsobil."
A toto je odpověď od ženy, která takový zvrat vnímání prožila na vlastní kůži. Jedná se o paní S., která nabídla rozhovor pro Langův článek, i když nebyla součástí zmíněné studie, ale i jí byl zamítnut potrat z důvodu, že byla již v 23. týdnu těhotenství. "
Mé dítě je více než můj nejlepší kamarád či láska mého života. Je prostě celým mým světem."
Tyto odpovědi zřejmě nebyly takovými, jaké p. Lang očekával. A tak místo toho, aby narovinu napsal článek o výsledcích studie nebo aby vzal za slovo ženu s níž vedl rozhovor, jednoduše propletl její emoční příběh sérií citací pro-potratových "
expertů" a zdůraznil "
negativní následky" rodičovství: zejména různé oběti.
"
Odmítnutí potratu mělo za následek několik měřitelných negativních účinků pro paní S.," napsal Lang. "
Musela se vzdát své práce a bytu a její nejisté finance se staly ještě více nejistými."
"
Vzhledem k některým z negativních důsledků takových odmítnutí," dodává Lang, "
Fosterové studie vyvolává nepříjemnou otázku: Je potrat společenským dobrem?"
Za účelem posouzení skutečného výsledku odmítnutí se podle Langa nesmíme ptát ženy na to, co si myslí, ale spíše porovnat její socioekonomický status k ženám, které podstoupily potrat. Dále cituje autorku studie Fosterovou: "
Museli byste se podívat na ženy, kterým se podařilo podstoupit potrat a tak zjistit zda taková žena, která na tom kdysi byla podobně, byla schopna začít studovat, budovat si stabilní vztah, kariéru nebo jestli dokonce později byla schopna mít dítě, na které již tentokrát byla připravena."
Lang neochotně přiznává, že ženy, které poté, co jim byl odmítnut potrat, porodily, ve skutečnosti tvrdí, že jsou šťastné s tím, jak se věci v konečném důsledku vyvinuly.
Nicméně dále namítá, že některé ženy si mohou rozmyslet potrat kvůli nějakým bioetikům, kteří tyto ženy obviňují z toho, že lžou samy sobě a také společnosti.
"
Někdo by tyto výsledky rád použil jako důkazy pro zákaz potratů - ženy zřídka litují porodu dítěte a dokonce i takového, který neplánovaly," píše Lang. Ale jak podotýká Katie Watson, bioetička na univerzitě Northwestern University 's Feinberg School of Medicine, tak si nějaké příběhy namlouváme vždy z určitého důvodu. "
Je psychologicky v našem zájmu namluvit si pozitivní příběh a jít dál," řekla. "
Nádherně to funguje u žen, které mají děti a jsou za to rady a u žen, které děti nemají a užívají si příležitosti, které se jim díky tomu vyskytly."
Lang dává do popředí příběh 38-leté ženy, paní J., která, odhodlaná potratit své neplánované dítě, utrpěla jeden zbabraný potrat a byla nucena jít na další 3 kliniky ve třech jiných západních státech, aby konečně našla někoho, komu se podařilo úspěšně provést tuto proceduru v pozdním stadiu těhotenství. Než se tak stalo, paní J. byla již v 23. týdnu těhotenství ...
Jako Lang píše, tak po potratu "
Paní J. získala práci ve výrobní továrně jako obsluhovačka těžkého stroje se mzdou 15 dolarů za hodinu. Ucházela se o ni posledních 6 měsíců. Pokud by měla dítě, tvrdí, že by si tuto práci nebyla schopna získat ."
V Langové mysli je zřejmě provozování těžkého stroje za 15 dolarů na hodinu jasně lepším výsledkem než mít dítě, které by se, jak říká paní S. "
*mohlo stát více než mým nejlepším přítelem či láskou mého života ... je prostě celým mým světem."
Zdroj:
www.lifesitenews.com, 14. 6. 2013
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 1. 1. 2018 naleznete
zde.
