Jaký byl prosinec v adoptivní farnosti Jeníkov? Co vše jsme tam v adventní a vánoční době prožili? O tom si můžete přečíst v následujícím článku.
Prosinec, měsíc, na který se vždy do Jeníkova těším. Je v něm větší příležitost se setkat s místními lidmi při různých akcích. A pak taky, je to období, kdy se v Jeníkově před farou staví betlém a to bývá vždycky trochu drama. A tak vás zvu alespoň na malé ohlednutí za tím, jak to vypadalo letos.
Hned na začátku prosince a doby adventní byl v Lahošti požehnán vánoční strom. Na žehnání byl o. Nik, který zde mimo jiné pověděl i jeden příběh, který se hodí nejen k adventní době, ale snad i pro každý den našeho života a tak ho zdepřináším v plném znění.
Dva dřevorubci v lese káceli stromy dva dřevorubci. Stromy byly vysoké a měly mohutné a tvrdé kmeny. Oba dřevorubci byli zdatní, ale každý z nich se do práce pustil jiným způsobem. Ten první se do svého kmene vytrvale zasekával ránu za ranou. Nikdy se nezastavil, narovnal záda jen na okamžik, když potřeboval nabrat dech.
Druhý dřevorubec si čas od času dopřál přestávku. Když zapadalo slunce, první dřevorubec byl teprve v polovině kmene. Potil krev a byl rád, že už bude večer. Nevydržel by pracovat ani o minutu déle. Zato ten druhý stačil podetnout celý strom. Jak je to možné? Vždyť oba začínali současně a stromy byly stejně velké!
První dřevorubec nevěřil svým očím. „To nechápu! Jak se ti podařilo podsekat celý strom, když ses pořád zastavoval?“
Druhý se usmál: „Ty jsi viděl, že jsem se zastavoval, ale nevšiml sis, že jsem si při každé přestávce naostřil sekeru!“
Naše duše je jako sekera. Nesmíme ji nechat zrezivět. Každý den bychom ji měli trochu naostřit:
1. Zastavit se na deset minut a poslechnout si nějakou hudbu.
2. Jakmile je to možné, jít pěšky.
3. Každý den obejmout lidi, které máme rádi, a říci jim: „Mám tě rád.“
4. Nevynechat oslavy narozenin, výročí, svátků a podobných příležitostí.
5. Být ke všem laskaví. I k těm, které máme doma.
6. Usmívat se.
7. Modlit se.
8. Pomoci někomu, kdo nás potřebuje.
9. Hýčkat sami sebe.
10. Dívat se na nebe a směřovat vysoko.
Na třetí neděli adventní byl ve farním kostele sv. Petra a Pavla adventní koncert. Krásný podvečer plný písní jsme mohli prožít se skupinou Audite Silete. Úvodní slovo měl otec Nik, který nám pověděl také krátký předvánoční příběh.
Jež byl o muži, který sbíral akvária a věnoval tomu veškerý čas. Žena byla ráda, že je doma a nechodí po hospodách. Když jednou takhle čistil akvarium, pozoroval ho malý synek a říká: já bych chtěl být taky takovou rybičkou.
Došlo mu o co jde a začal se věnovat rodině. Máme příležitost k zamyšlení a uspořádání si svých hodnot.
Kostel se tak zase po delší době téměř zaplnil. Bohu díky!
Ačkoliv to letos bylo takové napínavé, zda se před farou opět objeví betlém, jako tomu už bylo po tři roky, nebo ne, tak to nakonec všechno dobře dopadlo a betlém před farou stojí. Velký podíl na tom má pan Salač, místní kostelník a farník v Jeníkově. Bez jeho přičinění by letos betlém nestál. Patří mu za to velké DÍKY!
Velké poděkování také patří Pánu Bohu za to, že nám i za ztížených podmínek dal možnost betlém postavit a že opět přivádí mnohé k zastavení se a ztišení. BOHU DÍKY!
Jako už několik roků zpět, tak i v letošním předvánočním čase se podařilo roznést v Jeníkově do všech domácností "betlémské světlo". Byla to příležitost se setkat s místními a popřát jim pokojné a požehnané vánoční svátky.
Ve středu 27.12. jsme se v Jeníkově sešli na vánoční mši svatou, kterou sloužil o. Marek a po ní jsme si zazpívali koledy u betléma. Následně jsme se pak sešli na faře, kde jsme se zamýšleli nad evangeliem neděle svátku svaté Rodiny.
Bohu díky za všechno to, co jsme v prosinci v Jeníkově prožili a zažili a také díky všem, kdo farnost Jeníkov jakkoliv podporují. Ať vám vaši štědrost odplatí sám Pán.
