Zmocnil se jich velký strach. "Anděl jim řekl: Nebojte se! Zvěstuji vám velkou radost, která bude radostí pro všechny lidi ... "(Lk 2, 9-10)
Strach. Vkrádá se nám do myslí a srdcí. Začínáme si na něj zvykat. Lehám si se strachem, jestli ráno nezaspím. Sedám do auta se strachem, jestli dojedu. Zvedám telefon se strachem, co se stalo ... Strach začíná v našich životech dominovat. Ukazují nám strach, vštěpují nám ho, nutí se nás bát. A strach nás blokuje, narušuje naši víru.
"Jsem vaší Matkou, která vás nesmírně miluje a stará se o každého z vás." - říká Královna míru. Můžeme to cítit na každém kroku. Je to věc důvěry v Její pomoc. Důvěra a strach se vzájemně vylučují.
Ono
"Nebojte se!" - rezonuje celým evangeliem. Rezonuje už Mariiným Ano, které dala Otci, rezonuje vložením Dítěte Ježíše do jeslí se slámou, Jejím mlčením na křížové cestě Spasitele. Betlémská jeskyně, stejně jako Její přítomnost pod křížem, je dokladem Její obrovské důvěry Otci.
"Ježíši, důvěřuji Ti!" Hlásá obraz Božího milosrdenství. Co může být jasnější? Nedůvěřujme sobě, jako Petr, když se topil v moři, když zapřel Krista, když utíkal z Říma! Čeká nás ještě mnoho zkoušek. Proto sv. Jan Pavel II. nám přizvukoval:
"Nebojte se!" A Maria nám stále opakuje:
"Chci vám pomoci ..." Vložme se tedy do jejího Srdce a pod její ochranný plášť.
Přátelé, pokud toto opravdu uděláme, je po strachu. Potom budeme moci opravdu sdílet "
velkou radost, která bude radostí pro všechny lidi ..." a volat
"Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle."
Anton Selecký
Převzato z
www.magnificat.sk,
článek
Vianoce 2017 z 21. 12. 2017 naleznete
zde.
