V Římě, těsně za hranicemi Vatikánu, najdete malé skromné muzeum zaměřené na duše v očistci, které vystavuje jednoduché věci jako modlitební knížky a oblečení.
Nezdá se to být nic neobvyklého, ale to platí jen do chvíle, dokud si neuvědomíte, že na každém exponátu se údajně ukázaly znaky po zesnulých - jako například záhadně vypálené otisky prstů - kteří se zjevili svým bližním žádajíce je z očistce o modlitby.
Muzeum duší v očistci se nachází v kostele Svatého srdce Ježíšova v Prati, blízko Andělského hradu, a obsahuje přibližně 15 svědectví a artefaktů, které byly po Evropě sezbírány francouzským knězem Victorem Jouëtom.
V mnoha případech se lidé domnívají, že tyto znaky byly zanechány jako důkaz, že zesnulí se opravdu zjevili a prosili o modlitby nebo o to, aby byla za ně obětována mše.
Jedním artefaktem je otisk prstu sestry Marie od sv. Luigiho Gonzaga, který byl zanechán na povlečení na polštář, když se zjevila sestře Markétě od Nejsvětějšího srdce noc poté, co zemřela.
Toto zjevení bylo zaznamenáno v archivech kláštera svaté Kláry od Dítěte Ježíše v italském městě Bastia. Podle záznamů řekla sestra Marie sestře Markétě, že je v očistci na odčinění jejího nedostatku trpělivosti při přijímání Boží vůle.
Dalším artefaktem je modlitební knížka Marie Zagantiové, na níž jsou tři otisky prstů po její přítelkyni Palmiře Rastelliové (zesnulé 5. března 1871), která byla farářovou sestrou. Zjevila se své přítelkyni s prosbou, aby za ni byly odsloužené mše jejím bratrem otcem Santem Rastellim.
21. prosince 1838 byl ponechán žhavý otisk prstů na německé modlitební knížce Georga Schitze od jeho bratra Josepha. Prosil ho o modlitbu na zadostiučinění za jeho nedostatek zbožnosti během života.
Muzeum duší v očistci vzniklo v 1897 na podnět otce Victora Jouëta. Jako misionář Nejsvětějšího srdce založil otec Jouët v Římě
Association of the Sacred Heart of the Suffrage for the Soul of Purgatory [Asociaci svatého srdce na přímluvu za duše v očistci]. Kaple, kterou tato asociace používala mezi lety 1896-1914, se nacházela na místě, kde je nyní kostel Svatého srdce Ježíšova.
V 1897 začalo v kapli hořet. Když do ní otec Jouët přiběhl, viděl na stěně za oltářem obraz lidské tváře se smutným a melancholickým výrazem. Věřil, že to byla tvář duše zesnulého muže, který se snažil zkontaktovat s lidmi na zemi.
Po této události se rozhodl vytvořit muzeum věnované artefaktům zjevení duší v očistci. Cestoval po Evropě a Itálii, kde sbíral různé předměty a svědectví.
Každá věc v muzeu byla donesena otcem Jouëtem od téhož člověka, který zažil konkrétní vizi. V muzeu také můžete najít obraz toho muže z kaple.
Během jeho cest otec Jouët také prosil o peníze na postavení kostela na okraji kaple. Pověření postavit ho dostal ve snu.
Mezi další artefakty muzea patří otisk ruky a kříž otce Panziniho, který zemřel 1. listopadu 1731. Tento artefakt zůstal na dřevěném stole ctihodné Clari Isabel Fornariové, která byla abatyše Chudých klarisek v klášteře sv. Františka v italském městě Todi.
V muzeu je také kopie italské 10 lirové bankovky, která je jedna z 20 bankovek, které po sobě zanechal kněz v klášteře sv. Leonarda, který zemřel mezi 18. srpnem a 9. listopadem 1919.
Katolické učení v otázkách posmrtného života mluví o třech místech, kam může duše po smrti jít: nebe, peklo nebo očistec.
Podle Katechismu katolické církve (§1023), lidé, kteří jdou do nebe, jsou "
ti, co umírají v Boží milosti a v přátelství s Bohem a jsou dokonale očištění, žijí navěky s Kristem."
Ty duše, které jdou do pekla, jsou takové, které si přes smrtelný hřích svobodně vybraly "
vyloučení ze společenství s Bohem a blaženými." (§1034)
Očistec je místem, kam jdou duše těch, kteří zemřeli v přátelství s Bohem, ale ještě nejsou dokonale očištěnými. Očistec je proto místem, kde duše "
i když jsou si jisti svou věčnou spásou, jsou po smrti podrobeni očišťování, aby dosáhli svatosti nutné ke vstupu do nebeské radosti." (§1030) Tyto duše jsou si po očištění jisté svou věčnou spásou v nebi.
Církev učí, že duše v očistci spoléhají na modlitby duší, které jsou stále na zemi, aby jim zmírnily některé z jejich dočasných bolestí a urychlily jejich cestu do nebe. Na oplátku, duše v očistci se mohou modlit za ty na zemi.
Zdroj:
CatholiNewsAgency.com, 2. 11. 2017
autorka:
Hannah Brockhaus,
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 30.11.2017 naleznete
zde.
