Od 19.11. - 25.11. bude FATYM s Boží pomocí vést lidové misie ve farnostech Velký Újezd a Kdousov, při této příležitosti nabízíme pár zajímavostí z daných farností...
Lidové misie
Poprvé se lidové misie ve farnosti Kdousov konaly od 20. do 30. října 1891, od třech redemptoristů ze Svaté Hory u Příbrami: byli to P. Částek., P Bláha a P. Kameník, za hojné účasti farníků.
Další lidové misie ve farnosti Kdousov se konaly od 26.ledna do 4. února 1913, které konal řád redemptoristů z Brna, pod vedením P. Fratiška Blaťáka, P. Josefa Jandy a P. Jana Kunovjánka.
V roce 1933 na Boží hod velikonoční byl rozdán program Lidových misií, který se nesl výzvou:"
zveme vás všechny bez rozdílu upřímně na sv. misie, které se budou ve farnosti kdousovské konati od 30.dubna do 7. května 1933 (...)Přijďte všichni, muži i ženy, jinoši a panny, dívky, bohatí i chudí, spravedliví i hříšní! (...) Nevymlouvejte se jako oni hosté z evangelia, kteří z důvodů malicherných odmítli pozvání na svatbu! Nebojte se posměchu. Běží o Vaše nesmrtelné duše a ty stojí za to, abyste pro ně něco obětovali. Jenom jednu duši máš, a jestliže tu ztratíš, vše ztraceno máš"! Zatím poslední lidové misie se uskutečnily ve dnech 3-11. března 2012 v podání redemptoristů z Tasovic u Znojma, kdy přijeli P. Jiří Šindelář a P. Tomáš Waściński.
Kostely a kaple
V Třebelovicích najdeme kapličku sv. Floriána, v Rácovicích kapli sv. Cyrila a Metoděje, v Dedicích kapli Božského Srdcé Páně, v Hornicích kapli sv. Jana Nepomuckého, ve Velkém Dešově kapli Panny Marie Bolestné, ve Slavkovicích kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, v Kdousově kostel sv. Linharta (sv. Leonarda), ve Velkém Újezdě kostel sv. Petra a Pavla, v Mladoňovicích kapličku sv. Floriána. V Lhoticích je také kaplička a v Kojaticích zvonička.
S kaplí v Dobré Vodě je spojena jedna legenda, která se dodnes traduje:
"Podle starých lip, které značí kruhový prostor okolo horní svatyně, víme, že už je tomu dávno, co tudy projížděl šlechtic se svou rodinou. Měli chlapce, který oslepl. Na jeho léčení prodali velkou část svého majetku. Po dlouhé cestě, aby si všichni odpočinuli a osvěžili se, odbočili na cestu k obci Trpišovice, kde ve stráni, blízko lesa vytékal pramen s průzračnou studenou vodou. U pramene se zastavili a plnými doušky se všichni osvěžili. Chlapec si umyl i oči. V tu chvíli zvolal, že vidí světlo a vněm Pannu Marii, která stojí na veliké kouli a pod nohama má hada. Ukazoval směrem na pařez, kterýl byl nad pramenem. Nikdo z přítomných nic takového neviděl, viděli jen pasáčka, který v blízkosti toho místa šleháním biče zaháněl ovce. Po chvíli chlapec pozoroval, že se zjevení ztrácí a shledává, že jeho oči náhled pozorují věci kolem. Když i rodiče zpozorovali, že chlapec vidí a je uzdraven, všichni poklekají a Panně Marii, kterou po celou dobu, kdy byl chlapec nemocen, prosili, aby mu vyprosila u svého syna Ježíše uzdravení, srdečně děkují. S vděčností Bohu, že skrze Pannu Marii chlapce uzdravil, z posledních peněz dali zhotovit malou sochu Panny Marie podle vyprávění chlapce tak, jak ji on viděl. Měla na rtu jizvu, kterou jí způsobil bičem nic netušící pasáček při zahánění ovcí. Umístili ji do malé kapličky, kterou dali postavit na místě, kde se Panna Maria zjevila, aby i ostatní lidé tu nacházeli pomoc. (...)Horní svatyně, podle jiné pověsti, byla postavená také z vděčnosti za uzdravení. "
Kněží, pocházející z daných farností
P. Jakub Bílý (1892-1959) narodil se v Dědicích. Na Velkém Újezdě proslul jako katecheta, kronikář, archeolog a "kooperátor" v duchovní správě.
P. František Finda, OFMCap. (1888-1948) se narodil v Třebelovicích. Působil jako vojenský kaplan v I. světové válce. Po násilné německé okupaci se ujal opuštěné farnosti v Jásenné a odtud byl také později povolán za sídelního kanovníka královéhradecké kapituly.
P. Isfríd Alois Muška (1914-1959) se narodil v Třebelovicích. Vstoupil do řádu premonstrátů a mezi jeho působiště mj. patřila Nová Říše či Vratěnín.
P. Václav Gráf narodil se v Kojaticích a byl mimo jiné děkanem v Českém Brodě.
P. František Puchnar se narodil v Knousově. Na kněze byl vysvěcen v roce 1972. Působil také jako spirituál v arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci.
Domov sv. Anežky ve Velkém Újezdě
Domov sv. Anežky spravuje kongregace s přesným názvem: Milosrdné sestry III. řádu sv. Františka z Assisi pod ochranou Svaté Rodiny.
V kronice kongregace můžeme najít, že v roce 1934 přijel do mateřince kongregace (Brno) P. Stanislav Stejskal z Kdousova s prosbou, zda by kongregace nemohla zřídit ve Velké Újezdě podobný ústav jako má u Tišnova na Žernůvce....o několik měsíců později, ale ve stejné roce přijíždí Milosrdné sestry za místním knězem P. Františkem Balážem, který působil ve Velkém Újezdě. Osobně znal jako sestry, tak i otce Stanislava.
Stavba ústavu byla započata 17. srpna 1936, posvěcena byla 28. 9. 1937. Světitelem byl Mons. Josef Kupka, Název: Sociální zdravotní ústav pro choré ženy a dívky (původně to byly chovanky z ústavu v Drnovicích u Vyškova, který byl zřízen v roce 1898 na dobu 40 let a správa ústavu byla svěřena kongreganci.
V areálu ústavu je- Křížova cesta, Cesta Božího milosrdenství a hřbitov. Přímo v budově je kaple sv. Františka a oltář sv. Kříže
V letech 1942-1947, místo ústavu zde byla Plicní léčebna, po roce 1947 je zde opět ústav pro choré ženy a dívky.
