Od 19. - 25.11 bude FATYM s Boží pomocí vést lidové misie ve farnostech Velký Újezd a Kdousov, při této příležitosti, byl udělán rozhovor s duchovním správcem P. Martinem Gronesem
1. Mohl byste představit Vám svěřené farnosti?
O obou farnostech Kdousově a Velkém Újezdě můžeme říci, že mají své kořeny v modlitbě spojené s řeholními společenstvími. Když se podíváme na farní společenství ve Kdousově, tak k ní neodmyslitelně patří charakteristika benediktínské spirituality (tj. modli se a pracuj), která má svůj počátek u řeholních sester z Pustiměře. Jelikož se nacházíme převážně v zemědělském kraji, tak má tento duchovní atribut neodmyslitelný vliv až do dnešních dní v každodennosti pracovního nasazení a naplňování náboženských závazků. Na Velkém Újezdě již nacházíme poněkud odlišnější náboženský charakter života, neboť její kořeny se váží ke kroměřížským kanovníkům, kteří od konce 16. století spravovali i kdousovskou farnost a měli svůj duchovní život zasazený v řeholi sv. Augustina, která vyústila do dnešních dní ve spiritualitě sv. Františka z Assisi v současném modelu života kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka z Assisi pod ochranou Svaté Rodiny, která se v současnosti profiluje do farnosti v „akčnějším“ propojení vděčnosti z toho, co Stvořitel kolem nás učinil, abychom se tu spolu s Ním radovali. Můžeme tak závěrem říci, že se jedná o obě „farní rodiny“, které v sobě nesou nespornou odlišnost, i v současném prožívání své víry a navzájem se doplňují (tj. s modlitbou a prací jsou společně rádi), i když si zároveň uchovávají svůj charakter přístupu k farnosti a života v ní.
2. Co Vás přimělo pozvat do farnosti misionáře?
Po poslední zkušenosti z lidových misií v podání redemptoristů z Tasovic, která měla charakter spíše duchovních cvičení farnosti, se současný duchovní správce rozhodl přizvat spolubratry z nedalekého Vranova nad Dyjí z toho důvodu, že chtějí společně přizvat k „této obnově farnosti“ také ty, kteří toto farní společenství navštěvují u příležitosti např. pohřbu, anebo na „půlnočních mší svatých“, ačkoliv se i od nich očekává, že by mohli rádi svými nápady a aktivitami obohatit farnost, ve které žijí, bydlí a pracují.
3. Jak se na lidové misie připravujete?
Jakákoliv příprava i na lidové misie či jakoukoliv bohoslužbu je „odstartována“ a vyústěna modlitbou. U příležitosti těchto misií jsme obdrželi od P. Marka Dundy konkrétní modlitbu, ve které je vlastní – počáteční – úmysl přípravy zmíněný. Další následují „akčnějším“ modelem pozvánek, které jsou osobně dány každé „ovečce či občanovi“ sídlící ve farnosti, aby se sami mohli rozhodnout, zda si při této příležitosti chtějí „oprášit znalosti z náboženství ze základky“, anebo objevit i pro svůj život něco nového. Nám ale spíš jde o to, aby si víc než znalosti, přišli poslechnout části úryvků z Bible, které už před námi mnozí vyslechli (a někdy se komicky pokoušeli zasadit do života), a také společně té radosti zažili i zde, což je také důvod těchto misií.
4. Co od lidových misií očekáváte?
Už jsem to možná výše zmínil. Tedy nedívat se jeden na druhého jako „škarohlíd“, ale tak, že můj soused nebo spoluobčan není jenom dobrý fotbalista, hasič nebo myslivec… atd., ale má také „širší rodinu“, tím myslíme farnost, ve které děkuje za všechno, co prožívá nebo prosí o odpuštění, aby se stále cítil jako člověk, kterému je také odpouštěno a společně pak může děkovat Bohu za všechno, co v té chvíli prožil nebo zažívá, a díky tomu také činí celé farní prostředí, kde bydlíme, lidštějším podle Božího obrazu.
Prosíme pamatujte na tyto misie ve svých modlitbách
