Vatikán 26. září - Už v sobotu 30. září Církev prohlásí za blahoslaveného salesiána Titusa Zemana. Beatifikační mši v bratislavské Petržalce na prostranství před kostelem Svaté rodiny bude předsedat prefekt Kongregace pro svatořečení kardinál Angelo Amato SDB.
Při této příležitosti kardinál Amato poskytl Vatikánskému rozhlasu rozhovor o osobnosti dona Titusa Zemana, kterého zasadil do širšího kontextu mučednictví členů salesiánské kongregace.
Eminence, v jakých poměrech se odehrálo mučednictví tohoto odvážného salesiánského kněze?
"Nešťastná komunistická diktatura minulého století změnila Slovensko i mnohé další národy takzvaného sovětského bloku ve smutný vězeňský tábor. Nenávist byla nasměrována hlavně vůči Církvi, která udržovala při životě identitu slovenského národa, hájící jeho svobodu a důstojnost. Byly zrušeny katolické školy a zkonfiskovány jejich majetky, byli uvězněni a odsouzeni biskupové, kněží i laici. V této atmosféře opravdového pronásledování don Titus a mnozí další spolu s ním prokázali výjimečnou odvahu, stavíc se proti nenávisti se silou lásky."
Můžete nám říci něco z jeho života?
"Narodil se 4. ledna 1915 ve Vajnorech, blízko Bratislavy, jako prvorozený syn z deseti dětí v křesťanské rodině. Stal se salesiánem a za kněze byl vysvěcen v roce 1940. Riskujíc život, překročil vícekrát hranici, aby převedl do Itálie více mladých připravujících se na kněžství. Zatkli ho a byl odsouzen komunistickým režimem do vězení a nucené práce. Zemřel 8. ledna 1969. V roce 1991 byl v rehabilitačním procesu definitivně prohlášen za nevinného."
Jaké byly tedy důvody jeho odsouzení na smrt?
"Byl zatčen, protože pomáhal seminaristům a kněžím emigrovat, aby mohli realizovat svůj apoštolský ideál. A tak byl odsouzen za velezradu na nucené práce. Mimo jiné byl určen do hrůzou opředené tzv. "Věži smrti". Zde byl donucen ručně těžit smolinec, ze kterého se získával uran, který - jak je známo - je vysoce toxický a radioaktivní kov. Při jedné lékařské prohlídce mu naměřili v těle velmi vysokou radioaktivitu. Proto se z dona Zemana stal tzv. "mukl" - "muž určený k likvidaci". Vysoké ozáření, zima, fyzické vysílení a vědomí, že jsou lidmi na odstranění tak jako hmyz, dělali z tohoto místa, nazývaného pracovištěm, skutečný vyhlazovací tábor."
Co je možné o něm říci jako o postavě salesiánského mučedníka?
Jde o aspekt často opomenutý, ale podstatný v náročném apoštolátu výchovy mladých. Don Bosco často opakoval, že pokud se salesián na smrt obětuje pracujíc pro duše, Kongregace dosáhla velký úspěch. A velký vychovatel mladých hovořil nejen o tom únavném každodenním mučednictví, kterým je pastorační láska vůči mladým, ale i o krutém mučednictví. Říkával toto: «Kdyby Pán ve své prozřetelnosti ráčil připustit, že někteří z nás podstoupí mučednictví, měli bychom se toho lekat?».
A toto proroctví Dona Boska se vícekrát potvrdilo v dějinách. Mučednická svatost je jako doma v salesiánské kongregaci, která již počítá asi stovku mučedníků. Kromě kanonizace z 1. října 2000 mučedníků Mons. Luigiho Versiglia a dona Callista Caravariu, misionářů v Číně, bylo také blahořečení, v roce 1999, dona Józefa Kowalského spolu s pěti mladými ze Salesiánské oratoře v polské Poznani, i oni byli oběťmi komunistické diktatury. V roce 2011 byli blahořečení španělský salesián José Calasanz Marqués a 31společníků mučedníků, mezi nimiž je 16 kněží, 7 koadjutorů, 6 kleriků, dvě sestry salesiánky (Dcery Marie Pomocnice) a jeden laický spolupracovník.
Všichni byli umučeni během španělského pronásledování na konci třicátých let minulého století. Ještě v roce 2007 bylo blahořečení španělského salesiána Enriqueho Saiz Aparici a 62 společníků, mučedníků (22 kněží, 18 koadjutorů, 16 kleriků, 3 aspiranti, 3 kooperátoři a jeden laický spolupracovník). I oni byli zabiti z nenávisti vůči víře během téhož pronásledování. Nedávno, v roce 2013, byl v Budapešti v Maďarsku blahořečen salesiánský koadjutor István Sándor, i on umučený během komunistické diktatury."
Jsou i další aspekty, kterých si je třeba všimnout v salesiánském apoštolátu mezi mladými?
"Především je to pastorační láska, která vede salesiány a salesiánky dát život, aby uchránili mladé od zla každé zkažené ideologie. Za druhé, modlitba «da mihi animas» (dej mi duše) spolu s «cetera tolle» (ostatní si vezmi) znamená pro Dona Boska, jako i pro dona Titusa, záchranu mladých za cenu svobody a života.
Mučedník za povolání - takto lze tedy definovat blahoslaveného Titusa Zemana. On miloval své povolání salesiána a kněze a toužil po tom, aby i jiní mladí mohli ve svobodě prožívat svůj sen zasvěcení se Pánu.
Naším dnešním přáním je, aby znovunabytá svoboda, často spojená s určitou diktaturou blahobytu a překračování zákazů, neumrtvila a neuhasila ideály těch, kteří chtějí naplno prožívat své rozhodnutí následovat Krista.
(Rozhovor redaktora Vatikánského rozhlasu Roberta Piermariniho přeložila Slovenská redakce VR) -ab, jb
Převzato z
http://sk.radiovaticana.va/,
článek z 26. 9. 2017 naleznete
zde.
