Americký kardinál Raymond Burke na setkání fóra "Church Teaches Forum" v americkém Louisville ve státě Kentucky 22. července vyložil řadu praktických způsobů, jak mohou katolíci usilující o věrnost Církvi, na současnou církevní krizi reagovat:
Modlete se za růst víry v našeho Pána Ježíše Krista, který je pro nás živý v církvi a nikdy nás nepřestává učit, posvěcovat a vést, a jehož nauka se nemění.
Důkladněji studujte nauku víry v Katechismu Katolické církve a buďte připraveni bránit tuto nauku před každým falešným učením, které by nahlodávalo víru a tím i jednotu Církve.
Scházejte se na prohlubování své víry a k vzájemnému povzbuzování.
Uchyľujte se k blahoslavené Panně Marii a hledejte její mateřskou přímluvu.
Často během dne vzývejte přímluvu svatého Michala archanděla.
Denně se modlete ke svatému Josefovi zejména jako postrachu zlých duchů, za pokoj Církve, za její ochranu před každým zmatkem a rozdělením, které jsou vždy dílem satana".
Modlete se za papeže, zejména na přímluvu sv. Petra.
Modlete se za kardinály Církve, aby byli skutečnou pomocí Svatému otci při výkonu jeho úřadu.
Zachovejte si pokoj pro svou víru v Krista, který nedovolí, aby brány pekelné Církev přemohy.
Zachovejte si především víru v papežský úřad a lásku k nástupci sv. Petra, papeži Františkovi.
Kardinál Burke vyzval katolíky, aby se "
nestarali, jestli je tato doba apokalyptická či ne, ale zůstali věrní, velkomyslní a odvážní ve službě Kristu v jeho mystickém těle, církvi". "
Víme přece, že poslední kapitola příběhu této doby je již napsána. Je to příběh o Kristově vítězství nad hříchem a jeho nejzhoubnějším plodem, věčnou smrtí. [...] Na nás je, abychom mezitím spolu s Kristem napsali kapitoly svou věrností, statečností a velkodušností jako jeho praví spolupracovníci, jako praví Kristovi vojáci a abychom byli služebníci dobří a věrní, kteří čekají, až se otevřou dveře při příchodu jejich Pána."
"
Zmatek, rozdělení a omyl" v Katolické církvi, které vycházejí od "pastýřů" dokonce na nejvyšších úrovních, možná naznačují, že žijeme v poslední době, jak řekl kardinál. Podle jeho názoru se naše doba "
realisticky jeví jako apokalyptická doba". "
Máme velmi těžké chvíle na světě a v Církvi."
Kardinál Burke, který je jedním z předních expertů na kanonické právo, popsal, jak se zlům, které dnes zpustošená západní kultura obecně přijímá, daří infiltrovat i do Církve, a to od pastýřů k ovcím.
"
Zmatek a omyl, které lidskou kulturu vedou po cestě smrti a destrukce, však nyní pronikly i do Církve, takže se přibližuje kultuře, a přitom se nezdá, že by si uvědomovala vlastní identitu a poslání a jasně a odvážně hlásala evangelium života a Boží lásky radikálně sekularizované kultuře," uvedl kardinál. Jako příklad citoval nedávné výroky předsedy německé biskupské konference kardinála Reinharda Marxe, který řekl, že legalizace "manželství" stejných pohlaví v Německu církev příliš nezajímá. Církev by se místo toho měla více zajímat o to, co Marx nazval "netolerancí vůči osobám trpícím homosexuálními sklony".
Mlčící pastýři
Kardinál Burke, jeden ze čtyř signatářů dubií žádajících papeže Františka, aby vyjasnil nejednoznačnosti ve své nauce, řekl, že je mnoho pastýřů, kteří již ve skutečnosti svěřené věřící nevedou. "
Ať už z jakéhokoliv důvodu, mnozí pastýři mlčí o situaci, v níž se Církev nachází, nebo jasnost církevní nauky vyměnili za zmatek a omyl, o kterých se mylně domnívají, že úplný kolaps křesťanské kultury řeší efektivněji."
Kardinál prohlásil, že
jasným znamením, že Církev ve svém poslání vážně selhává, je pro něj skutečnost, že již není cílem nepřátelských útoků světských médií. "
Před časem se jeden kardinál v Římě vyjádřil, že je dobré, že sekulární média už neútočí na Církev, co tak zuřivě dělala za pontifikátu papeže Benedikta XVI. Odpověděl jsem, že pro mě je souhlas sekulárních médií naopak znamením, že jasné a odvážné svědectví Církve pro spásu světa vážně selhává."
Kardinál si zvlášť všiml, že
sekulární média staví ty, kteří jsou věrní věčné katolické nauce do protikladu s papežem Františkem a jeho "pastorační" agendou. Obvinil "sekulární hlasy" z toho, že papeže Františka propagují jako "reformátora, který je revolucionářem, t. j. realizuje reformu Církve pomocí rozchodu s Tradicí, s pravidlem víry (regula fidei) a s odpovídajícím pravidlem práva (regula iuris)."
"Pokud jde o častá vyjádření papeže Františka, vzniklo populární přesvědčení, že každý výrok papeže je třeba přijímat jako papežské učení či magisterium.
Sdělovací prostředky si z prohlášení papeže Františka rády vybírají tak, aby na tom mohly demonstrovat, že v Katolické církvi probíhá revoluce a její učení v některých klíčových otázkách víry a hlavně mravů se radikálně mění."
"Papolatrie"
Kardinál poznamenal, že když se papež pravidelně rozhoduje "promluvit rázně v letadlech, v zpravodajských relacích, nebo při spontánních vyjádřeních pro různé skupiny", situaci tak nijak nepomáhá. Řekl, že katolíkům, kteří chtějí zůstat věrni Kristu a Církvi, už naložil, že se musí
naučit rozlišovat mezi "slovy člověka, který je papežem, a slovy papeže jako Kristova náměstka na zemi."
"
Papež František se často rozhoduje mluvit v první zmíněné roli jako člověk, který je papežem. I v dokumentech, které v minulosti představovaly slavnostnější nauku ve skutečnosti jasně konstatuje, že nejde o nauku magisteria, ale o jeho vlastní myšlenky," řekl kardinál. "
Avšak lidé, zvyklí na odlišný způsob vyjadřování papeže, chtějí z každého jeho výroku jaksi udělat součást magisteria. To odporuje rozumu i odvěkému chápání Církve. Je zkrátka mylné a pro Církev škodlivé přijímat každé prohlášení papeže jako vyjádření papežovy nauky nebo magisteria."
Kardinál Burke předtím hovořil o papežově kontroverzní "
Amoris laetitia" z r. 2016, že to nejde o akt magisteria, ale "osobní úvahy papeže". Různí biskupové a kardinálové vysvětlili toto povzbuzení jako povolení pro civilně rozvedené a znovu sezdané katolíky žijící v cizoložství k přístupu ke svatému přijímání. Taková interpretace je v rozporu s předchozím učením Církve.
Kardinál řekl, že
rozlišování mezi "slovy papeže jako člověka a slovy papeže jako Kristova náměstka na zemi" je klíčové k tomu, abychom projevovali nejvyšší úctu úřadu Petrova nástupce a přitom zůstali věrní věčné nauce katolické víry. "
Bez tohoto rozlišování bychom snadno ztratili úctu k papežství, nebo se nechali svést k myšlence, že pokud nesouhlasíme s osobními názory muže, který je papežem, musíme opustit společenství Církve." Varoval katolíky, aby neupadli do "papolatrie", když se s každým slovem, které papež pronese, zachází, jako by šlo o nauku, "
přesto, že se vykládá v rozporu se slovem samotného Krista o nerozlučitelnosti manželství."
Každý papežův výrok je podle kardinála Burkea třeba chápat "
v kontextu trvalé nauky a praxe Církve, jinak by do jejího těla pronikl zmatek a rozdělení k velké škodě pro duše i pro evangelizaci světa".
"Věřící nemohou následovat teologické názory, které protiřečí nauce v Písmu svatém a posvátné Tradici a potvrzené řádným učitelským úřadem, a to ani když tyto názory se v Církvi široce přijímají a pastýři Církve je nekorigují, jak je jejich pastýřskou povinností."
Kardinál varoval katolíky trpící současnou situací v Církvi, aby ani nepomysleli na schizma, tedy, že by se oddělili od Katolické církve s papežem v čele v naději, že vytvoří lepší církev.
"
V našem myšlení ani jednání nesmí být místo pro schizma, což je vždy a všude špatné. Schizma je plodem světského způsobu myšlení, přesvědčení, že Církev je v našich rukou, namísto v rukou Kristových. Církev v naší době velmi potřebuje očistu od jakéhokoliv druhu světského smýšlení."-zg
Zdroj: LOUISVILLE, Kentucky, 8.8.2017 (LifeSiteNews, Pete Baklinski)
Převzato z
Život Cirkvi vo svete 36/2017 (Naša príloha)-, 8. 9. 2017
článek naleznete
http://modlitba.sk/?p=11027
