V tomto čísle začneme probírat druhý cyklus zbývajících tří zjevení,
která jsou potvrzením toho, co bylo dříve zjeveno. To se ukazuje
hned v srpnu 1917 v hrdinství fatimských dětí během jejich uvěznění.
Vyslýchání v Ourému
Hejtmanem okresu Vila Nova de Ourém, do něhož spadala obec Fatima, byl Artur de Oliveira Santos, zarytý antiklerikál a zednář. Je proto pochopitelné, že sledoval s rostoucím znepokojením, jak
přichází do Fatimy stále větší počet lidí, a také nechtěl zklamat důvěru, kterou do něho vložily republikánské politické špičky. Rozhodl se tedy zasáhnout. Nejprve nařídil rodičům pasáčků, aby se
v sobotu 11. srpna v poledne dostavili se svými dětmi do okresního města. Město bylo od Fatimy vzdáleno dvanáct kilometrů, což znamenalo tři hodiny pěší chůze. Luciin otec se tam vypravil se svou
dcerou, ale otec Františka a Hyacinty šel sám, protože byl přesvědčen, že není povinen vodit k soudu tak malé děti, které by ostatně takovou cestu ani nezvládly.
Hejtman chtěl Lucii přinutit, aby mu vyjevila tajemství a slíbila, že na Cova da Iria už nepůjde. Nešetřil přitom sliby ani hrozbami. Když viděl, že nic nepořídí, propustil ji. Předtím ještě vyčinil
panu Martovi, že nepřivedl své děti. Lucie hned po návratu do Aljustrelu běžela k Františkovi a Hyacintě, kteří u studny Arneiro plakali a modlili se za ni. Myslili si, že jejich sestřenice byla zabita, a proto ji objali s nesmírnou radostí.
Hejtmanovy úskoky ve Fatimě
Hejtman nepatřil k těm, kdo by hned kapituloval. Proto se v pondělí 13. srpna sám vypravil do Aljustrelu. Dostavil se do domu Martových a nechal sem také povolat Lucii s jejím otcem. Hejtmanův výslech měl obdobný průběh jako předchozí výslech v Ourému včetně jeho
neúspěšného výsledku, i když tentokrát byly vyslýchány všechny tři děti. Proto hejtman dětem a jejich otcům nařídil, aby se dostavili na faru ve Fatimě. Chtěl do svých plánů zapojit intrikánsky faráře. On na hejtmanův příkaz vyslýchal Lucii, avšak opět neúspěšně. Pak hejtman posadil děti do svého auta: řekl jim, že se již blíží doba zjevení a že je tedy na Cova da Iria odveze. Neodbočil však do údolí, ale na opačnou stranu a dovezl do svého úřadu v Ourému.
Uvěznění v Ourému
Zde pokračovalo vyslýchání, zase doprovázené jak lichotkami a sliby, tak hrozbami. Když i tyto pokusy selhaly, uchýlil se hejtman k nejhoršímu: Vyhrožoval dětem, že je uvaří v kotli s olejem, pokud mu neprozradí tajemství. Nechal odvádět děti jednotlivě do vedlejší místnosti, aby ty, co zůstaly, si myslely, že odvedené vedle byly skutečně usmaženy. I když všechny tři děti byly pevně přesvědčeny, že musejí nevyhnutelně podstoupit smrt, zůstaly ve své výpovědi neoblomné. To nelze nazvat jinak než nekrvavým mučednictvím a morálním zázrakem: prvním
nebeským potvrzením fatimského poselství.
Děti nejprve pobývaly v hejtmanově domě a poté byly dokonce uvrženy mezi zločince do vězení. Sedmiletá Hyacinta zde plakala, protože byla přesvědčena, že zemře, aniž by viděla své rodiče. Vše však přinášela v oběť. Děti se ve vězení modlily růženec, k němuž se připojili i vězni. I srdce těchto tvrdých mužů byla naplněna soucitem. Jeden z nich začal hrát
na tahací harmoniku, aby děti potěšil. „Hyacinta tancovala s nějakým zlodějem; když viděl, jak je malá, vzal ji do náručí.“ 1
Návrat domů
Co se mezitím událo na Cova da Iria? Dne 13. srpna se tam shromáždil velký dav 15 až 18 tisíc lidí. Podle určitých vnějších znamení, která pozorovali všichni i při předchozích zjeveních, bylo patrné, že Panna Maria sem zavítala. Když se lidé dověděli důvod nepřítomnosti pasáčků,
chtěli jít do Ourému protestovat, ale slova pana Marta jim v tom moudře zabránila.
Hejtman viděl, že všechny jeho snahy jsou marné a také se obával zloby davu, a tak 15. srpna dovezl děti na verandu fary ve Fatimě. Tam je také uviděli četní lidé, kteří vycházeli z kostela po mši svaté o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, a zvláště jejich rodiče, kteří se jich ujali.
Zjevení Panny Marie ve Valinhos
Děti byly velmi smutné z toho, že 13. srpna nemohly být na místě zjevení, a měly obavy, že se jim Panna Maria již nezjeví. Avšak ani v srpnu nebyly o její zjevení připraveny. Došlo k němu v neděli 19. srpna, nikoli však na Cova da Iria, ale na místě zvaném Valinhos (Malá údolí)
v těsné blízkosti Aljustrelu. Hyacinta toho dne zůstala doma, aby jí matka mohla umýt vlasy, a v hlídání stáda ji zastupoval její starší bratr João (Jan), kterého doprovázel František. Lucie vycítila, že přijde Panna Maria, a proto poprosila Joãa, aby zašel pro Hyacintu. Uposlechl, až když dostal dva dvacetníky. Hyacintu se mu přivést podařilo, takže nakonec byli všichni čtyři přítomni zjevení, i když
João neviděl nic.
Když děti spatřily Pannu Marii nad dubem, začal rozhovor mezi ní a Lucií: „Co si ode mne přejete?“ „Chci, abyste přišli třináctého na Cova da Iria a abyste se dále denně modlili růženec. Poslední měsíc pak udělám zázrak, aby všichni uvěřili.“ „Co máme udělat s penězi, které lidé na Cova da Iria nechávají?“ „Dejte udělat dvě nosítka. Jedno poneseš ty s Hyacintou a s dvěma bíle oděnými děvčaty, druhé František s třemi chlapci. Peníze budou sloužit pro slavnosti Růžencové Panny Marie. Za ostatní peníze ať se postaví kaple.“ „Prosím vás, abyste uzdravila některé nemocné.“ „Ano, během roku některé uzdravím.“ A na závěr, těsně předtím, než se vznesla vzhůru, Maria (v návaznosti na první dvě fatimská tajemství) se smutkem řekla:
„Modlete se, hodně se modlete a přinášejte oběti za hříšníky, neboť mnoho duší přichází do pekla, protože se za ně nikdo neobětuje a nemodlí.“ 2
Děti si z dubu, nad nímž se zjevila Panna Maria, ulomily větvičku, která překrásně voněla. To mohly cítit jak ony, tak i jejich rodiče.
fr. Štěpán Maria Filip OP
Poznámky:
1 «Vzpomínka první», I, 14. In:
Sestra Lucie hovoří o Fatimě: Vzpomínky sestry Lucie. 2. vyd. Fátima: Secretariado dos Pastorinhos, 2007, s. 53.
2 Srov. «Vzpomínku čtvrtou», II, 6. Tamtéž, s. 173.
MONITOR 16 (3. 9. 2017), str. 6-7
(Na Fatym.com vydáno 6. 9. 2017; 12. 8. 2022 - 5234; 13. 8. 2023 - 6163; 12. 8. 2024 - 6993 přečtení)
