Evangelijní úryvek nejbližší (22. cykl. A) neděle je pokračováním z minulé neděle, kde se kladl důraz na Ježíšovo božství. Nyní Matouš poukazuje na důsledky, které z toho vyplývají pro každého, kdo chce jít cestou Božího Syna.
První předpověď utrpení
Evangelijní úryvek začíná spojením "
od té chvíle" (srov. Mt 16,21), který nedělní lekcionář při zpracování této pasáže vynechal. Jde však o důležitý údaj, který se nachází v Matoušově evangeliu i v 4,17: "
Od té chvíle začal Ježíš hlásat:» Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království «" a tvoří důležitou součást struktury evangelia. Zatímco úvodní tři kapitoly (Mt 1-3: genealogie, narození, křest, pokušení) představili čtenáři, kdo je Ježíš z Nazareta, spojením "
apo tote = od té chvíle" Matouš označil začátek Ježíšova veřejného působení. Boží Syn nebeské království spřítomňuje 1. slovy (Ježíšova řeč na vrchu (Mt 5-7), řeč učedníkům (Mt 10); 2. skutky (exorcismy, vzkříšení, uzdravení, zázraky); 3. podobenstvími (Mt 13); 4. vlastní osobou. Nyní se po Petrově vyznání dějová linie Matoušova evangelia posouvá do nové roviny. Ježíš začíná hovořit o svém utrpení. Důraz se klade především na osobu Krista jako na zjevení nebeského království. Ježíš se zmiňuje o Jeruzalému jako místě završení svého poslání, které bude pro něj bolestné a smrteľné.To je cesta Mesiáše.
Ze skály překážka
Ještě před chvílí Kristus nazval Petra skálou, na níž on, jako Stavitel, buduje svou Církev. Pekelné brány je nepřemohou ne díky lidskému úsilí a našim kvalitám. Církev je Kristovou církví. To je ten důvod, pro který ji pekelné brány nepřemohou. Pokud by byla lidskou institucí, už dávno by se při slabostech učedníků a při našich poklescích rozsypala. Kristus dává Církvi stabilitu a nezničitelnost. Zároveň zdůrazňuje, že útoky nejsou něčím neobvyklým, ale skutečností, které nové společenství, jehož Ježíš je Stavitelem, musí počítat. Z úlohy skály se však Petr stává "překážkou." Řecký výraz "skandalon" znamená překážka na cestě, o kterou člověk zakopne. Označení "satan" neznamená, že Petr je zlým duchem. Je to odkaz na pokoušení Ježíše v Mt 4,17, kde satan dává falešnou interpretaci Ježíšových slov a poslání. Nyní zmatené představě podlehl Petr a Ježíš ho přísně napomíná. Přijmout správným způsobem Ježíšovu identitu je totiž klíčovým faktorem pro celou nauku křesťanství.
Vezmi svůj kříž
Jak jsem již zmínil v komentáři k úryvku uplynulé neděle, Ježíš neodhání Petra od sebe, ale napomíná ho, aby byl jeho učedníkem, aby se postavil za něj. Řecký text uvádí Ježíšovo napomenutí "hypage opíso mu", což znamená "jdi za mě", tzn. "Následuj mě". Tento význam potvrzují další Ježíšova slova, kde je opět použito spojení "opíso mu - za mnou" ve spojení s křížem: "
Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a ať mě následuje." (Mt 16,24) Nejsme zahnáni do slepé uličky a ani nejsme v zápase o evangelní hodnoty osamoceni. Před námi kráčí Ježíš a my jdeme v jeho šlépějích. Jde o svobodné rozhodnutí zvýrazněné slovy "kdo chce", protože víra z donucení není skutečnou vírou. Evangelium není komplikovaný systém pouček. Přijmout Ježíšovo evangelium znamená toto: Následovat Ježíše jako jeho učedník zcela a bez výhrad.
P. František Trstenský
Převzato z
https://www.postoj.sk/,
článek z 31. 8. 2017 naleznete
zde.
