Příslušné orgány již obnovení schválily, ale čekají na případné odvolání.
Rekonstrukce trvá už více než dvě desetiletí, z velké části se financuje ze soukromých darů prostřednictvím veřejné sbírky. Město Praha na obnovu sloupu nepřispělo.
Na Staroměstské náměstí v Praze by se měl vrátit Mariánský sloup. Souhlas s jeho osazením
vydal koncem června stavební odbor Prahy 1. Dříve tak v květnu 2014 udělal i odbor památkové péče.
Proti rozhodnutí stavebního odboru se ještě lze odvolat. Pokud se tak nestane a rozhodnutí nabude právní moci, organizátoři plánují sloup osadit nejpozději do listopadu 2018, na 100. výročí jeho násilného stržení a zničení rozvášněným davem.
Velkou část rekonstruovaného sloupu
už zhotovil (http://marianskysloup.info) sochař Petr Váňa. Rekonstrukce vyčíslená na více než čtyři miliony korun trvá už více než dvě desetiletí a z velké části ji financují ze soukromých sponzorských darů prostřednictvím
veřejné sbírky, kterou po Sametové revoluci vyhlásila Společnost pro obnovu Mariánského sloupu.
Město Praha na obnovu nepřispělo. "
Dostane ho jako dar. Pro mě představuje i symbol smíření,"
řekl pro Pražský deník.cz sochař Váňa.
Mariánský sloup byl postaven v roce 1650 jako projev díků za úspěšnou obranu Prahy před švédskými vojsky. Ta na konci 30-leté války na tři měsíce obsadila pravý břeh Vltavy a část Prahy, ale centrum nedobyla a po uzavření míru odtáhla. Sloup vyhotovil Jan Jiří Bendl, který je považován za nejvýznamnějšího českého sochaře z období baroka.
U sloupu se pravidelně konala náboženská procesí a byl místem mariánské úcty. Po 268 letech ho 3. listopadu 1918 strhl a zničil revoluční dav během oslav rozpadu Rakousko-uherské monarchie a vzniku Československé republiky.
Sloup dodnes některé skupiny považují za symbol monarchie a rekatolizace, která nastala po porážce českých stavů na Bílé hoře v roce 1620, kdy podlehly rakouskému vojsku. Proti jeho obnovení dlouhodobě vystupují např. KSČM, některé osobnosti protestantských církví či spisovatelka Lenka Procházková, která v červnu předala primátorce Prahy petici proti obnově sloupu s 1 048 podpisy.
Koncem července vznikla
další protestní petice, mezi jejíž signatáře patří senátor Libor Michálek, publicista Dan Drápal, biskup Apoštolské církve Martin Moldan či europoslanec za ODS Jan Zahradil. Podle
oznámení na webové stránce petice se obnovením sloupu bude 14. září zabývat zastupitelstvo, na kterém mohou mít petice svou váhu.
Pražskému magistrátu předala vlastní petici i Společnost pro obnovu Mariánského sloupu,
podle údajů na své webové stránce měla již v roce 2012 více než 11 tisíc signatářů. Obnovu podporuje např. pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.
Zpravodaj Pražské arcidiecéze
z března tohoto roku (najdete na str. 6-9) přineslo rozhovory s historikem umění a prorektorem Univerzity Karlovy profesorem Janem Roytem, se sochařem Petrem Váňou a text profesora dogmatiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kteří přiblížili historii sloupu, jeho význam a důležitost jeho obnovy.
Kardinál Duka v úvodníku vyjádřil přání, aby na Staroměstském náměstí "
byly přítomny tradice, kterými náš národ prošel - socha Mistra Jana Husa, mariánský sloup i zlatý kalich na průčelí Týnského chrámu.
To, že vždy v minulosti nemusel mít každý absolutní pravdu, nikdo z nás dnes nepopírá. Proto by mohlo jít o jistou formu odčinění chyb, které se v minulosti staly". Zlatý
kalich býval symbolem husitských mší.
Lukáš Obšitník
Převzato z
www.postoj.sk,
článek ze 7. 8. 2017 naleznete
zde.
