Na 29. července připadá liturgická památka svaté Marty. V evangeliích se Marta vzpomíná jen na dvou místech, vždy se zmínkou i o její sestře Marii. Poprvé při návštěvě Ježíše v jejich domě v Betanii v Lk 10,38-42 a podruhé při vzkříšení jejich bratra Lazara v Jn 11,1-12,11. Zatímco Lazar nevypoví žádné slovo, Marta a Marie vystupují velmi aktivně.
Význam jména Marta znamená v aramejštině
Paní domu. V evangeliích je vždy oslovena jménem a vždy jako první v pořadí.
Dva způsoby pohostinnosti
Marie a Marta se odlišují dvěma rozdílnými formami jedné pohostinnosti. Ježíšova pochvala na adresu Marie nenese v sobě automaticky kritiku Martiny služby. Tomuto nesprávnému pohledu napomohl nepřesný překlad "
lepší úděl (podíl)", zatímco původní řecký text uvádí "
dobrý podíl." Toto rozlišení je zásadní pro správné porozumění textu. Už samotná zmínka, že jde o podíl, znamená, že při interpretaci úryvku je třeba mít na mysli celý projev jediné pohostinnosti, která se dělí na dvě služby, přičemž obě jsou dobré, ne jedna lepší a druhá horší. Jedna bez druhé by byla neúplná. V židovském prostředí byla pohostinnost vysoce váženou a požadovanou ctností. Vzpomeňme si na pohostinnost Abraháma, ke kterému přicházejí tajemní tři návštěvníci (srov. Gn 18), ale i výčitku Ježíše na adresu farizeje Šimona, který mu při přijetí do domu neprokázal všechny potřebné projevy pohostinnosti na rozdíl od kající ženy (srov Lk 7). Sednout si s unaveným hostem ke stolu a nechat ho hladového by bylo velkou urážkou.
V Lukášově úryvku hraje významnou úlohu dialog mezi Ježíšem a Martou. Ježíš v něm staví postoj učedníka pozorného na Pánovo slovo na stejnou úroveň s oceňovanou péčí o hosta. Jde o důležitý posun o to víc, že Marie zaujímá roli učedníka, která byla v židovském náboženství té doby vyhrazená výlučně mužům. Ježíšův učedník není nezávislým nositelem vlastních postojů, ale vždy vychází z pozorného naslouchání Hospodinova slova. Mariina volba je dobrým podílem, ale služba Marty není znevážená, avšak zdůrazňuje zachování posloupnosti. Priorita se dává poslechu Božího slova, z něhož má pak vycházet lidská aktivita. Slova napomenutí ze strany Ježíše nejsou ponížením Marty, ale spíše usměrněním. Vždyť Ježíš se podobným způsobem obrátil na apoštoly, např. na Petra, Tomáše, Filipa. Je to známka toho, že i Marta patří mezi okruh Ježíšových učedníků, kteří procházejí školou jeho formace.
Poslouchat a uskutečňovat
Marie a Marta nejsou jen sestry ve fyzickém smyslu, ale v symbolickém významu představují dva životní přístupy - život kontemplace a život činnosti. Jde o dvě strany jedné mince, což vystihuje i ta skutečnost, že Ježíš vešel do jejich společného domu v Betanii, kde pod jednou střechou má místo naslouchání a konání. Později to svým heslem "ora et labora - modli se a pracuj" výstižně vyjádřil svatý Benedikt. Dnes potřebujeme, aby naše rodiny, farní společenství a společnost se staly Betanií, v níž se pěstují obě formy pohostinnosti. Na jiných místech novozákonních evangelií zdůrazňuje potřebu poslouchat a jednat. "
Mou matkou a mými bratry jsou ti, kdo slyší Boží slovo a uskutečňují ho." (Lk 8,21) V podobenství O dvou stavitelích, moudrým je ten, kdo nejen poslouchá Pánova slova, ale také je uskutečňuje (srov. Mt 7, 24). V podobenství O rozsévači je vyzvednut ten, který nejen poslouchá, ale také chápe Boží slovo a ono přináší 100, 60, 30 násobnou úrodu (srov. Mt 13,23). Můžeme tedy říci, že Marie potřebuje Martu, aby se kontemplativní život projevil v praktickém životě křesťana.
Priorita Božího slova
Priorita poslechu Božího slova a až pak jeho následného uskutečňování musí být zachována. Platí to pro jednotlivce i celou Církev. Nesmíme se utopit v církevním aktivismu, který se odtrhl od naslouchání, "
co Duch praví Církvi" (srov. Zj 2,7). Vedlo by to k tomu, že životní styl už nebude vycházet z principů evangelia, ale evangelijní zásady přizpůsobíme našim vlastním představám. Už by nešlo o vždy tak potřebnou aktualizaci Kristova poselství, ale o jeho deformaci.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 25. 7. 2017 naleznete
zde.
