Nejbližší (16.) neděle nám v evangelním úryvku nabízí v pořadí druhé z celkově sedmi podobenství, které se nacházejí ve 13. kapitole Matoušova evangelia. Jde o podobenství O koukolu zasetém mezi pšenici. Jeho poselství je třeba vnímat ve spojení s ostatními podobenstvími. Navazuje na předchozí...
Navazuje na předchozí v tom, že mluví o zrnu, kterým je Boží slovo. Nabízí však důležitý posun. Odpovídá na otázku, jak máme reagovat na zlo.
Alegorické vyprávění
Toto podobenství řadíme mezi alegorii. Jde o takové povídání, ve kterém každý detail nese vedle běžném významu ještě nějaký další hlubší význam. V případě pšenice jde o běžnou zemědělskou plodinu. V tomto podobenství je symbolem synů Božího království. Koukol představuje syny Zlého, pole je symbolem světa, žeň je konec světa, ženci jsou andělé, hospodářem je Bůh.
Do podobné kategorie alegorie patří i jiná podobenství, např. O rozsévači, O špatných vinařích, O rybářské síti. Chci však upozornit, že většina Ježíšových podobenství nemá alegorické rysy. Není třeba proto hledat zvláštní význam v detailech podobenství O marnotratném synovi, O milosrdném Samaritánovi, O moudrých a hloupých pannách atd.
Rušivý prvek
Většina Ježíšových podobenství obsahuje nějaký neobvyklý prvek. Bez něj by podobenství znělo jako obyčejné povídání, ale právě tento "rušivý" prvek upozorňuje posluchače na podstatu poselství. Je to jako blikající kontrolka, při které máme zpozornět, neboť ukazuje, v čem spočívá podstata úryvku. V našem případě můžeme označit za rušivé prvky dva momenty. Prvním je, že někdo v noci zaseje plevel mezi klíčící pšenici. Druhým je rozhodnutí hospodáře ponechat růst plevel spolu s pšenicí.
Vodícím prvkem je dialog, který probíhá mezi hospodářem a služebníky. To je klíč k pochopení poselství. Sluhové oslovují hospodáře "pane", což v novozákonních textech je oslovením pro Krista. On je Pánem lidských životů, ne my. Hospodář nejdříve dává důležité vysvětlení. Koukol nepochází od něho, on zasel dobré zrno. Plevel zasel nepřítel. Potom hospodář zabraňuje sluhům vytrhat plevel. Tento úkol patří žencům a až v den sklizně.
Pán vede skrze podobenství tento dialog s námi a jeho slova představují důležité impulsy pro náš život.
1. Zloba ve světě nepochází od Boha, nebo z Kristova evangelia. Nejednou posíláme Boha na lavici obžalovaných, žádáme o změnu nauky církve, o novou interpretaci evangelia;
2. Jako členové Církve se máme usilovat o dokonalost, ale nikdy se nesmíme uchýlit k čistkám. Vzorem nám je Kristus, který se setkával s hříšnými lidmi, ale nikdy neschvaloval jejich dosavadní styl života, ale vyzýval je k obrácení.
3. Pokud se někteří domnívají, že jejich zlo se nějakým způsobem přehlédne, existuje ještě Boží den žně. Koukol se nikdy nepromění na pšenici, ale bude odstraněn.
Co mám ve svém životě změnit
Ježíš nevyprávěl podobenství, aby vyplnil čas pěkným příběhem. Úkolem podobenství je vtáhnout posluchače do děje, aby na jeho základě udělal rozhodnutí pro vlastní život. Někdo se pod vlivem tohoto podobenství může ptát, jestli máme jen čekat a pasivně přihlížet zlu.
V první řadě nemůžeme číst toto podobenství odděleně od ostatních částí Písma. Stačí připomenout Ježíšova slova: "Jestliže tě k hříchu svádí tvá ruka, utni ji ..." Nehrozí však, že přistoupíme na nezdravou toleranci zla?
Když přijdou chvíle rozhodování, nemusí být vždy jednoduché rozlišit koukol od pšenice, protože někdy se mohou zdát velmi podobné. Přece však existuje rozlišovací znamení. Ježíš říká: "Podle ovoce je poznáte."
Spíš než uděláme nějaké rozhodnutí, při kterém si nejsme zcela jisti sami sebou, zvolme opačný postup. Zkusme uvažovat nejdříve nad důsledky rozhodnutí. Jaké ovoce to přinese? Vzejde z mého jednání prospěch pro druhé? Neseji ve skutečnosti plevel, přestože jsem na obal mého života napsal "pšenice"? Kdo seje plevel, nejenže druhé dělá nešťastnými, ale ani on sám nikdy nebude šťastný.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 20. 7. 2017 naleznete
zde.
