Jako příspěvek k letošnímu výročí 240 let od založení brněnské diecéze připravilo Diecézní muzeum výstavu „Vranov – po stopách poutní tradice“, která se uskuteční od 15. června do 1. října 2017 v kryptě brněnské katedrály sv. Petra a Pavla.
V letošním roce si též připomínáme 400 let od pomyslného znovuobnovení poutní tradice na Vranově, který je místem bohaté historie spojené s poutníky. Ti sem putovali již ve středověku, aby se modlili k Panně Marii za uzdravení. Podle legendy se zde roku 1240 měla zjevit slepému maršálkovi Vilémovi Panna Maria. Vilém jí slíbil vystavět kostel, pokud bude uzdraven, a to se také stalo. Od té doby putovali na Vranov lidé z blízka i zdálky a prosili Pannu Marii o uzdravení.
Rod Lichtenštejnů, bezpochyby jeden z nejvýznamnějších rodů u nás, si zvolil Vranov za reprezentační místo. Poté, co první lichtenštejnská knížata přestoupila na katolickou víru, začala významně podporovat duchovní i kulturní tradice Vranova. V roce 1617 požádali tehdejšího olomouckého biskupa, Františka kardinála z Ditrichštejna, aby byly přezkoumány zázraky, které se na tomto místě udály. Tak se měl rozšířit věhlas poutního místa a také úcta k Panně Marii, jejíž milostná soška se dodnes na Vranově nachází.
Lichtenštejni se zasloužili o přestavbu poutního kostela Narození Panny Marie i o výstavbu paulánského konventu, v jejich službách pracovali významní barokní umělci jako Jan Jiří Etgens, Paul Troger, Martin Jan Schmidt, zvaný Kremerschmidt, Gottfried Fritsch, Ondřej Schweigel a stavitel Ondřej Erna. Vranov si rod Lichtenštejnů vybral za místo, kde měli po smrti spočinout všichni jeho členové. Pro tento účel zde byla vybudována na začátku 19. století monumentální hrobka umístěná pod lodí poutního kostela.
Poutní místo Vranov u Brna je také spjato s řádem Nejmenších bratrů sv. Františka z Pauly. Ti sem byli pozváni Maxmiliánem z Lichtenštejna, který jim roku 1633 postoupil pozemek na stavbu klášterní budovy a zahrad. Pauláni zde působili až do roku 1784, kdy byl zásahem josefinských reforem konvent na Vranově zrušen, a mniši se přestěhovali do jiných klášterů v Evropě. Na začátku 20. století byl klášter opět navrácen svému účelu a duchovní správa byla svěřena řádu salvatoriánů. Po historických událostech na konci minulého století se mohli pauláni na Vranov opět vrátit a od té doby se věnují obnově a správě tohoto poutního místa. Od jejich návratu v roce 1992 letos uplyne 25 let.
Návštěvníci si budou moci v rámci výstavy prohlédnout kopii milostné sochy Panny Marie vranovské včetně některých jejích šatů, řád Zlatého rouna, který věnoval soše Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, nebo také votivní obraz věřících z Poysdorfu a další zajímavé exponáty. Výstavu bude možné navštívit každý den kromě pondělí od 10.00 do 17.00 hodin, ve čtvrtek do 16.15 hodin.
