Přinášíme vám "list" arcibiskupa dětem, které se staly oběťmi nejen teroristického útoku, ale v první řadě oběťmi vlastní společnosti, která je po celý jejich krátký život ochuzovala o skutečné hodnoty a pravdu zamlčovala.
Drahé děti,
dovolím si vás tak nazvat, i když jsem vás osobně neznal. Ale po dlouhých hodinách noční můry, která následovala po ohlášení tohoto hrozného atentátu, během kterého mnohé z vás přišly o život a mnozí jste zůstali zranění, se cítím být k vám blízko speciálním způsobem.
Přišly jste na svět častokrát i jako nechtěné děti a nikdo vám neposkytl ani "adekvátní smysl života" (jak říkával velký Bernanos o generaci dospělých před ním). Vrhli vás do společnosti se dvěma velkými principy: že si můžete dělat, co chcete, protože každá vaše touha je právem; a že je důležité vlastnit co nejvíce pozemských dober.
Vyrůstaly jste s pocitem, že musíte mít všechno. A když jste měly nějaký existenční problém (jak se kdysi říkalo), tak jste to oznámily rodičům, vašim dospělým a už byla připravena nějaká psycholožka, která měla vyřešit váš problém. Jen jedno vám zapomněli říct. Že existuje Zlo. Zlo, které je reálnou osobou, a ne jen nějakou silou, či energií. Je to osoba. Tato osoba se k vám připlazila i během vašeho koncertu. Přinesla s sebou stín hrozné smrti, do kterého vás chytila.
Děti moje, takto jste zemřely, téměř bez důvodů, pro které jste žily. Netrapte se, sice vám nepomohli žít, ale udělají vám pompézní pohřeb, během kterého zazní ty nejúžasnější laicistické rétoriky ze stran všech možných přítomných autorit. Pravděpodobně se sejdou i náboženské autority, které povstanou, no, bohužel, zřejmě budou ticho ... Přirozeně, vaše pohřby budou na otevřeném prostranství, i pro ty věřící. Neboť dnes jediným chrámem je příroda ...
Robbespierre by se smál, protože ani on nedošel do takové fantazie. V kostelích se nebudou dělat pohřby, protože, jak trefně říká kardinál Sarah, v katolických kostelech se už slaví pouze pohřby Boha ... Nezapomenou na chodníky poházet vaše plyšové hračky, vaše vzpomínky na dětství. Pak se vše uloží do rétoriky, která již tak nemá co říci k těmto tragédiím, protože nemá ani co říct o životě ...
Doufám, že alespoň někteří z těchto "guru" - politických, kulturních a náboženských - se v této situaci zdrží slov a nebudou přispívat do diskuse obvyklými formulkami o tom, že "to není náboženská válka", že "náboženství je ve své podstatě otevřené dialogu a porozumění". Nuže, já jen doufám, že nastane alespoň chvilka ticha kvůli respektu. Respektu především vůči vašemu životu, který skosila nenávist démona, ale i respektu vůči pravdě. Protože dospělí by měli mít především respekt vůči pravdě. Mohou se rozhodnout, že jí nebudou "sloužit", ale musí mít vůči ní respekt.
Já jsem už jen starý biskup, který ještě věří v Boha, v Krista a v Církev, a odsloužím za vás všechny mši v den vašeho pohřbu doufajíc, že se setkáte s laskavou tváří Matky, která si vás mocně přitulí a uchlácholí po tomto promrhaném životě. Promrhaném ne vaší vinou, ale vinou vašich dospělých.
Biskup Luigi Negri
Zdroj:
www.hlavnespravy.sk, 23. 5. 2017
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 25. 5. 2017 naleznete
zde.
.jpg "Manchester Cathedral, Rept0n1x, CC BY-SA 2.0")
