Představte si, že Bůh vás s manželským partnerem při "tom" vidí. I vám stoupá ruměnec do tváře? Pokud ano, možná to znamená, že stále vnímáte Boha jako někoho, kdo na vás hledí zvenčí, pozoruje vás. Pravdou však je, že Bůh je přítomen v nás, v nejhlubším jádru naší bytosti, a proto jeho přítomnost při čemkoli, co děláme, je tou nejpřirozenější věcí na světě.
A proč se nečervená, když se manželé milují? Protože během milostného aktu on sám koná v nich, rozmnožuje v nich svůj život a naplňuje je ovocem Ducha. Milostný akt je totiž aktem, který manžele posvěcuje, tedy připodobňuje Bohu.
Samozřejmě, ne každý milostný akt je posvátný. Na to, aby takovým byl, je třeba, aby byli manželé nasměrováni na růst v čistotě.
Čistota jako průzračnost bytí
Čistotu srdce v manželství si můžeme představit jako průzračnost bytí. Manželé se vzájemně vystavují pohledu na sebe, jakoby byly průhlednými křišťály. Říkají: "
Nic před tebou neskrývám, žádnou myšlenku, žádnou touhu. Nechci tě zneužít. Netoužím po nikom jiném než po tobě. Ve své průzračnosti jsem celý tvůj, celá tvá." Samozřejmě, k tomuto druhu čistoty manželé dozrávají postupně. V důsledku zranění, chyb ve výchově či nesprávných vzorů, které nás obklopují, vstupuje většina z nás do manželství "zakalená" sobectvím. Právě manželský vztah je však úžasným prostorem k růstu v sebedarování a očišťování našeho sobectví. Postupně, jak manželé rostou v čistotě, dosahují stále vyšší a vyšší nebeské výšiny.
Sexem k nebeským výšinám
Správně chápaná sexuální morálka církve totiž zvedá manžele do závratných výšin - sexuálních i nebeských.
Nebeské výšiny jsou ty, kde manželé prožívají své milostné spojení jako nejplnější výraz své vzájemné jednoty. Svátost manželství je totiž uskutečněna v každodenní manželské všednosti - při rozhovoru, společném úklidu, péči o děti ... nejplněji se však uskutečňuje právě při sexu, protože to je moment největší intimity, nejhlubšího spojení muže a ženy - jejich těl i srdcí.
Manželé, kteří mají čisté srdce, se při sexu dotýkají tajemství lásky Nejsvětější Trojice, kde se osoby vzájemně darují jedna druhé. Takto se vlastně sex stává modlitbou. Ne, není třeba před ním, během něj nebo po něm odříkat nějakou slovní modlitbu. Sex je modlitbou - ať už uvědomělou nebo neuvědomělou - svou povahou, tedy vzájemným láskyplným obdarováváním se manželů v kontextu svátosti manželství. Jak to výstižně popisuje polský kapucín, páter Ksawery Knotz: "
Manželé slaví svou svátost - jejich život s Kristem - i během sexuálního aktu."
Sexuální uspokojení pochází od Boha
Sexuální výšiny jsou ty, kde se manželé plně těší ze vzájemné blízkosti. Jak řekl papež Pius XII. v jednom ze svých projevů: "
Sexuální uspokojení provází setkání milujících se manželů. Bůh, který vymyslel sexuální uspokojení, v plnosti akceptuje tento lidský pocit, dovoluje těšit se z něj v manželském aktu." V ložnici věřících manželů proto není důvod na přítomnost jakéhokoli pocitu studu či viny. Věřící manželé si mohou plně užívat ty nejslastnější pocity provázející vzájemné sexuální obdarovávání.
Bylo by však chybou považovat potěšení, které zažívají manželé při sexu, jen za čiré tělesné uspokojení. Spolu s ním přichází i psychické uspokojení. Manželé pociťují spokojenost, radost, vnímají mezi sebou větší jednotu, intimitu, blízkost. Jak to vystihla jedna moje kamarádka: "
Obávám se, že když naše děti povyrostou, budou přesně vědět, kdy jsme měli s manželem dobrý sex, protože po něm ještě několik dní záříme."
A právě svou duchovní povahou přináší sex i duchovní naplnění. Sex manželů posvěcuje, tedy připodobňuje Bohu a rozmnožuje v nich ovoce Ducha Svatého: lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, tichost, zdrženlivost.
Co je dovolené a co ne
Věřící manželé někdy prožívají svou manželskou sexualitu s úzkostnými pocity: Je ještě toto dovoleno? Nepáchají teď těžký hřích? Páter Knotz píše: "
Když manželé přistupují k něžnostem se záměrem uskutečnit plný sexuální akt (výron semene má místo v pochvě ženy), tehdy každé chování (druh něžností, sexuálních poloh), jehož cílem je vzájemné roztoužení, je dovolené." V pořádku je manuální i orální stimulace, v pořádku je jakákoliv poloha, pokud je oběma manželům pohodlná a příjemná. Pokud dosáhne manžel orgasmus dříve než manželka, je v pořádku, když ji přivede k orgasmu stimulací klitorisu.
Za hranicí toho, co je dovolené, je jakýkoliv způsob umělého zneplodnění milostného aktu (přerušovaný sex, kondom, antikoncepce, anální sex).
Manželská povinnost - čí vlastně?
Pojem manželské povinnosti má původ ve slovech svatého Pavla: "
Neodpírejte se jeden druhému, pouze se vzájemným souhlasem na čas, abyste se mohli věnovat modlitbě, a opět buďte spolu, aby vás satan nepokoušel pro vaši nezdrženlivost" (1 Kor 7, 5) . V rané Církvi se totiž vyskytovaly excesy, když některé zbožné ženy nesprávně chápaly Pavlova slova o brzkém druhém příchodu Krista a potřebě zaměřit se na věci Páně. Odmítaliy sexuální soužití se svými manžely, což pak vedlo v některých případech k nevěře ze strany manželů. V Církvi se časem vyvinul pojem manželská povinnost, chápaný mezi věřícími spíše jako povinnost manželky vůči manželovi ve věcech sexuality.
Ve skutečnosti se pojem manželská povinnost stejně týká obou manželů. Na oba manžele klade stejně radikální nárok - udělat péči o vzájemný manželský vztah zahrnující sexuální oblast prioritou. U manžela a manželky má tato povinnost různou náplň. Manželovi říká, že na to, aby se s ním jeho manželka mohla milovat, potřebuje jeho pozornost, citlivost, potřebuje jeho naslouchání, ale i pomoc s dětmi a v domácnosti - a to nejen bezprostředně večer před milováním, ale během celého měsíce, stejně během plodných jakož i neplodných dní. Manželce zase pojem manželské povinnosti říká, že v manželském slibu darovala celou sebe manželovi a že součástí tohoto sebedarování je i darování svého těla. Uvědomění si této skutečnosti ji může vést ke kreativním řešením při sexuální nechuti, kterou může pociťovat ať už během neplodných dní, nebo jako součást života vyplněného péčí o malé děti, nebo pro stres v práci nebo pro různé zdravotní potíže.
Metody přirozeného plánování rodičovství
Pro harmonický sexuální život mohou oba manželé udělat minimálně to, že se budou důkladně zajímat o přirozené metody odpovědného rodičovství. V rámci seminářů, na nichž se tyto metody přednášejí, se manželé hodně dozvědí nejen o fungování plodnosti, ale i o psychologických rozdílech muže a ženy. Poznání těchto rozdílů může velmi napomoci vzájemnému pochopení se manželů a předejít zraněním pramenícím v nepochopení odlišného fungování muže a ženy.
Z přirozených metod odpovědného rodičovství si můžete vybrat
Billingsovu metodu,
symptom-termální metodu
nebo
Craightonský model.
Na Slovensku je možné absolvovat kurzy všech těchto metod, stejně jsou dostupné různé vzdělávací materiály.
A co když ... to prostě nedokážeme žít?
Krásná teorie, těžká praxe. Ano, je to tak. Výšiny, které manželům církev předkládá, se někdy mohou zdát při nesení břemene naší manželské každodennosti nedosažitelné. Únava, manželské problémy, strach před dalším otěhotněním, naopak problém otěhotnět, potíže při sledování ženského cyklu, zdravotní problémy, manžel odcházející na služební cesty a další okolnosti v nás mohou vyvolávat pocit, že všechno to, co Církev říká o sexu, jsou jen hezké slova, ale realita je jiná.
Ano i ne. Vzpomeňte si na tento příběh: Ježíš jednou po svém zmrtvýchvstání potkal své učedníky, ale oni ho nepoznali. Kráčeli s ním hodný kus cesty, zavolali ho k sobě na nocleh a stále nevěděli, kdo to je. Poznali ho až později při lámání chleba. Ježíš jim neřekl ani slovo výčitky. Potkal je tam, kde se právě nacházeli - smutní, nejistí, možná až bez naděje - vždyť jejich Učitel byl mrtvý. Ježíš se k nim prostě přidal a doprovázel je tak dlouho, jak to potřebovali, až do momentu, kdy byli schopni poznat ho.
Ježíš potkává manžele tam, kde se právě nacházejí. Ve všech těch výše zmíněných náročných okolnostech. Nesoudí, nevyčítá. Přidává se k manželům a doprovází je na jejich cestě. Je při tom velmi trpělivý, je ochoten kráčet s nimi tak dlouho, jak to oni budou potřebovat. Jediné, co od manželů očekává, je nepřestat kráčet. Nehodit flintu do žita. Kráčet dál tím směrem, kde jim chce dát zažít nebeské výšiny manželského sexuálního života, které pro ně připravil. Jakkoliv už budou vypadat. Vždy by je však měl provázet hluboký pokoj - pokoj, který manželům bude chybět, pokud se na své cestě zastaví a otočí se výšinám zády.
Růst ve svatosti se totiž uskutečňuje v čase. Svatými se nerodíme, ale stáváme. Naše cesta ke svatosti je někdy jako sprint na rovince, jindy se sotva potácíme přemoženi únavou a nechutí. Ježíš nás však během cesty nikdy neopouští. Vždy je při nás, v našich srdcích, kde koná, nabízí nám Eucharistii jako posilu na cestě, osobní modlitbu, společenství a zvláště svátost smíření. Po jakémkoliv pádu v oblasti čistoty třeba vstát, vrátit se k Otci prostřednictvím svátosti smíření a Eucharistie a kráčet dál.
Andrea Mikolášiková
U článku byla použita kniha Ksawery Knotz:
Sex jak ho neznáte. Pro manžele, kteří milují Boha. Familiaris 2010.
Článek byl původně publikován v časopise
Slovo mezi nami, číslo 9, ročník 17, listopad 2016 jako 3. část série o evangelijních radách v manželství.
Předchozí části si můžete přečíst zde:
Je manželství nejtěžší řehole?,
Poslušnost v manželství,
Rodinná regula
Převzato z
http://zastolom.sk/,
článek z 23. 5. 2017 naleznete
zde.