Bratislava 17. května (TK KBS) Jelikož v posledních dnech zaznělo v médiích několik vyjádření týkajících se Medžugorje a případně také vztahu papeže Františka k tomuto místu, pokládáme za užitečné představit kontext skutečností, které s tímto fenoménem souvisí. Nabízíme proto čtenářům pracovní překlad článku vatikanisty Andrea Tornielliho, který se tomuto tématu věnoval po publikování rozhovoru papeže se žurnalisty během zpátečního letu z portugalské Fatimy.
Třináct hlasů ve prospěch uznání nadpřirozenosti prvních sedmi zjevení v Medžugorji, jeden hlas proti a jeden se zdržel. Naopak většina hlasů se zdržela - kvůli množství pochybností - ohledně pokračování fenoménu zjevení od konce roku 1981 po současnost.
Takový je konečný výsledek práce komise pro Medžugorje, kterou v roce 2010 ustanovil Benedikt XVI. a jejím vedením pověřil kardinála Camilla Ruiniho.
Ruiniho komise vypracovala dokument, o němž se zmínil i papež František v rozhovoru se žurnalisty během letu z Fatimy, když poukázal na rozdíl mezi prvními zjeveními a následujícími událostmi: "
Komise schopných teologů, biskupů, kardinálů. Schopných, velmi schopných. Zpráva Ruini je velmi, velmi dobrá."
Signál, který vzešel ze slov papeže, jak je známo, je
pozitivní vzhledem na duchovní ovoce a obrácení ("
lidé, kteří tam jdou, se obracejí, potkávají Boha, mění život") ale
spíše negativní, co se týká zjevení, které prý dodnes pokračují: "
Dávám přednost Marii - matce, a ne Panně Marii - vedoucí telegrafického úřadu, která každý den o určité hodině posílá odkaz."
Komise zřízená Ratzingerem
Od 17. března 2010 do 17. ledna 2014, z nařízení Benedikta XVI., pracovala se zaměřením na Medžugorje komise, které předsedal kardinál Ruini. Kromě bývalého předsedy Konference biskupů Itálie byli jejími členy i kardinálové Jozef Tomko, Vinko Puljic, Josip Bozanić, Julián Herranz a Angelo Amato. S nimi spolupracovali přizvaní odborníci - psychoanalytik Tony Anatrella, teologové Pierangelo Sequera, Franjo Topić, Mihály Szentmártoni a Nela Gašpar, jakož i mariolog Salvatore Perrella, antropolog Achim Schütz, církevní právník David Jaeger, relátor pro svatořečení Zdzisław Józef Kijas, psycholog Mijo Nikica a oficiál Kongregace pro nauku víry Krzysztof Nykiel.
Jejich úkolem bylo "
sesbírat a prozkoumat všechny materiály" o Medžugorji a představit "
detailní zprávu" spolu s hlasováním ohledně "
nadpřirozenosti" daných zjevení - a kromě toho nastínit nejvhodnější možné "
pastorační řešení".
Komise se setkala 17 krát, prozkoumala veškerou dokumentaci uloženou ve Vatikánu, ve farnosti Medžugorje a také v archivech tajných služeb bývalé Jugoslávie. Vyslechla všechny vizionáře a svědky - a v dubnu 2012 udělala obhlídku místa ve vesničce v Hercegovině.
Pozitivní posouzení prvních zjevení
Komise vyznačila velmi jasný rozdíl mezi počátky jevu a jeho následným vývojem. Rozhodla se proto vyjádřit prostřednictvím dvou různých hlasování o dvou různých fázích: o prvních sedmi zjeveních, ke kterým došlo mezi 24. červnem a 3. červencem 1981 - a o všem, co následovalo později. Členové i přizvaní odborníci se vyjádřili 13 hlasy ve prospěch uznání nadpřirozenosti prvních zjevení. Jeden člen komise hlasoval proti a jeden z přizvaných odborníků se zdržel hlasování.
Komise vyjádřila mínění, že vizionáři byli psychicky v pořádku, zjevení je překvapilo a v tom, co vyprávěli o vidění, se neprojevil žádný vliv ze strany františkánů působících ve farnosti, ani ze strany nikoho jiného. Vytrvali ve vyprávění toho, co viděli - přesto, že policie je zatkla a vyhrožovala jim smrtí. Komise rovněž zavrhla hypotézu o démonickém původu zjevení.
Pochybnosti o pokračování jevu
Co se týče druhé fáze zjevení, komise si všimla vážných rozporů vyplývajících z konfliktu mezi biskupem a františkány působícími ve farnosti, jakož i fakt, že po zjeveních, předem ohlášených a jednotlivě plánovaných pro vizionáře, kteří již nebyli spolu v jedné skupině, následovaly opakující se vzkazy. Tyto pokračují dál, přestože sami vizionáři řekli, že skončí; to se však nikdy nestalo.
Pak je tu téma "tajemství" s apokalyptickou příchutí, o kterých vizionáři tvrdí, že jim byly postupně odhalovány. O této druhé fázi komise hlasovala na dvakrát. Poprvé se soustředila na duchovní ovoce Medžugorje, nebrala však v úvahu chování vizionářů. V tom případě 3 členové komise a 3 přizvaní odborníci vyjádřili mínění, že ovoce bylo pozitivní, 4 členové a 3 odborníci se domnívali, že bylo převážně pozitivní a další 3 členové se domnívali, že ovoce bylo smíšené, pozitivní i negativní.
Když se však při druhém hlasování vzalo v úvahu chování vizionářů, 8 členů a 4 odborníci deklarovali, že se nelze jednoznačně vyjádřit (zdržení se) a další dva členové hlasovali proti nadpřirozenosti pokračujících zjevení.
Pastorační řešení
Berouc v úhahu skutečnost, že vizionáři z Medžugorje nebyli z duchovního hlediska nikdy adekvátně doprovázeni a také to, že už netvoří jednu skupinu,
komise se vyslovila ve prospěch ukončení zákazu organizování poutí do Medžugorje (13 členů a odborníků ze 14 přítomných) a většinově také hlasovala ve prospěch zřízení "úřadu odpovědného Svaté stolici" v Medžugorji a za transformaci farnosti na papežskou svatyni.
Toto rozhodnutí motivováno pastoračními důvody - péčí o miliony poutníků, kteří tam přicházejí, snahou vyhnout se tomu, aby vznikly "paralelní církve" a úsilím, aby se dosáhla přehlednost v ekonomických otázkách - by však nemělo být chápáno jako uznání nadpřirozenosti zjevení. O tom hovořil papež František v rozhovoru s novináři na palubě letadla.
Pochybnosti Kongregace pro nauku víry
Kongregace pro nauku víry vedená kardinálem Gerhardem Ludwigem Müllerem vyjádřila o fenoménu zjevení několik pochybností, a jisté pochybnosti měla i ve vztahu ke zprávě kardinála Ruiniho, která je obecně pokládána za směrodatný referát, který je třeba konfrontovat s dalšími mínkami a dokumenty.
V roce 2016 se proto uskutečnila "Ferie IV", měsíční schůze členů dikastéria, svolaná kvůli diskusi o případu Medžugorje a správě Ruini. Každý z kardinálů a biskupů, kteří jsou členy dikastéria, dostal text zprávy komise a další materiály, které má k dispozici Kongregace pro nauku víry. Přítomní byli na schůzi vyzváni, aby vyjádřili své mínění. Papež František kongregaci požádal, aby mu tato jednotlivá mínění přímo poslali. Tak se také stalo.
Rozhodnutí papeže Františka
Papež - poté, co se seznámil se zprávou kardinála Ruiniho a názory členů Kongregace pro nauku víry - se rozhodl svěřit polskému arcibiskupovi Henryku Hoserovi úlohu "
zvláštního vyslance Svaté Stolice", s cílem "
získat hlubší poznatky o pastorační situaci" v Medžugorji a "
především o potřebách věřících, kteří tam přicházejí na pouť", aby bylo možné "
navrhnout eventuelně pastorační iniciativy do budoucnosti". Do konce léta 2017 Mons. Hoser předá výsledky své práce papeži. Další rozhodnutí bude na Svatém Otci.
Zdroj:
www.tkkbs.sk, 17. 5. 2017
Převzato z
www.lifenews.sk
článek z 19. 5. 2017 naleznete
zde.
