Ve vesnici Bra v turínské diecézi se nachází svatyně Matky Boží. Od samého počátku její existence je zde možné pozorovat neobvyklý fenomén: kvetení divokých trnek na konci prosince. I když je tu v tom čase sníh a mráz, toto kvetení uprostřed zimy se opakuje každý rok už více než 680 let a staví společenské vědy před nevysvětlitelnou záhadu.
Dřeviny "prunus spinosa" (trnka) s trnitými větvemi, které rostou v tamním okolí, kvetou jednou ročně na jaře. Při mírnějším počasí v březnu, při nepříznivějším počasí v dubnu. Podivuhodný jev se týká pouze skupiny několika keřů toho samého druhu, které rostou u Svatyně.
****************
Z emailu, který jsem dostal:
.... začal jsem budovat na našem pozemku
pietní místo k uctění Panny Marie.
Rád bych pro lidi zobrazil tuto událost
http://web.katolik.cz/feeling/4_2.htm
nebo si lze přečíst v článku na straně 4-7 zde
http://www.milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2011-16.pdf
Počítám samozřejmě i se sochou Panny Marie
v téměř životní velikosti
a kdyby kolem ní kvetly v prosinci trnkové keře,
nepochybně by si toho každý všimnul,
mohla by to být možná
další forma evangelizace.
Tak hledám nějakého člověka
(v Itálii) nebo vlastně kohokoli,
který by dokázal zařídit originál větvičku
(či třeba pecky) z originálních keřů. ...
Kontakt na onoho člověka mám,
můžete napsat mně nebo do komentářů pod článek. Děkuji.
*****************
Místo jevu je přísně vědecky zkoumáno vědci z univerzity v Turíně. Se zkoumáním bylo započato už v 16. století, ale do dnešního dne jev zůstává záhadou. Bylo zjištěno, že keře "prunus spinosa" od Svatyně jsou botanicky ideálně shodné s těmi, které rostou v té samé obci i v jejím okolí. Vědci potvrzují, že zde neexistuje žádná geofyzikální příčina nebo nějaké elektromagnetické proudy, jejichž vlivu by bylo možné přičíst neobvyklé zimní kvetení. Trnky rostou v té samé půdě a navíc na severní straně, kam se teplo a sluneční působení dostávají jen v ohraničených expozicích. Nejde o žádnou záležitost mikroklimatu, které by přispívalo k zajištění této přírodní anomálie.
Pro věřící je zjevné a čitelné znamení, které potvrzuje autentičnost zjevení se Matky Boží na tomto místě 29. prosince 1336. Toho dne navečer mladičká paní Egidia Mathisová, která byla v pokročilém těhotenství a která bydlela na okraji obce Bra (provincie Cuneo v turínské diecézi), šla domů. Když přecházela kolem kapličky Panny Marie stojící u cesty, uviděla, jak se na ni řítí dva mladí žoldnéři se záměrem ji znásilnit. Egidia se jako záchrany chytila sošky Matky Boží a vzývala ji o pomoc. V té, zdálo by se, beznadějné situaci náhle vytrysknul ze sošky proud nezvykle silného světla, který násilníky jak oslepil, tak i postrašil, že ve velké panice utekli z místa činu. Teprve potom se objevila Matka Boží, která Egidii těšila a uklidňovala, že nebezpečí už minulo. Zjevení trvalo několik minut. Následkem hrozného zážitku Egidia hned po skončení zjevení porodila před kapličkou dítě. Ovinula ho šálou a s obtížemi se dotáhla do nejbližšího stavení. Zvěst o tom, co se stalo, se roznesla rychlostí blesku. Přes pozdní hodinu se zástupy lidí sešly na místě zjevení k modlitbám. Rostly tam keře divokých trnek, které se v jediném okamžiku pokryly bílými květy, i když to bylo 29. prosince a navíc uprostřed mrazivé zimy.
Od té doby to místo zjevení opakuje každoročně v ten samý den - 29. prosince.
Po mnoha letech byla na místě zjevení vybudována svatyně. V jejích kronikách zůstala uchována zarážející fakta. Čteme v nich, že 29. prosince 1877 větve keřů nerozkvetly. První květy se objevily až 20. února 1878 a potom v den zvolení nástupce papeže Pia IX., Vincenza Gioachima Pecchi, který přijal jméno Lev XIII.
Je také třeba uvážit osobitý vztah popisovaného zjevení k Turínskému plátnu, přechovávanému v téže diecézi v turínské katedrále. "Zázračné" keře u svatyně v Bra kvetou od 29. prosince po dobu deseti dnů. Namísto toho v roce 1898 kvetení, které začalo jako vždy 29. prosince, se prodloužilo a trvalo přes tři měsíce, po celou dobu veřejného výstavu Turínského plátna. Vlastně teprve tehdy fotograf Secondo Pia udělal jeho první fotografie a zjistil, že otisk Kristova těla je fotografickým negativem.
Rovněž 23. listopadu 1973, když bylo Plátno poprvé prezentováno v televizi, keře v Bra rozkvetly v tento den a ne jako vždy až 29. prosince, a měly květy přes celou zimu až do jara. Podobná situace se opakovala v roce 1978, když bylo Plátno veřejně vystaveno a uprostřed miliónů poutníků byl také krakovský arcibiskup Karol Wojtyła.
Kvetoucí keře svatyně v Bra jsou znamením vyzývajícím k obrácení, ale také symbolem ukazujícím na Marii, o které již prorok Izaiáš napsal slova: "Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, výhonek vypučí z jeho kořenů" (Iz 11,1). Ve středověké ikonografii, kterou je možné nalézt na katedrálních portálech, jako např. u Notre-Dame v Paříži nebo v Chartres, je "výhonek Jesse" pokrytý květy. Jde o věc hlubokého symbolu, který znamená květy z Marie. V zimě kvetoucí větve svatyně v Bra jsou čitelným znakem všeobecnosti a lásky Matky Boží, která - jak píše sv. Grignon z Montfortu - "je pozemským rájem Nového Adama (Krista), který se tam vtělil mocí Ducha Svatého, aby v něm konal nekonečné divy. Maria je oním velkým a podivuhodným Božím světem, plným nevyjádřitelné krásy a zázraků; je spanilostí, ve které Nejvyšší ukryl - jakoby ve vlastním lůně - Syna Svého Jediného, a v Něm všechno, co je nejdokonalejší a nejpříjemnější."
Naše Matka Maria se stará o věčný úděl všech lidí a chce dovést každého člověka ke svému Synu Ježíši Kristu. Také proto nám dává různá znamení své starostlivosti a lásky, která jsou nepřetržitým pozváním k návratu čili k plné víře v Boha. Na různých místech na zeměkouli nás Maria volá:
"Navraťte se, dokud je ještě čas! Neopovrhujte Bohem a vírou, neboť největší nebezpečí pro lidství se rodí z bezbožectví."
Převzato z
http://web.katolik.cz/feeling/4_2.htm#1,
Z internetové knihy, na kterou upozorňujeme zde:
Pojď si sáhnout na Boha - internetová publikace
