Před sto lety se třem dětem ve Fatimě zjevila Panna Maria. Ani dnes neutichají dohady o tom, co vlastně viděli, slyšeli a co to pro nás znamená.
Je konec dubna roku 2000. Do karmelitánského kláštera sv. Terezie v portugalské Coimbře přichází vzácná návštěva. Místní biskup Serafim de Sousa Ferreira e Silva doprovází hosta přímo z Vatikánu.
Arcibiskupa Tarcisia Bertoneho, sekretáře Kongregace pro nauku víry, které předsedá kardinál Joseph Ratzinger, poslal do Portugalska samotný papež Jan Pavel II. Mise vatikánského preláta je jasná - důkladně si promluvit s 93-letou řeholní sestrou Marií Lucií de Jesus e do Coração Imaculado.
Vyprávění sestry Lucie
Na rozhovor s vatikánským vyslancem se karmelitánská řeholnice nijak zvlášť nepřipravovala. Vždyť nač? Jako jediná žijící účastnice zjevení Panny Marie ve Fatimě v roce 1917 se s církevními hodnostáři, ale také s obyčejnými lidmi o zázračných událostech ze svého dětství vyprávěla už nesčetněkrát.
"Sestra Lucie byla jasné a klidné mysli," píše se v zápisu ze setkání. Arcibiskup Bertone během něj ukázal sestře Lucii více než půlstoletí starý list. "To je moje písmo," zareagovala sestra Lucie po tom, co si znovu přečetla řádky, které sama napsala začátkem roku 1944. Na příkaz místního biskupa Josého Alvese Correia da Silvy tehdy zaznamenala vzpomínky na to, co se stalo 13. července 1917. Tyto události vešly do dějin pod označením fatimské tajemství.
Když sestra Lucie dopsala své vzpomínky, na zapečetěnou obálku uvedla, že může být otevřena až po roce 1960. "Tento datum určila Panna Maria?" Zeptal se jí arcibiskup Bertone. "Nebyla to Paní, ale byla jsem to já, která jsem napsala rok 1960, protože podle mé intuice před rokem 1960 by nebylo pochopeno, pochopeno by mohlo být až potom. Nyní je lze lépe pochopit.
Napsala jsem, co jsem viděla, interpretace nepatří mně, ale papeži," odpověděla sestra Lucie.
Na otázku, jestli hlavní osobou vidění byl papež, sestra Lucie odpověděla, že ano. "Neznali jsme jméno papeže, Paní nám neřekla jméno papeže, nevěděli jsme, jestli to je Benedikt XV. nebo Pius XII. nebo Pavel VI. nebo Jan Pavel II., byl to však papež, který trpěl, a to způsobovalo utrpení i nám," vysvětlila sestra Lucie. Následně potvrdila, že plně souhlasí s tvrzením papeže Jana Pavla II., který v osobě trpícího papeže viděl sebe samého.
"Byla to mateřská ruka, která vedla směr kulky, a se smrtí zápasící papež se zastavil na prahu smrti," řekl o atentátu z 13. května 1981 Jan Pavel II., na něhož atentátník Ali Agca střílel právě ve výroční den počátku zjevení Panny Marie ve Fatimě.
***
Dva týdny po setkání arcibiskupa Bertoneho se sestrou Lucií přijel do Fatimy i samotný papež, aby zde vyhlásil sourozence Hyacintu a Františka Martovy, sestřenici a bratrance sestry Lucie, za blahoslavené. Státní sekretář Svatého stolce Angelo Sodano při této příležitosti oznámil, že brzy dojde k historickému zveřejnění dlouho utajované třetí části fatimského tajemství.
Dlouho očekávaná chvíle nastala 26. června 2000. Poprvé poznal fatimské tajemství v jeho úplnosti. "Neodhalila se žádná velká záhada; závoj budoucnosti nebyl stržen. Vidíme církev mučedníků století, které se právě končí, zobrazenou scénu, popsanou symbolickým jazykem, který není snadné rozuzlit," napsal v teologickém komentáři kardinál Joseph Ratzinger.
Proč Fatima přitahuje pozornost i po tolika letech? Proč se nejen tam, ale i na jiných místech světa zjevuje Panna Maria? Proč byla třetí část fatimského tajemství tak dlouho ukrývaná před zraky veřejnosti? A proč navzdory úplnému zveřejnění je stále zahalena rouškou tajemství a stává se zdrojem konspiračních teorií?
Důvody zjevení? Matka chce mluvit s dětmi
Kněz Peter Mášik je správcem Farnosti Sedmibolestné Panny Marie v Bratislavě-Petržalce. Čtenářům Postoje.sk není zcela neznámý - před časem jsme si s ním povídali o významu zpovědi. Jako dogmatický teolog se dlouhodobě zabývá i problematikou mariánských zjevení. Do Fatimy se poprvé dostal ještě v 90. letech během studia v Římě a vrací se tam neustále. Tráví tam i tyto dny.
"Tak, jako pozemské matky neustále zůstávají v kontaktu s dětmi vzdálenými z domova, i Pannu Marii posílá Bůh, aby jako matka přicházela ke svým dětem a mluvila s nimi," vysvětluje Mášik důvody mariánských zjevení.
"Dějiny spásy mají svůj průběh a duchovní úkol Panny Marie se v této fázi lidských dějin zvětšuje. Podle některých světců zástavu křesťanské víry ponesou v posledních časech právě mariánští ctitelé."
Katolické učení důsledně rozlišuje mezi veřejnými a soukromými zjeveními.
"V Kristu Bůh řekl všechno, čili vyjádřil sebe samého. Proto se Boží zjevení uzavřelo uskutečněním Kristova tajemství, které našlo vyjádření v Novém zákoně," konstatuje kardinál Ratzinger v teologickém komentáři k fatimského tajemství.
Ratzinger zároveň připomíná slova Katechismu katolické církve, že
ačkoli je zjevení dokončeno, obsah není plně rozvinutý. "Pravdy obsažené ve Zjevení pouze nepřímo, zaobaleně, implicitně mohou být v soukromém zjevení vyjádřeny explicitně, přímo, výraznějším způsobem," říká kněz Mášik
K těmto názorům se přidává profesorka teologie Jana Moricová, která působí na Katolické univerzitě v Ružomberku. Jako přední mariološka se pravidelně účastní na celosvětových mariologických kongresech ve Fatimě.
"Každé soukromé zjevení je projevem Boží lásky a milosrdenství v dané době a je aktualizací jeho Zjevení. Panna Maria tak projevuje svou mateřskou péči o lidi. Nemůže mlčet, když vidí, že lidé odmítají Boha a spějí k zatracení," říká Moricová, podle níž Fatima zdůrazňuje klíčovou pravdu víry, že Bůh chce spasit každého člověka.
Anděl, Maria a rotující slunce
Na první pohled je nepochopitelné, proč jsou nejčastějšími adresáty soukromých zjevení Ježíše či Marie právě děti. Kardinál Ratzinger nabízí jednoduché vysvětlení: "Jejich duše není ještě zkažená, jejich vnitřní schopnost vnímání je ještě málo poškozená." Připomíná, že Ježíš Kristus na kritiku velekněží a starších, že není vhodné, aby děti volaly hosana, reagoval slovy starozákonního žalmu: "Z úst nemluvňat a kojenců připravil sis chválu."
Když se Panna Maria zjevila třem malým pasáčkům na úbočí Cova di Iria ve Fatimě, neuměli číst ani psát. Nejstarší Lucie měla 10 let, její bratranec František měl 9 a nejmladší Hyacinta 7 let. Ještě před samotnými zjeveními Panny Marie se Lucii v roce 1915 několikrát zjevil anděl. Další rok se jí zjevil opět, přičemž účastnými byli už i její bratranec a sestřenice.
Anděl pokoje, jak se jim představil, vyzval děti, aby se hodně modlily a obětovaly za hříšníky, přičemž je naučil jednoduchou modlitbu: "Ó, můj Bože, věřím v tebe, klaním se ti a miluji tě. Odpusť těm, kteří nevěří v tebe, nemilují tě, neklanějí se ti a nedoufají v tebe."
Při jednom z dalších setkání anděl naučil děti další modlitbu:
"Nejsvětější Trojice, Otče, Synu a Duchu svatý, hluboce se ti klaním a obětuji ti předrahé tělo a krev, duši a božství Pána Ježíše Krista, přítomného ve všech svatostáncích světa, na usmíření za urážky, rouhání a lhostejnost, kterými je urážen. A pro nekonečné zásluhy jeho Nejsvětějšího Srdce a Neposkvrněného Srdce Panny Marie tě prosím za obrácení ubohých hříšníků."
K prvnímu zjevení Panny Marie dětem došlo 13. května 1917, když se vracely z Cova di Iria před blížící se bouří. "Začali jsme sestupovat po svahu a hnát ovce k silnici. Když jsme byli přibližně v polovině svahu, skoro u velkého dubu, viděly jsme nový blesk a po několika krocích jsme spatřily nad menším dubem paní oblečenou v bílém šatě, zářící více než slunce," píše sestra Lucie ve svých vzpomínkách.
Děti se zastavily asi jeden a půl metru od zázračného zjevení, přičemž Maria je uklidňovala, aby se nebály.
"Přišla jsem vás požádat, abyste sem přicházely po šest následujících měsíců třináctého dne vždy ve stejnou hodinu. Potom vám řeknu, kdo jsem a co chci," řekla dětem a tak se začala série každoměsíčních setkání. Panna Maria si během nich s dětmi vyprávěla, modlila, přičemž postupně přicházely stále větší zástupy lidí.
Z dnešního pohledu je nejvýznamnější třetí setkání, ale pro místní obyvatele byly nejvíce fascinující události, ke kterým došlo
13. října při posledním zjevení. Více než 70 tisíc přítomných bylo svědky nebeského úkazu, kdy se uprostřed zatažených oblaků najednou objevilo slunce, která začalo hýřit barvami a rychle rotovat. Událost, která se zmiňuje i v dobovém tisku, trvala několik minut a zděšení přítomní si mysleli, že nastal konec světa.
Vykonání zázraku Panna Maria předem slíbila dětem jako důkaz pravosti zjevení. Vyprávění pasáčků totiž odmítali věřit i jejich rodiče, pustili se do nich církevní i světští představitelé, děti byly lékařsky vyšetřovány, vyslýchány a dokonce i uvězněny.
"Není snadné být vizionářem," upozorňuje kněz Mášik. "Panna Maria při takové osobě nestojí 24 hodin denně a nešeptá jí, co a jak má dělat.
Vizionář zůstává svobodným člověkem, který musí zápasit a čelit pochybnostem i pokušením. Zjevení automaticky nedělá z vizionáře světce." Zatímco František a Hyacinta zemřeli krátce po zjeveních, jak jim předpověděla Panna Maria, Lucia nesla svůj úděl až do nového tisíciletí.
Moje Neposkvrněné srdce nakonec zvítězí
Více než tančící slunce dnešní lidi zajímá to, co se vlastně stalo
13. července 1917, kdy se Maria setkala s dětmi potřetí.
"Panna Maria nám ukázala velké ohnivé moře, které se zdálo, že je pod zemí," napsala sestra Lucie ve svých vzpomínkách z roku 1941.
"Démoni a duše, ponořeni v tom ohni, byli jakoby průhlední a černí nebo bronzoví, v podobě lidí se pohybovali v ohni, nesení plameny, které vycházely z nich samých, spolu s oblaky kouře, padajíc ze všech stran, podobně jako padají jiskry při velkých požárech, bez váhy a rovnováhy, mezi voláním a vzdechy bolesti a beznaděje, které vzbuzovaly hrůzu a naháněly strach," vzpomíná sestra Lucie, která při tomto vidění vykřikla strachem tak, že to slyšeli všichni okolostojící.
"Démoni měli hrůzostrašné a odporné tvary neznámých a strašných zvířat, ale průhledných a černých. Toto vidění trvalo jen okamžik.
A díky naší dobré nebeské Matce, která nás předem ujistila, že nás vezme do nebe (v prvním zjevení), jinak myslím, že bychom zemřeli strachem a hrůzou," končí Lucie vzpomínání na první část tajemství. Rozechvělá Hyacinta na toto vidění reagovala pokleknutím a modlitbou, kterou děti naučila Panna Maria:
"Ó Ježíši, odpusť nám naše hříchy, zachraň nás od pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují."
Po vidění pekla k dětem promluvila Panna Maria.
"Viděly jste peklo, kam padají duše ubohých hříšníků. Aby je zachránil, Bůh chce ve světě zavést úctu k mému Neposkvrněnému Srdci. Pokud budou dělat to, co vám řeknu, mnohé duše se zachrání a budou mít klid. Válka skončí, ale pokud nepřestanou urážet Boha, během pontifikátu Pia XI. začne jiná, ještě horší," reprodukuje sestra Lucie slova Panny Marie.
Na výhrady, že druhá světová válka začala až po skončení pontifikátu Pia XI., Ne během něj, sestra Lucia reagovala slovy, že Maria určitě vzpomínala Pia XI. Podle Lucie začátek války znamenal už anšlus Rakouska, ke kterému došlo rok před smrtí tohoto papeže.
"Když budete vidět noc, ozářenou neznámým světlem, vězte, že je to velké znamení, které vám Bůh dává, že jde potrestat svět za jeho zločiny prostřednictvím války, hladu a pronásledování církve a Svatého otce," pokračovala Panna Maria. Zmiňovaným neznámým světlem byla podle sestry Lucie
neobvyklá polární záře v noci z 25. na 26. ledna 1938.
<>br>
"Aby se tomu předešlo, budu žádat zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a odčiňující svaté přijímání o prvních sobotách. Pokud přijmou moje požadavky, Rusko se obrátí a budou mít klid; pokud ne, roznese své bludy do celého světa, šíříc války a pronásledování církve. Dobří budou mučeni, Svatý otec bude hodně trpět, mnohé národy budou zničeny," pokračovala Panna Maria a dodala:
"Nakonec zvítězí mé Neposkvrněné Srdce. Svatý otec mi zasvětí Rusko, které se obrátí, a světu bude dopřáno období míru."
Tajemná třetí část
Třetí část fatimského tajemství se sestra Lucie nejprve zdráhala zapsat. Učinila tak až 3. ledna 1944 na žádost biskupa Correia da Silvy. Zápisky navazují na první dvě části tajemství - obsahují důraznou výzvu k pokání a popisují utrpení církve včetně zabití papeže. Na obálku, do které Lucie vložila své svědectví, napsala, že může být otevřena až po roce 1960.
Biskup uchovával zapečetěnou obálku ve svém archivu až do roku 1957, kdy ji na žádost Svatého stolice odevzdal do tajného archívu Posvátného oficia, což byl úřad předchozí Kongregaci pro nauku víry. O tomto kroku informovali i sestru Lucii.
Jako první se s obsahem obálky plánoval seznámit papež Jan XXIII., který to zaznamenal i do svého osobního deníku. "P. Philippe, komisař Svatého stolce, mi přinesl dopis obsahující třetí část fatimského tajemství. Vyhrazuji si přečíst si ho se svým zpovědníkem," zapsal si Jan XXIII. 17. srpna 1959. Nakonec však zapečetěnou obálku vrátil zpět do archivu.
Janův nástupce Pavel VI. si třetí část fatimského tajemství přečetl
27.března 1965. Následně obálku vrátil do archivu s rozhodnutím text nepublikovat.
Jan Pavel II. se s obsahem tajemství seznámil
18. července 1981, dva měsíce po neúspěšném atentátu. V tomto případě se zmiňují už dvě obálky - bílá s původním textem v portugalštině a oranžová s překladem do italštiny. V polovině srpna byly obálky předány zpět do archivu.
Spory o platnosti zasvěcení Ruska
Papež Jan Pavel II. po atentátu nabyl nejen přesvědčení, že slova třetí části fatimského tajemství se vztahují na jeho osobu, ale zároveň v novém světle pochopil druhou část o zasvěcení Ruska.
Osobně připravil modlitbu zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, kterou chtěl pronést na Letnice 7. června 1981 v bazilice Panny Marie Větší v Římě. Jelikož na slavnosti se v důsledku atentátu nemohl osobně zúčastnit, zaslal modlitbu v podobě audionahrávky.
Akt svěření pak zopakoval 13. května 1982 ve Fatimě, kam přišel v den výročí atentátu poděkovat Panně Marii za ochranu. Potřetí modlitbu zasvěcení přednesl v rozšířené formě během Svatého roku vykoupení
25. března 1984 na náměstí sv. Petra v duchovním spojení s biskupy z celého světa.
O zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panna Maria nežádala pouze v červenci 1917, ale znovu i 13. června 1929, kdy se zjevila sestře Lucii v kapli kláštera ve španělském městě Tuy.
"Přišla chvíle, kdy Bůh žádá, aby Svatý otec ve spojení se všemi biskupy světa zasvětil Rusko mému Neposkvrněnému Srdci; slibuje, že ho takto zachrání,"řekla Panna Maria Lucii.
"Mnohem později si mě Panna Maria v důvěrném sdělení postěžovala:, Nechtěli slyšet mou žádost? ... Jako král Francie budou litovat, ale to už bude pozdě. Rusko mezitím rozšíří své bludy po světě, vyvolá války a pronásledování církve. Svatý otec bude hodně trpět"
Přestože nejen Jan Pavel II., ale před ním už Pius XII. 31. října 1942 svěřil celý svět Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, dodnes se objevují tvrzení, že ani jedno z těchto zasvěcení nebylo platné. Nepomáhají ani slova samotné sestry Lucie, která dopisem ze dne 8. listopadu 1989 potvrdila, že zasvěcení v roce 1984 bylo provedeno podle přání Panny Marie. "Žádná další diskuse ani jiné žádosti nemají opodstatnění," rezolutně prohlásila i samotná Kongregace pro nauku víry.
Ani tato prohlášení některým nestačí. "Bůh dal nějaký požadavek, který je třeba poslechnout přesně a nevybírat si z ní jen něco.
Zasvěcení dosud nebylo učiněno přesně dle žádosti Panny Marie, protože Rusko nebylo v zasvěcujícich modlitbách nikdy výslovně zmíněno," upozorňuje kněz Mášik, přičemž připomíná stejný názor, který sdílel světoznámý exorcista Gabriele Amorth.
Znění zasvěcujících modliteb Jana Pavla II. dává Mášikovi za pravdu - Rusko v nich přímo zmíněno není.
V zasvěcení z roku 1984 se však nacházejí slova: "Zvláště ti svěřujeme a zasvěcujeme ty lidi a ty národy, které toto svěření a toto zasvěcení zvlášť potřebují." Je velmi pravděpodobné, že Jan Pavel II. při jejich vyslovování myslel právě na Rusko. Že by to nebesům nestačilo?
Mariološka Moricová odmítá, aby fatimská tajemství byla interpretována výlučně úzkostlivým způsobem. "S doslovnou interpretací fatimského tajemství jsem se nesetkala ani na odborné teologické úrovni," říká Moricová. Na jednom z mariologických kongresů ve Fatimě zaznamenala i názor, že "Marii zřejmě nešlo o obrácení země, ve které byl největší počet ikon na jednoho obyvatele, proto je třeba hledat širší význam jejích slov".
Jistý nadhled doporučuje i kardinál Ratzinger: "Ne každý prvek ve vidění musí mít konkrétní historický smysl. Důležité je vidění jako celek a jen vycházejíc z celkového významu obrazů lze chápat jejich detaily.
"Někteří jsou však přesvědčeni, že pokud by k zasvěcení Ruska došlo přesně podle přání Panny Marie, nedošlo by k rozšíření komunismu. Zároveň za jeho zhroucením vidí zasvěcující modlitbu v roce 1984.
Samotná sestra Lucie vícekrát zdůraznila, že interpretace zjevení, které prožila, nepatří jí, ale výhradně papeži. Odůvodněnost takového přístupu dosvědčuje například i to, že při třetí části fatimského poselství měla intuici, že k jeho pochopení dojde už po roce 1960. Ta se však ukázala jako nesprávná.
Co Vatikán zatajuje
Polemikami kolem platnosti či neplatnosti zasvěcení Ruska se dohady spjaty s fatimského tajemstvím zdaleka nevyčerpávají. Během uplynulých desetiletí kolem něj vyrostla celá spleť nejrůznějších konspiračních teorií. Velká část z nich vychází z přesvědčení, že Vatikán dodnes utajuje některé jeho části.
Loni musel reagovat dokonce i emeritní papež Benedikt XVI., který se k společenskému a církevnímu dění po odchodu z papežského stolce vyjadřuje jen výjimečně. Na jednom z amerických tradicionalistických portálů se totiž objevily informace, že součástí třetího fatimského tajemství je i předpověď o konání špatného koncilu a slavení špatné mše.
Tyto informace zveřejnila publicistka Maike Hicksonová, která je získala od německého teologa Inga Dollingera, který je osobním přítelem emeritního papeže. Döllinger se měl s kardinálem Ratzingerem setkat v roce 2000 krátce poté, co Svatý stolec zveřejnil třetí část fatimského tajemství. Německý kardinál měl Dollingerovi mezi čtyřma očima říci, že "je toho víc než to, co jsme zveřejnili".
"Emeritní papež Benedikt XVI. oznamuje, že, nikdy nemluvil s prof. Dollingerem o Fatime', otevřeně prohlašuje, že vyjádření připisovaná prof. Dollingerovi k tomuto tématu, jsou čisté výmysly, absolutně nepravdivé' a rozhodne
potvrzuje, že, zveřejnění třetího fatimského tajemství je úplné', "citovalo vyjádření Benedikta XVI. Tiskové středisko Svatého stolce.
Mezi šiřitele dalších alternativních faktů patří italský novinář Antonio Socii či španělský novinář José María Zavala. Ve své poslední knize
píše o údajném rukopisu sestry Lucie, který dostal přes email od anonymního odesílatele. V dokumentu má být předpovězeno, že
církev odpadne od víry, bude ji vést falešný papež a pravá víra již nebude uchovávána v Římě, ale ve Fatimě.
Kněz Mášik, který Zavalova dílo zná, říká, že
autenticitu rukopisu sestry Lucie potvrdilo více špičkových grafologů. Aniž by komentoval obsah knihy, tvrdí, že různé nejasnosti nelze označit hned za konspirační teorie. "
Nedívejme se na to, kdo říká, ale co říká. Pokud jsou tu fakta, které dávají logiku, třeba se nad nimi zamyslet," říká Mášik.
Část nejasností, které jsou vodou na mlýn různým pochybným teoriím, může pramenit ze samotných vzpomínek sestry Lucie. Ačkoliv zjevení Panny Marie zažila jako 10letá, poprvé je písemně zaznamenala až na žádost místního biskupa v roce 1935, tedy po 18 letech. Pak je znovu doplňovala a upravovala v roce 1937 a dvakrát v roce 1941.
Existují tedy čtyři "vzpomínky" sestry Lucie na zjevení v roce 1917. Pod názvem Sestra Lucie hovoří o Fatimě vyšly i v češtině v roce 1995. Doplněné vydání s názvem Vzpomínky sestry Lucie, které zahrnuje i třetí část fatimského tajemství, vyšlo v roce 2009. Z něj jsme vycházeli i při psaní tohoto článku.
Sestra Lucie na více místech přiznává, že po letech si už všechno přesně nepamatuje. "Data nemohu s jistotou určit, protože jsem tehdy ještě nedokázala počítat roky ani měsíce a dokonce ani dny v týdnu," píše o prvním zjevení anděla ve svých "čtvrtých vzpomínkách".
K tomu se přidává skutečnost, že Panna Maria se sestře Lucii zjevovala i v pozdějších letech. I z těchto setkání existují různé zápisky - některé dokonce spálila a později je znovu sepisovala.
Mimo vizionářčiných vzpomínek existují další kvanta vzpomínek a zápisků osob, se kterými se během svého dlouhého života setkala. Počínaje lékaři a kněžími, kteří ji vyšetřovali v roce 1917, přes zpovědníky, kterým se svěřovala se svými viděními, církevními představiteli, kteří ji žádali o zaznamenání a vysvětlení toho, co zažila, až po obyčejné lidi, kteří ji vyhledávali. Před tím vším ji neochránily ani klášterní zdi, za které se utáhla již jako 14-letá.
Stejně se liší i vzpomínky spolupracovníků papežů - od roku 1917 do smrti sestry Lucie v roce 2005 se jich vystřídalo až sedm. Zatímco podle oficiálních informací se například Pavel VI. seznámil se třetí částí fatimského tajemství v roce 1965 a nechal si ho přinést z archivu Svatého stolce, podle jeho spolupracovníka a pozdějšího kardinála Loris Capovilla si ho přečetl už v roce 1963, přičemž ho vybral z dřevěné skříňky, kterou v papežském apartmá uchovával již Pius XII.
Podobně někteří tvrdí, že Jan Pavel II. měl třetí část tajemství v rukách již krátce po svém zvolení v roce 1978, zatímco podle oficiální verze se tak stalo až po atentátu v roce 1981.
Kněz Mášik však upozorňuje, že
smyslem mariánských zjevení určitě není vyvolávat hlad po senzacích. Nemají odvádět pozornost, ale právě naopak, přivádět k pilířům pravdy, kterými jsou Písmo svaté a Tradice. "Nejdůležitější není fatimské tajemství, ale vždy aktuální poselství Panny Marie, ve kterém nás vyzývá k modlitbě a pokání," zdůrazňuje Peter Mášik.
"Přes Fatimu jsem si uvědomila důležitost modlitby za druhé.
Pokud jsme přesvědčeni, že lidské štěstí spočívá v Bohu, nemůže nám být lhostejné, kde ho hledají naši blízcí a jestli ho vůbec nacházejí," dodává mariološka Moricová.
Imrich Gazda
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 11. 5. 2017 naleznete
zde.