K úvodním zastavením našeho fatimského cyklu patří i dnešní pojednání o pramenech a české literatuře, z nichž můžeme čerpat poznání fatimského zjevení.
Paměti sestry Lucie
Mezi prameny o Fatimě zaujímá první místo šest vzpomínek, které postupně zaznamenala jedna z vizionářek, sestra Lucie.
První vzpomínka vznikla v souvislosti s exhumací neporušeného těla Hyacinty 12. září 1935. Mons. José Alves Correia da Silva, biskup v Leirie, poslal jeho fotografi
i sestře Lucii. V následujícím děkovném dopise mu Lucie popsala ctnosti své sestřenice. Biskup jí proto nařídil, aby sepsala vše, co ví o životě Hyacinty, což Lucie splnila kolem Vánoc 1935.
Protože v této vzpomínce byla zajímavá data o zjevení, přikázal biskup z Leirie Lucii, aby napsala svůj životopis. Lucie tak učinila v listopadu 1937 a v této
druhé vzpomínce píše také o zjeveních Panny Marie a poprvé o zjeveních anděla v roce 1916, o nichž předtím mlčela.
Podobně vznikla i
třetí vzpomínka z 31. srpna 1941. V souvislosti s připravovanou knihou o Hyacintě nařídil biskup z Leirie Lucii, aby sepsala vše, co si zapamatovala o životě své sestřenice. Jak uvádí samotná Lucie, tento příkaz ji zasáhl do hloubi duše jako paprsek světla, protože jí říkal, že přišel čas, aby vyjevila první dvě fatimská tajemství. Ona tajemství spolu s vylíčením jejích účinků na Hyacintu se tedy stala obsahem třetí vzpomínky.
Obdobně tomu bylo i se
čtvrtou vzpomínkou z 8. prosince 1941: opět je to biskup z Leirie, kdo na základě tlaku kanovníka Galamby de Oliveiry přikazuje Lucii, aby sepsala vše. Ve čtvrté vzpomínce se tak setkáme s vylíčením Františkovy povahy, zjevení anděla i Panny Marie a s novými vzpomínkami na Hyacintu.
Poslední dvě vzpomínky napsala sestra Lucie mnohem později na žádost Mons. Luciana Guerry, rektora fatimské svatyně. Pojednává v nich o svých rodičích: v
páté vzpomínce z roku 1989 o svém otci a v
šesté vzpomínce z roku 1993 o své matce.
Co se týká českého vydání vzpomínek, kniha Luise Kondora
Zůstaň matkou (Řím: Velehrad – Křesťanská akademie, 1979) obsahuje překlad prvních čtyř vzpomínek a kniha
Sestra Lucie hovoří o Fatimě (Fátima: Secretariado dos Pastorinhos, 1994) k nim připojuje překlad páté vzpomínky. Šestá vzpomínka dosud přeložena nebyla. Z pamětí sestry Lucie
vychází do značné míry brožurka
*Fatima 1 (Praha: Paulínky, 2017).
Literatura - Základní příručky
Popis samotných zjevení Panny Marie spolu s nástinem toho, co s nimi bylo spojeno, najdeme v knihách Casimira Barthase (1884–1973) a Luize Gonzagy Ayrese da Fonseca (1878–1963). Jejich
díla o Fatimě se dočkala po celém světě mnoha vydání a překladů, takže mohou být označena za klasická ve svém oboru. Od prvně jmenovaného byla vydána česky kniha
Pod sluncem Fatimy (Praha: Vincentinum, 1945). Fonsecovo dílo
Divy Fatimy (Le meraviglie di Fàtima) bylo česky nejprve publikováno pod názvem
Fatima volá (Praha: Vlast, 1948) a poté pod titulem
Fatima: Maria hovoří k světu (Český
Těšín: Cor Jesu, 1993). Také do značné míry ovlivnilo knížku Jiřího Pustějovského
Růžencová Královna z Fatimy (Frýdek:Exerciční dům, 1947). Kanovník Barthas své dílo dále přepracovával a doplňoval o díla další a totéž se víceméně týká i spisu Fonsecova. Určitým nedostatkem jejich českých edicí je tak to, že z těchto jejich nejnovějších podob nevycházejí.
Dalším dílem obdobného charakteru, jemuž se také od jeho prvního italského vydání v roce 1943 dostalo nesčetných vydání a překladů, je kniha Mons. Icilia Feliciho (1891–1965) *
Fatima (Brno: Salve Regina, 1994, dotisk 2000).
K těmto klasickým příručkám o Fatimě můžeme ještě přiřadit knihu
Zjevení Panny Marie ve Fatimě od Wolframa Mantkeho (Praha: Societas Fatima, 2000), vydané podruhé pod názvem
Panna Maria mluví ve Fatimě (Koclířov u Svitav: Fatimský apoštolát v ČR, 2007), a dílo brazilského znalce Fatimy Antonia Borelliho Machada
Fatima: Poselství tragédie
nebo naděje? (Roma: Luci sull’Est, 2003). Kniha
Květen ve Fatimě od kanovníka Jaroslava Kulače (Praha: V. Kotrba, 1946) se pak věnuje našemu tématu formou
32 májových promluv.
Fatimští vizionáři
O fatimském zjevení v širším kontextu životních osudů jeho tří vizionářů pojednává biografie *
Pasáčci z Fatimy od portugalského kněze Manuela Fernanda Silvy (Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl.,2012). Fatimským pasáčkům věnoval také jednu ze svých četných novén jezuita
Michal Altrichter: *
Novéna k fatimským dětem (Olomouc: Refugium, 2017).
Jan Pavel II. a třetí fatimské tajemství
Vztah mezi Fatimou a papeži, zvláště svatým Janem Pavlem II., popisuje kniha *
Fatimské tajemství a Jan Pavel II. od portugalské novinářky Aury Miguelové (Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2008). S pontifikátem tohoto papeže je spojeno zveřejnění třetího fatimského
tajemství v roce 2000. Oficiální dokument Kongregace pro nauky víry
Fatimské poselství, obsahující vedle samotného tajemství teologický komentář kardinála Ratzingera a další texty, byl otištěn česky jak v právě uvedené knize Miguelové, tak samostatně v červené řadě publikací České
biskupské konference (v roce 2000).
Třetímu fatimskému tajemství je také dedikována knížka
Poslední tajemství z Fatimy od Cristy Kramer von Reisswitz (Praha: Dobra, 2000).
Publikace Františka Presse
Velký mariánský ctitel František Press (1932–2004) publikoval ve svém Mariánském nakladatelství v Brně knihu o mariánských zjeveních
Maria… (1991), jejíž jedna kapitola je věnována Fatimě. Tato kniha byla následně doplněna o dodatky, z nichž se týká Fatimy hned první dodatek
Na prahu Kristova Království (1992).
Tentýž autor vydal knihu o mariánských vizionářkách
Děvečky Boží (1992), jejíž
jedna část vypráví o sestře Lucii.
Publikace Fatimského apoštolátu
Od devadesátých let působí u nás pod vedením Mons. Pavla Dokládala Světový fatimský apoštolát, jehož centrem se stává Českomoravská Fatima v Koclířově u Svitav. Plodem jeho působení jsou i publikace o Fatimě:
Fatima a Panna Maria na konci druhého tisíciletí (Svitavy: Trinitas, 1992);
Maria putuje zeměmi všech světadílů na konci druhého tisíciletí (Koclířov 1999);
Díkůvzdání Fatimy (Koclířov 2003), vydané u příležitosti putování
sochy Panny Marie Fatimské v naší zemi;
Památník Anděla pro Českou republiku (Koclířov 2013) a nakonec dvousvazková publikace *
Fatima, naše naděje (Brno:
Kartuziánské nakladatelství, 2017), uveřejněná u příležitosti letošního stého jubilea.
P. Lect. PhDr. Štěpán Maria Filip OP, Th .D
Pozn: 1 Knižní tituly označené * jsou ještě k dostání v knihkupectvích.
Převzato z
MONITOR č. 9/2017, str.
7 - 8
