Jako katolíci víme, že první přikázání říká: "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Nebudeš mít jiného boha mimo mne, abys se jim klaněl."
Když se ho ptali, které z přikázání je nejdůležitější tak, náš Pán, Ježíš Kristus, opakujíc přikázání napsané v Deuteronomiu řekl: "
Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí" (Matouš 22:37).
Zatímco Bůh si může vybrat, jestli ukáže pravdu svým prorokům nebo světcům, my jako jednotlivci musíme vždy věřit jeho božské prozřetelnosti.
Sv. Pavel nám připomíná: "
Víme, že těm, kteří milují Boha, všechno slouží k dobrému; těm, co jsou povoláni podle jeho rozhodnutí" (Římanům 8:28). Pokud by na nás někdy přišla zvědavost na to, co se stane v budoucnosti, ukotveme naše životy v Pánu, věříce v jeho lásku a péči.
Snaha o odhalení budoucnosti prostřednictvím čtení z dlaně, tarotových karet, nebo jiné formy věštění nebo snaha ovládat budoucnost prostřednictvím černé magie či čarodějnictví, porušuje první přikázání. Písmo svaté má v sobě obsažených mnoho odsouzeni takových činností: Ve Starém zákoně najdeme:
"
Čaroděje nenechte naživu" (Exodus 22:17),
"
Kdo by obětoval jiným bohům, kromě samého Hospodina, propadne klatbě"(Exodus 22:19),
"
Pokud některý muž nebo žena bude mít v sobě schopnost vyvolávat duchy nebo věštění, musí zemřít. Ukamenují je a jejich krev bude na nich" (Leviticus 20:27),
a "
Ať není mezi vámi nikoho, kdo by nařizoval svému synovi nebo dceři projít ohněm, aby se očistili, nebo kdo by se vyptával hadačů, dával pozor na sny a na znamení; ať nejsou čarodějové. Všechny tyto věci se oškliví Pánu ... "(Deuteronomium 18: 10-12).
I Nový zákon se věnuje tomuto problému: Sv. Pavel odsoudil čarodějnictví (Gal. 5:19). Ve Skutcích apoštolů
sv. Pavel káral čaroděje Elymasa a nazval ho "
synem Satana a nepřítelem všeho dobrého" (Skut. 13: 8), a
sv. Petr káral Simona Maguse, čaroděje, který si chtěl koupit moc Ducha svatého, aby se stal ještě silnějším (Skut. 8: 9). V Knize zjevení Ježíš řekl:
"Ale zbabělci, nevěřící, poskvrnění, vrahové, smilníci, čarodějové, modláři a všichni lháři budou mít podíl v jezeře hořícího ohněm a sírou; to je ta druhá smrt" (Zj. 21: 8).
Zvláštní obavy je třeba věnovat čarodějnictví, které zahrnuje jak odhalování budoucnosti tak i snahu o její kontrolu. Je pravdou, že televizní šou
Sabrina nebo starší verze
Bewitched bezstarostně staví svůj příběh na čarodějnicích a čarodějnictví. Avšak čarodějnictví zahrnuje také vytváření určitých účinků, které leží mimo přirozenou moc člověka a to prostřednictvím asistence sil (okultních), jiných než jsou ty Boží.
Obvykle čarodějnictví zahrnuje smlouvu s ďáblem nebo alespoň nějaké prosby o pomoc démonů. Anály čarodějnictví zahrnují obřady probuzení mrtvých, vzbuzení vášně v jiné osobě a vznesení neštěstí ba dokonce smrti na nepřítele. Satanismus zejména vzdává úctu Princi temnoty a dokonce oslavuje "
Černou mši", která paroduje naši obdobu mše svaté, ale provádějí se zde svatokrádežné a rouhavé činy. Dokonce i když se bavíme o "
bílé magii" nebo "
bílém čarodějnictví" tak takový praktikující vyvolává síly ne Boží a způsoby mimo těch, které jsou předepsány náboženstvím. (Filmová série Harry Potter měla velký vliv na zájem lidí, a hlavně dětí o magii. To samozřejmě přineslo po čase vyhledávání pomoci exorcisty.
Černá a bílá magie má jen jeden, stejný zdroj. Mimochodem, zpověď má stejný silný účinek jako exorcismus, který může trvat roky - editor)
Vzhledem k zjevení z Písma svatého Církev už po staletí odsuzovala čarodějnice a čarodějnictví a ozačila věštění, čtení z tarotových karet a podobné věci jako hříšné. Didaché (Učení Pána hlásáané národům dvanácti apoštoly, c. 80) varuje: "
Nesmíte praktikovat magii."
Koncil z Ancyry (314) uvrhl pětileté pokání na každého, kdo bude konzultovat s mágem. Irští kanovníci potrestali exkomunikací každého, kdo se zabýval čarodějnictvím, dokud nevyhledal odpuštění a nevykonal pokání. Papež Řehoř XV. (1621) prohlásil, že osoby, které vytvořily smlouvu s ďáblem nebo praktikovaly černou magii, která způsobila smrt jiného, budou zatčeny a odsouzeny na smrt světským soudem (právě tento problém se stal základem pro moderní soud, jak jej známe dnes.
Inkvizice zavedla právo a pořádek do chaosu poprav světskou mocí. Kde inkvizice nebyla, lidé neměli šanci na posouzení důkazů - editor)
Nicméně musíme mít na paměti,, že se Církev snažila zabránit kouzelnické hysterii a bláznivému honu na čarodějnice, jak se dělo například v koloniálním Salemu: Například papež Mikuláš I. (866) zakázal použití mučení při získávání přiznání, ačkoli bylo povoleno občanským zákonem a soudní praxí. Papež Řehoř VII. (1080) zakázal, aby byly obviněné čarodějnice zabity za údajné způsobení bouří či ztráty úrody. Papež Alexander IV. (1258) omezil inkvizici na vyšetřování pouze těch případů čarodějnictví, které byly jasně spojeny s obviněními z kacířství. Nicméně i navzdory oficiálním opatřením bylo mučení občas používáno a umírali nevinní lidé. Když je už tak jednoduché ohlédnout se zpět, tak si můžeme všimnout, že některé z případů byly spíše o podvodech a psychické podstaty. (
Video - rozhovor (Invizice není černá legenda) s dominikánem otcem Gabrielem o inkvizici)
Katechismus katolické církve při řešení prvního přikázání opakuje odsouzení věštění: "
Všechny formy věštění jsou zamítnuty: obracení se na Satana či démony, vyvolávání mrtvých nebo jiné praktiky, o kterých se nesprávně předpokládá, že 'odhalují' budoucnost. Poradenství přes horoskopy, astrologii, čtení z dlaně, výklad znamení, fenomén jasnovidectví a uchylování se k médiím, které skrývají touhu po moci nad časem, minulostí a podle poslední analýzy i lidskými bytostmi stejně jako touha získání skrytých sil. Jsou v rozporu se ctí, respektem a láskyplným strachem, který dlužíme samotnému Bohu"(# 2116).
Jakákoliv praktika, která využívá okultní síly - ať už na ublížení nebo oslavu nějakého dobra - je odsouzena za to, že je v protikladu se skutečnou vírou. Takové praktiky jsou obecně považovány za smrtelné hříchy. Jakékoliv vyvolávání ďábla je určitě považováno za smrtelný hřích.
Avšak praktiky jako horoskopy či čtení z dlaně mohou být považovány za všední hříchy, pokud jsou prováděny v neznalosti nebo hlouposti, pro legraci nebo potěšení a bez pevného přesvědčení. Avšak i ty nejjednodušší praktiky nás mohou svést k banalitě zla - příběh exorcismu malého chlapce, který sloužil jako základ pro knihu
Exorcista a jeho použití Ouija desky.
Věříme tak, jak sv. Jan napsal: "
Bůh je láska" (Jan 4:16). "
Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby nezahynul nikdo, kdo v něho věří, ale měl život věčný" (Jan 3:16). "
Ježíš je světlo světa svítící skrze temnotu" (Jan 1: 4-5). "
On je cesta, pravda a život" (Jan 14: 6). Vyvolání Satana nebo jiné síly, vstoupení do temnoty (okultní) při hledání pomoci nebo pokus získání sil, které patří pouze Bohu je odporem vůči autoritě samotného Všemohoucího Boha. Spáchání takových činů je odvrácením se od Boha a ohrožení své duše.
Zdroj:
http://catholicsay.com, 4. 2. 2017
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
(Na fatym.com vydáno 11. 4. 2017; 29. 4. 2018 - 1365; 29. 4. 2023 - 6361 přečtení)
