Historie Katolické církve je plná různých typů herezí, které napadly pravdy víry. Od časných dob gnostiků a doketiků až po dobu jansenistů a kvietistů přetrvává dojem, že nikdy nebyl přítomen nedostatek kacířských myšlenek.
Ale v každé době Bůh vyvedl odvážné a statečné muže, kteří proti těmto herezím bojovali. Tito svatí bojovníci dali své životy službě Kristu a jeho Církvi svým vlastním způsobem a to ať už jako mučedníci, zpovědníci nebo prostě jako služebníci druhým ve jménu lásky k Ježíši.
Toto je seznam 15-ti hlavních herezí, kterým Církev čelila, a proslulých mužů, kteří proti nim bojovali. (Čísla za texty označují zdroje na konci článku).
1. Pelagianismus a sv. Svatý Augustin
"Existuje názor, který volá po tvrdém a rázném odporu - Myslím ním přesvědčení, že síla lidské vůle dokáže sama za sebe, bez pomoci Boha, buď dosáhnout dokonalou spravedlnost nebo k ní stále postupovat." 1
Pelagianismus radikálně poškodil církevní učení o milosti, hříchu a pádu. Člověk, po kterém nese svůj název, britský mnich Pelagius (který byl překvapen některými slovy sv. Augustina v jeho
Vyznáních), učil, že Adamův hřích nemá žádný vliv na následující generace. V podstatě byl podle něj člověk dobrý a neovlivněný Pádem. V praxi to znamenalo, že může člověk přistoupit k Bohu na základě své vlastní svobodné vůle a bez potřeby milosti. Mnoho svatých proti táto nauce bojovalo - zvlášť sv. David z Walesu - ale byl to právě svatý Augustin z Hippo, pravděpodobně největší z latinských lékařů (Církve) a "
největší šampion Církve proti herezím" 2, kdo povstal a bojoval proti tomuto jedovatému myšlenkovému proudu.
Narozdíl od Pelagia, sv. Augustin potvrdil pravdu, že Boží milost je naprosto nezbytná, abychom mohli provést jakýkoliv pohyb směrem k Bohu. Jak sám říká: "
My tvrdíme, že lidská vůle je tak Bohem naváděná ke konání dobra, že mimo toho, že jsme vytvoření svou vlastní volbou naší vlastní vůle a toho, že existuje učení, které nám dává instrukce, jak bychom měli žít, dostáváme i Ducha Svatého, skrze něhož nám v našich srdcích vzniká láska k tomu nejvyššímu a neměnného dobru, kterým je Bůh. A děje se tak i nyní, dokud stále kráčíme ve víře a ne mimo dohled." 3
2. Gnosticismus a sv. Irenej z Lyonu
"Jak mohou říkat, že tělo směřuje ke zkaženosti a nemá žádný podíl na životě, když je živeno Hospodinovým tělem a krví?" 4
Gnosticismus byl pravděpodobně největší herezí rané Církve, různé druhy sekt podobné hydře a loutce, které zastávaly všechny druhy profánního mysticismu, askeze a vytvořily mnoho falešných evangelií. Mezi jejich ústřední principy patřilo přesvědčení, že Kristus byl jen duchovní bytostí a nikoli člověkem z masa a krve a že Bůh Otec byl ve skutečnosti jen zlomyslným Demiurgem a že veškerá hmota je nutně špatná.
Hlavní světec, který bojoval proti gnosticismu a zničil všechny jeho aspekty byl sv. Irenej z Lyonu. Jeho monumentální dílo
Adversus Haereses je systematickým vyvrácením všech gnostických sekt, které v té době znal. Sv. Irenej houževnatě zastával tvrzení, že Kristus byl Bohem v těle člověka, protože pokud by byl jen přeludem, tak pak by nemusel trpět a ani zemřít. Jeho dílo je důležité pro pochopení herezí, které napadaly Církev během prvních dvou staletí její existence stejně jako i úžasné hodnoty apoštolské tradice jeho doby.
3. Ariánství a sv. Atanáš
"A tak převzetím těla podobného našim a protože všichni lidé byli náchylní zkaženosti smrti, on toto tělo smrti vzal namísto všech ostatních a nabídl ho Otci ..." 5
Kromě různých gnostických sekt, které kontaminovaly ranou Církev, je to právě ariamismus, který je pravděpodobně nejznámější ze všech křesťanských herezí. Udeřil do úplných kořenů a jádra křesťanského učení, že Ježíš byl samotným Bohem v těle člověka a ponížil osobu Ježíše Krista na obyčejnou bytost. Tato myšlenka žije i dnes a v různých podobách, ať už od dobře známých sektách jako jsou Svědkové Jehovovi až po bizarní svět Apollo Quiloboy. Kromě toho se stále ukrývá ve větách některých moderních teologů, kteří tvrdí, že Ježíš je "
Kristem" ale není nic víc než jen pozdviženým člověkem.
Sv. Atanáš byl chodícím lékem na tuto herezi. Byl tvrdohlavý a neotřesitelný a myslím si, že nepřeháním, když řeknu, že tento velký muž stál o samotě proti vlnám ariánských útoků na pravdy křesťanské víry. Zdůrazněním a tvrdohlavým držením se pravdy o Kristu jako člověku i Bohu sv. Atanáš (společně s ostatními jako např. sv. Hilarius z Poitiers) účinně skončil účinkování arianistické hereze v řádech Církve.
4. Nestoriánství a sv. Cyril Alexandrijský
"Pravda se jeví jasnou těm, kteří ji milují." 6
Sv. Cyril Alexandrijský nebyl zrovna známý jemností pokud šlo o ty, kteří by mohli zaútočit na pravdy křesťanské víry. Když se na scéně objevil Nestorius, papež sv. Celestin I. vyslal sv. Cyrila, aby potlačil bludy šířené tímto mužem. Nestoriova chyba byla v podstatě (a řekl bych že ironicky) dvojí: Panna Maria nebyla Matkou Boží, ale jen Christotokos (v překladu "
nositelkou Krista") a že Kristus byl ve skutečnosti dvěma osobami náhodně sjednocenými v jednom těle (božské a lidské ).
Proti této myšlence sv. Cyril bránil jednotu Kristovy osoby jako Boha tak i člověka s takovou prudkostí, jakou jsem neviděl ani u spisů, kde sv. Jeroným bránil trvalé panenství Panny Marie proti Helvidiovi v roce 383. Skvělá obrana Kristovy osoby ze strany sv. Cyrila během koncilu v Efezu navždy postavila neporazitelnou pevnost vůči všem těm, kteří by zaútočili buď na vtělení, nebo Matku Boží.
5. Monotheletismus a sv. Maxim Vyznavač
"Víru mám latinskou, ale jazyk řecký." 7
Monotheletismus hlásal, že Kristus měl jen jednu vůli (Boží). Podobně jako monofyzitismus hlásal, že Kristus měl jen jednu podstatu (božskou) je monotheletismus mnoha vnímán jako kompromis s cílem přivedení monofyzitů zpět do Církve. Ale hlásáním, že Kristus měl jen Boží vůli, to bylo podobné tomu, jako by prohlásili, že Ježíš nebyl Bohem v těle člověka, ale jen človíčkem ovládaným Boží vůlí - Justin Holcomb z reformátorské stránky
The Resurgence to vtipně popisuje jako "
Ježíš je ovládán Skynetem". 8 (Pozn. - Skynet z filmové trilogie Terminátor)
Proti této herezi povstal statečný sv. Maxim Vyznavač, který je do dnešní doby jedním z nejvíce ceněných teologických myslitelů křesťanského východu. Jeho obrana ortodoxní nauky, že Kristus měl i lidskou i Boží vůli se setkala s hrozivým odporem - skončil s vytrženým jazykem a odříznutou pravou rukou za to, že se odmítal smířit s monoteletistickým císařem Konstansem II. předtím, než byl vyhoštěn a krátce na to zemřel.
6. Albigenci a sv. Dominik Guzmán
"... Jeho srdce prasklo kvůli pustošení albigenské hereze a jeho život se od té doby věnoval obrácení kacířů a obraně víry." 9
Gnosticismus ve středověku opět vystrčil svou ošklivou hlavu, ale tentokrát v podobě toho, co bylo známé jako albigenismus. Se svým dualistickým pohledem na svět a nechutí k Církvi kvůli zkaženosti panující v řadách jejího duchovenstva začal albigenismus lákat neuvěřitelné množství následovníků rozdělených na "
dokonalé" a "
věřící". Byť v dnešní době je často idealizovaný z důvodu oživení zájmu v gnostické myšlenky a historii hnutí NEW AGE, z mého pohledu to bylo něco jiného. Ve skutečnosti byl alarmujícím kvůli svému vnímání vší hmoty jako zla - mezi jeho členy byla podporována sebevražda vyhladověním za účelem osvobození duše od těla. Ve skutečnosti, když byl "
věřícímu" poskytnut duchovní křest během toho, kdy byl vážně nemocný nebo umíral a najednou se nějak vyléčil, tak nebyl "
tak často obětován nebo vyhladovělý k smrti (endura) za účelem toho, aby se zajistila jeho spása," 10 neboť tento rituál mohl být vykonán pouze jednou.
Přestože byl zřízen cisterciácký řád pro boj s touto herezí, jeho úspěch byl přinejlepším minimální. Sv. Dominik místo toho založil Řád kazatelů, protože "
to, co bylo potřeba, byla nová politika misionářů cestující chudě, ale bohatě, co se znalostí týče, aby bojovali s omyly charitativním avšak účinným způsobem." 11 Okolnosti ohledně jeho bojů proti katarské herezi (jako byli albigénští také známí - kataři) jsou neuvěřitelné - celou noc strávil diskusí s albigenským hostinským za účelem záchrany jeho duše, Panna Maria ho vyzbrojila svatým růžencem, nahlas zpíval hymny během putování cestami, na kterých v záloze čekali katarští nájemní vrazi, aby ho mohli zavraždit (a byli z toho v úžasu!), jediná kniha, kterou s sebou nosil, byla kopie evangelia sv. Matouše. Dokonce se říká, že ho "
Panna Maria vzala pod mimořádnou ochranu a našeptávala mu během toho, kdy se modlíval." 12
Přestože albigenská vražda papežského legáta vyvolala masakr ve formě křižácké výpravy proti Albigenským, "
Dominik se nepodílel na násilí křižáků." 13 Nakonec díky svému zanícení pro lásku a oddanost Kristu "
oživil odvahu katolických vojsk, přivedl je k vítězství nad ohromujícím množstvím protivníků a konečně rozdrtil tuto herezi." 14
Poznámky:
1 –
The Spirit and the Letter, IV
2 –
Butler’s Lives of the Saints, “St. Augustine of Hippo”, 1894 edition
3 –
The Spirit and the Letter, V
4 –
Against the Heresies, IV:18:5
5 –
On the Incarnation, VIII
6 –
Second Letter to Succensus, I
7 – Nájdete
Tady.
8 – (odkaz už nefunguje)
9 –
Butler’s Lives of the Saints, “St. Dominic”, 1894 edition
10 – Rev. John Laux,
Church History, IV:1
11 – David Farmer,
Oxford Dictionary of Saints, “Dominic”, pg. 146
12 –
Butler’s Lives of the Saints, “St. Dominic”, 1894 edition
13 – David Farmer,
Oxford Dictionary of Saints, “Dominic”, pg. 146
14 – David Farmer,
Oxford Dictionary of Saints, “Dominic”
Zdroj:
www.catholicgentleman.net, 5. 12. 2013
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 10. 3. 2017 naleznete
zde.
