Řím. Italské veřejné míněním rozvířil případ římské nemocnice San Camillo – Forlanini, která vypsala konkurz na místo dvou gynekologů – porodníků, kteří by vykonávali potraty. Jako podmínku přijetí si vymínila, že nebudou uplatňovat výhradu svědomí.
„
Zákon nepředvídá pracovní místa pro ty, kdo výhradu svědomí neuplatňují,“ potvrdila italská ministryně zdravotnictví, Beatrice Lorenzin. Podobně se vyjádřil i předseda římské lékařské komory, Giuseppe Lavra, který žádá, aby byl tento akt označen za nespravedlivý. Sdružení italských katolických lékařů pak mluví o „
vážné diskriminaci“. Diskuse se točí kolem interpretace zákona č. 194, který v roce 1978 zakotvil v Itálii právo na potrat, ale zároveň zaručil také lékařům právo na výhradu svědomí. V kraji Lazio ji využívá osm z deseti gynekologů, v celé Itálii pak sedm z deseti.
Hovoří předseda italského Hnutí pro život, Gian Luigi Gigli:
„
Je to záležitost, která před nás z různých hledisek klade tři otázky, všechny závažné. Za prvé jde o význam zákona 194 jako takového. Jeho cílem by mělo být předcházení zlu, totiž potratu, a nebo je potrat právem, které má být k dispozici na dosah ruky? Zákon jasně mluví o prevenci zla, a předcházet něčemu znamená poskytovat alternativy.
Stejně tak závažný je druhý bod, totiž otázka nátlaku na lékaře. V tomto případě chtějí z lékaře udělat režimního kata. Lékař je odborník, který jedná na základě svého vědění a svědomí. A pak je tu ještě další zásadní bod – riziko, že se vytvoří precedent, který podpoří politiku zaměstnanosti řízenou logikou politického prospěchu a afinit podobně ideologického druhu.“
V Itálii navzdory všemu úsilí je každý rok legálním způsobem připraveno o život 90 tisíc nenarozených dětí. A k tomu je ještě třeba připočíst ty, o nichž se nikdo nedozví, protože jsou usmrcovány metodou chemického abortu, propagovaného mimo jiné také státem, dodává Gian Luigi Gigli. Hnutí pro život, které je založeno na čistě dobrovolnické bázi, a tedy bez pravidelných finančních příspěvků, pomůže v Itálii prostřednictvím svých 350 center k donošení dítěte každoročně deseti tisícům žen, dodává. Nabízí se však jedna základní otázka, zejména tváří v tvář hluboké demografické krizi, v níž se Itálie ocitala:
„
Proč se tímto směrem neangažuje také stát? Proč se z potratu stalo občanské právo a nikoli selhání společnosti. A nedokážeme pochopit, proč tato radikální tendence vtrhla do politických sil, ba převládla v nich a podmínila je, když jejich rolí je být obhájcem něčeho zcela jiného, totiž požadavků sociální spravedlnosti... Lidská bytost má vždycky právo na život a potrat je v každém případě prohrou.“
- říká předseda italského Hnutí pro život, Gian Luigi Gigli.
Převzato z
www.radiovaticana.cz,
článek z 24. 2. 2017 naleznete
zde.
