Den poté, co dostala Medžugorská vizionářka Mirjana zjevení, které dostává jednou do měsíce, podělila se s poutníky následujícími slovy, které byly do angličtiny přeloženy poutní průvodkyní Miku Musa:
"
Pokud existuje opravdu někdo, koho Panna Maria upřednostňuje, můžeme to říci o našich kněžích, a to proto, že nikdy neřekla, co by měli dělat. Vždy mluví o tom, co bychom měli pro ně dělat my. Kněží nepotřebují, abychom je soudili a kritizovali; potřebují naše modlitby a lásku, protože Bůh sám je bude soudit z toho, jací jako kněží byli. Vás bude soudit za to, jak jste se chovali k vašim kněžím."
Panna Maria říká, že
pokud ztratíte respekt vůči kněžím, ztratíte také respekt vůči církvi a Bohu. Vždy během jejího každého měsíčního zjevení, říká stejným způsobem něco důležitého o kněžích. Například, když nás žehná, říká:
"
Dávám vám své mateřské požehnání, ale největším požehnáním, které můžete na zemi dostat, je to požehnání, které vám dávají vaši kněží. Když Vám žehnají, je to sám můj syn, který Vás žehná."
Během jednoho veřejného rozhovoru odpověděla Mirjana na otázky poutníků.
Otázka:
Říká Panna Maria něco o radikálním islámu, protože svět tam venku se stává velmi děsivým?
Odpověď: Ne, radikální
islám není tak nebezpečný, ale my jsme příliš slabí. Dám Vám příklad. Když jsem v sobotu mluvila s Italy, jejich otázka se týkala toho, že dnes je v Itálii velmi mnoho muslimů a všechno mění.
V našich nemocnicích a školách nemáme nikde dovoleno mít kříže. Hned jsem toho pána zastavila a řekla: "Kdo sundává kříž ze zdi? Vy nebo muslim? "Odpověděl:" Já .. ale ... "Řekla jsem mu, že neexistuje žádné "ale", žádná výmluva. Jsme slabí. Jsme slabí v naší víře a pak se každému dovoluje dělat všechno, co chce. Pokud je Ježíš tím, který mě učí, abych každému otevřela dveře, musím to udělal. Tentýž Ježíš mě učí, abych otevřela dveře Vám a pokud je Vám tento Ježíš překážkou v tom, komu otevřete dveře, tak jděte domů. To si myslím.
Vždy dáváme vinu někomu jinému, ale nikdy nezačínáme od sebe. Jaký jsem? Co dělám pro Boha? Jak silná je moje víra; kolik jsem připraven udělat pro mou víru?
A proto je nejsnadnější říct, že oni jsou radikální, oni jsou takoví nebo takoví. S mým Bohem mohu dokázat všechno. Žila jsem v Sarajevu a většina lidí byli muslimové, málo bylo pravoslavných. Ale v našem domě jsme měli kříž a Pannu Marii. Lidé přicházeli do našeho domu a ptali se, a já jsem jim vysvětlovala, co to znamená. Ale jakoukoliv cenu bych musela zaplatit, nikdy bych ze zdi nesundala ani ten kříž ani Pannu Marii. A to proto, že naši rodiče nás dobře naučili, že pokud musíš zemřít za Boha, tak pak budeš žít věčně. Ale pokud Bohu řekneš ne, tak pak zemřeš navěky.
Panna Maria také řekla: "
Nezapomeňte za modlit za vaše pastýře. Jejich kněžské ruce jsou požehnané mým synem." A to je důvod, proč Vás vroucně prosím, že až se vrátíte do vašich farností, ukažte ostatním jak mít v úctě naše kněze.
Pokud váš kněz nedělá věci způsobem, jakým by podle Vás měl, nesuďte ho. Vezměte růženec a modlete se za něj k dobrému Bohu. Toto je způsob jak mu pomůžete a ne tím, že ho budete posuzovat, protože ve světě, ve kterém žijeme, lidé tak velmi posuzují a kritizují, ale je tu tak málo lásky. Panna Maria si přeje, abychom se na všechny věci dívali očima lásky a nebrali si do rukou věci, které náležejí pouze Bohu, našemu nebeskému otci.
Je mi líto, že s Vámi
nemohu sdílet více z toho, co se má v budoucnu stát, ale můžu Vám říct ještě jednu věc. Máme tento čas, který právě žijeme a máme pak čas vítězství srdce Panny Marie. Mezi těmito dvěma časy existuje most a tímto mostem jsou naši kněží. A toto je důvod, proč Panna Maria naléhá, abychom se za ně modlili, protože tento most potřebuje být dost silný na to, aby přes něj každý z nás mohl projít. Protože
Panna Maria řekla: "já budu vítězit po boku kněží". To znamená, že bez kněží není možné ani vítězství srdce Panny Marie.
Ve svém včerejším poselství tak Panna Maria řekla, že nemáme soudit naše kněze a nezapomínat, že náš nebeský Otec si je vybral. Ale je to jiné, když vám její slova říkám já, protože výraz její tváře řekl mnohem více. Řekla bych, že tím myslela to "
jak se opovažujete soudit, protože Bůh je jediný komu to přísluší." Jak můžeme vzít do našich vlastních rukou to, co náleží pouze Bohu? Protože pokud Bůh zve kněze do služby, Bůh je bude i soudit. Kdo jsme my, že to děláme?
Zdroj:
www.mysticpost.com/, 26.10. 2016
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.