Zamyšlení nad evangeliem 2 neděle v mezidobí.
Na druhý den Jan viděl Ježíše, jak jde k němu, a řekl mu: „Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa! To je ten, o kterém jsem řekl: „Po mně přijde ten, který má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.“ Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel křtít vodou, aby byl zjeven izraelskému národu.“
A Jan vydal svědectví: „Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. Ani já jsem ho neznal, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: „Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.“ A já jsem to viděl a dosvědčuji: To je Syn Boží.“(Jan 1,29-34)
„Po mně přijde ten, který má větší důstojnost, neboť byl dříve než já,“ zdůrazňuje Jan Křtitel. Sobě i svým současníkům.
Není to důstojnost vyjádřená zažívaným oslovením kněze „důstojný“ nebo „velebný“ pane. Je to důstojnost Božího Syna způsobena zůstáváním Ducha svatého na něm, v něm. A tuto důstojnost slovy nelze postihnout. Ovšem nějakým způsobem na ní máme všichni podíl. Nejen my, služební kněží, ale i vy, všichni pokřtěni, kteří v sobě nosíte všeobecné Kristovo kněžství. Ano, máte na něm účast. A to je dostatečný důvod k radosti. Z tak velikého daru. A také dostatečný důvod k odpovědnosti. Z jeho užívání.
Co Jan viděl –sestoupení a zůstávání Ducha na Ježíši –to také dosvědčuje: To je Syn Boží, Beránek, který snímá hříchy světa.
Mnohé jsme v životě viděli. Dobré i zlé. Boží i ne-boží.Vydáváme o tom svědectví? Zejména o tom Božím?
Mohutné působení Ducha ve chvílích intenzivní, hluboké modlitby vyvolané buď nadšením nebo zármutkem. Ztišení, pokoj při zkoumání Písem nikoliv pouhým rozumem, ale především srdcem. Odvahu poprat se s vlastní slabostí po svátostném rozhřešení. Touhu pomáhat Ježíši ve smutných, zklamaných, opuštěných, trpících po poznání, že v nich nás očekává. Ochotu nést kříž, když zjistíme, že sám Pán se stává Šimonem z Kyrény.
Vydávat svědectví, že je to On, kdo to všechno mocně v nás i ve všech působí. To je poslání. Naše poslání. Nepřitahovat k sobě. Nepoutat na sebe. Posílat k němu. A u něho a v něm se setkávat se všemi.
