USA/Itálie. Měsíčník
National Geographic, prestižní vědecký časopis s padesáti miliony čtenářů a jedenatřiceti jazykovými redakcemi, přichází v lednu se speciálem nazvaným “Genderová revoluce”. Obálce vévodí portrét devítileté Avery Jacksonové, která sama sebe označuje za “transgender” a vypráví o prvních čtyřech letech svého života, které – za velkého utrpení – prožila jako chlapec.
Avery žije v Kansasu a navzdory svému dětskému věku se stala symbolem boje za práva své kategorie. “
Jsem šťastná a hrdá na to, že jsem transgender. Nejsem monstrum a nejde ze mne strach. Chci, aby se se mnou jednalo jako s jakoukoli jinou lidskou bytostí”. Z úst devítiletého dítěte je tato žádost navýsost oprávněná, je však škoda, že jiné lidské bytosti – dospělé a informované – s poruchou jeho sexuální diferenciace vědomě nakládají tak, aby přinášely dvojznačné a ideologické poselství. Speciál tvoří dalších osmdesát necenzurovaných fotografií a příběhů nezletilých dětí a dospívajících z celého světa, jejichž delikátní situace by vyžadovala větší míru respektu, rezervovanosti a etického přístupu.
Jak ve vědeckém magazínu píše Robin Marantz Henig, publicista zabývající se přírodovědnými tématy,
v současnosti probíhá “evoluce pojmu žena a muž a významu slov transgender, cisgender, gender nonconforming, genderqueer, agender a dalších z celkem padesáti možností genderové příslušnosti, které facebookový profil nabízí svým uživatelům. Vědci odhalili nové a složité skutečnosti, týkající se znalostí o biologickém pohlaví. Mnozí z nás se na střední škole naučili, že pohlaví určují dva pohlavní chromozomy a nic jiného, ale to nelze říci tak přímočaře,” tvrdí dopisovatel měsíčníku National Geographic. Souhlasně s ním mluví šéfredaktorka listu, Susana Goldbergová, o “
novém pohledu na otázky genderu”, tedy takovém, který by překonal “
binaritu mužství a ženství” a vyústil v nerozlišený “
middle sex” či “
gender fluid”.
Proti necitlivému využití dětí coby vlajkonošů hlásané antropologické revoluce v Itálii vystoupil deník
Avvenire.
Poukazuje na fakt, že
poruchy sexuální diferenciace se týkají jednoho novorozence z pěti tisíc, poruchy pohlavní identity pak 2-3% dětí ve věku mladším šesti let. Podle odborníků se osm z deseti těchto případů vyřeší v období puberty přijetím vlastního biologického pohlaví. Popisované situace se však hlavně dotýkají nejintimnější sféry člověka a zahrnují etické, morální a právní otázky. Děti, které je prožívají, je nutné doprovázet pozorně a kompetentně, protože, jak potvrdí jakýkoli poctivý psycholog, vyznačují se vším jiným, než hlasitě na odiv projevovaným sebevědomím. Italská výzkumnice Sofia Bisogni z florentské univerzity v nedávno publikovaném šetření shrnula projevy rizikového chování, které se vyskytuje u dětí s poruchou pohlavní identiny.
Více než osmdesát procent dotázaných (83%) pomýšlelo na sebevraždu a více než polovina (53%) se o ni pokusila, 46% takovýchto nezletilých se prostituuje, 74% užívají drogy, 96% má sexuální styky pod vlivem alkoholu a 75% pod vlivem drog, u 21% bylo zaznamenáno sebepoškozování. O těchto patologických jevech se nicméně vědecký magazín National Geographic nezmiňuje, a proto mu list italských biskupů navrhuje jiný typ revoluce – totiž více lidskosti.
Převzato z
http://www.radiovaticana.cz/index.php4,
článek ze 3. 1. 2017 naleznete
zde.
