Zamyšlení nad evangeliem 34. neděle v mezidobí.
Když Ježíše ukřižovali, členové velerady se mu vysmívali: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, Boží Vyvolený.“ Posmívali se mu i vojáci, přistupovali, podávali mu ocet a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe!“ Nad ním byl totiž nápis: To je židovský král. Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ Druhý ho však okřikl: „Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého.“ A dodal: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ Odpověděl mu: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“ (Lk 23,35-48)
Posměch k Pánu patřil svým smyslem k vykoupení
Izaiáš prorokoval už sedmset let před ukřižováním Kristovým: „Byl opovrhován lidmi a posmíván“.
Při výkupném utrpení Mesiáše šlo tedy nejen o tělesnou, nýbrž taky o duševní bolest. K posměchu nad Pánem bylo vlastně zamřeno všechno, každý herec v pašijovém dramatu zpíval jednu výsměšnou strofu: Petr a Jidáš, Pilát a Herodes, soudci veleradní a kněží, vojáci a pacholci katovi, lotři i civějící lid.
Nediv se, že posměch patří vždy i k učedníku Páně a k jeho Církvi!
Rouhavý posměch ke královské Kristově moci, dobrotě a Božství
Moc Kristovu tupili kolemjdoucí. „Kolemjdoucí“: Je tedy možné, že člověk jde lhostejně a znuděně kolem Boží oběti a nevezme ji ani na vědomí! Bůh trpí na kříži – a člověk na tom nevidí nic pozoruhodného! Dveře k Božímu odpuštění jsou jen lehce přivřené, pramenitá voda milosti teče kolem tebe a ty můžeš přesto zemřít hladem a žízní, jestliže odmítáš jídlo a nápoj!
Nepřátelé Páně vychutnávají svůj primitivní, škodolibý triumf s laciným zadostiučiněním a potutelně poukazují na slovo Páně o zboření chrámu s jeho znovuvýstavbou jako na domýšlivost. Nepochopí ani nyní, ani později, že Kristus hovořil o zmrtvýchvstání, totiž o ničení chrámu svého těla na kříži a o jeho vzkříšení třetího dne.
Kristus Pán nesestoupí z kříže
Předmětem víry nebudou nikdy efektní činy, zvláště ne artistické či kouzelnické kousky, nýbrž Boží milost s lidskou důvěrou v Boží moc, moudrost i dobrotu. Kristus byl vázán vůlí Otcovou, a v poslušnosti k němu i v lásce k nám lidem se ukázala nejvyšší moc Páně.
Apoštolové nesmýšleli vždy správně v této věci a nechápali postoj Páně. Nespokojovali se s božím slovem, nýbrž důvěřovali spíše brachiální moci: Svolávali na nehostinné Samaritány oheň a Petr se choval ještě před nějakými 15 hodinami v Getsemanech jako rváč.
Ani my jsme jiní, když toužíme po časech vnějšího vlivu Církve a když se příliš chlubíme jen jejími kulturně civilizačními činy…
Věřící duši by mohla napadnout myšlenka s přáním, aby Pán sestoupil opravdu z kříže, ale ne myšlenka z posměchu, nýbrž ze strachu před Pánem. Bůh na kříži: to je přece tak strašná skutečnost, že člověku zbývá buď jen dík za Boží lásku nebo jen strach před Bohem. Ukřižovaný Boží Syn může totiž žádat od člověka všechno, tedy každý způsob oddanosti i svědectví až po krev. Bohu díky, že nás nutí Pán spíše k lásce než ke strachu!
Kristus - Král
Byzantské a mnohé románské kříže zobrazují Spasitele na kříži s drahocennou královskou korunou, někdy i s královským šatem. Nyní vidíme na kříži Páně zjevně, že Ježíš je králem lásky a pomoci. Je to vláda nad vykoupenými láskou a sebe vydáním na smrt, nikoliv sebe povýšením; jde o službu druhým, nikoliv o zotročení druhých; jde o umírání za druhé, nikoliv o posílání svých poddaných na smrt ve válkách.
Milosrdné Srdce Páně omilostňuje hříšníka
Boží Synu! Jsi ve smrtelné úzkosti a přece máš ve svém svatém srdci místo pro cizí bolest. Vidíš svou sv. matku a hovoříš nejprve s marnotratným synem. Rdousí Tě opuštěnost Otcem, a přece mluvíš o ráji. Tvé oči vidí přes noc umírání věčné světlo, a proto máš starost o spásu duše odsouzeného zločince. Jak je mi milé Tvé statečné, silné a nade vše milosrdné Srdce!
Ubohý odsouzenec Tě prosí o vzpomínku. Jistě Tě dojalo, že on vyznával jako jediný na Kalvárii svou vinu a tvou nevinu, a věřil v Tvé eschatologické království. Ale je nám takřka nepochopitelné, že tak drobná modlitba, krátká lítost a jednoduše projevená víra stačily smazat Tvou milostí všechny těžké viny, vášně, brutálnost, špínu i tresty za hříchy! Je nám těžko představitelné, že takový člověk dosáhl tak rychle věčného cíle, o nějž se miliony věřících musely namáhat a činit po menších proviněních pokání po celý život! Nemůžeme však pochybovat: Řekl jsi nám naprosto jasně a ukázal jsi nám na praktickém případě lotra po Tvé pravici, jak mocné je Tvé milosrdné slovo, jež očistí v okamžiku špínu, narovná pokřiveninu a promění ubohost. Kdo ví o Tvé dobrotě k lotru, nemůže zapomenout, že důvěra v Tebe, spojena s pohledem k věčnosti, znamená záchranu a přemáhá všechny stará provinění. Hřích, jenž zavřel ráj, je překonán Tvou obětavou láskou a brána k blažené věčnosti je opět otevřená dokořán.
Začíná velký obrat v dějinách spásy a v čele nepřehledného procesí vracejících se k Bohu jde omilostněný zločinec jako první světec, kanonizovaný slovem Páně.
Spasiteli lidstva! Dáš mi prosím, milost, abych nikdy neztratil odvahu očekávat všechno dobré od Tebe? I kdybych byl největším vyvrhelem, budu se odvažovat prosit: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš se svým královstvím!“
Tvůj svatý kříž chci mít vždy v úctě za života i na smrtelné posteli, a doufám pevně, že mě v umírání ospravedlní očistná síla Tvé svaté oběti, abych směl přijít do tvého věčného společenství pro Tvé zaslíbení: „Skutečně, říkám ti: Dnes budeš se mnou v ráji“.
Perly a chléb 1.díl, Perly a chléb 2.díl
autor: Josef Hrbata
rok vyd.: 1991
vydalo: katolické nakladatelství COR JESU, Český Těšín
ISBN: 80-900746-1-8
